Když do zrcadel Yaelina bytu vtrhnou stíny, hrdinčin život se promění v neslýchanou noční můru. Jak se může v zrcadle objevit stín, aniž je v místnosti kdokoli přítomen? Kdo jí posílá na obrazovku počítače záhadné zprávy, aniž je připojena na internet? Kdo jsou ty bytosti, které o sobě tvrdí, že žijí v pařížském podzemí a zrcadla jsou jejich okny? Má se bát o život? Yael a Tomáš, kanadský novinář, uvíznou v podivném soukolí. Esoterismus, tajné kódy, tisícileté sekty…

Maxime Chattam (narozen 1976), nový mistr francouzského thrilleru, nás vtáhne do děsivého závodu s časem a se smrtí, a přinutí nás, abychom se na naši dobu, na nové zákony potlačující svobodu, na geopolitická tajemství, na manhattanská dvojčata a na „prapodivné, někdy přímo šílené shody okolností“ v soudobých dějinách podívali docela jinýma očima.

Pro soubor třiačtyřiceti filozoficky laděných minipovídek nizozemského praktického lékaře, básníka a spisovatele jsou příznačné půvabná poetika, přemýšlivost, ironie, humor, absurdní logika a hra s konkrétními i přenesenými významy. Autor v leckdy groteskních, tragikomických příbězích ukazuje na vztahu dvou babek lásku na pozadí chátrání, stáří a smrti, lásku zbavenou romantických představ a klišé, lásku s jejími jistotami i nejistotami. S Tellegenovou knížkou Veverčák a mravenec (Cinemax, 1998), určenou nejen dětem, se měli možnost seznámit i čeští čtenáři.

Krajina a paměť je jedinečná historická kniha, která se naprosto liší od všech ostatních. Skrze řadu svěžích barevných výletů prostorem a časem zkoumá a přepisuje náš vztah ke krajině kolem nás, způsob, jakým ovlivnila naši kulturu a představivost, a to, jak jsme ji naopak my přetvářeli, aby splňovala naše potřeby. Autor neústupně sleduje cestu přírodního mýtu časem a předkládá ji čtenářovu oku s originální imaginací, humorem, drzostí, vášní a hlubokou erudicí.
Schama nestaví svou argumentaci na žádné konvenční historické metodě. Namísto toho ji buduje prostřednictvím řady téměř poetických příběhů a dojmů, které stále silněji dosahují fascinujícího účinku velkého románu.

Vzpomínky na Rudolfa Margolia nejsou jen životopisem vládního činitele a jednoho z členů KSČ, kterého mateřská strana odstranila ve vykonstruovaném procesu. Jsou i dějinami Margoliusovy rodiny a kronikou dějinných událostí, které rodinu ovlivňovaly. Nabízejí osobní pohled na absurdní drama politických procesů i na to, jak se komunistická moc podepsala na každodenním životě Čechů.

Druhý díl fantasy trilogie, která si už v mnoha zemích světa získala bezpočet nadšených čtenářů. Uplynulo pět let. Město Aramanth je vlídnější – a slabší. Když na ně udeří bezohlední vojáci Panství, vypálí je a Manty odvlečou do otroctví. Orlička Hathová je vyrvána ze své rodiny, odtržena od svého milovaného bratra Střílka a přísahá pomstu. K pomstě se připravuje i Střílek. Objevuje v sobě schopnosti národa Zpěváků a ty mu pomůžou v boji proti nepochopitelné síle, která otrokářskému národu vládne.

Kniha kapucína Martina z Kochemu (1634–1712), která bývá někdy označována za jediný český barokní román, působila na celé generace lidových čtenářů, formovala jejich myšlení a hodnotové systémy, dávala impulzy pro nejrůznější podoby a formy lidové zbožnosti a ovlivňovala podobu některých her lidového divadla. Dílo vzniklo v německé verzi v 70. letech 17. století a u našich předků mělo obrovský úspěch; do češtiny jej přeložil kapucín Edelbert Nymburský v 90. letech téhož století z první dnes již v podstatě nedostupné originální verze. Spis představuje mimořádně důležitou spojnici mezi německou, českou a maďarskou raně novověkou venkovskou a maloměstskou společností. Do přelomu 19. a 20. století vyšel v desítkách vydání, ale jeho moderní kritická edice vychází poprvé.

Běžně dnes uvádíme, že ta a ta hvězda či mlhovina je od nás vzdálena tolik a tolik světelných let. Jak jsme ale na tato čísla přišli? Kniha nás provede od prvních pokusů o určování vzdáleností Slunce a Měsíce, které podnikli antičtí astronomové, až po moderní velikány astronomie, jako byl Edwin Hubble. V jejím centru ovšem stojí téměř zapomenutý příběh ženy, která na počátku 20. století objevila jeden z významných zákonů umožňujících měřit vesmír – Henrietty Swan Leavittové.

Druhé, revidované a vázané vydání komiksové adaptace příběhu mírumilovného hobita Bilba Pytlíka, který se nečekaně octne v roli najatého lupiče na výpravě za pokladem do dračí sluje a všechny – nejvíc sebe – překvapí neočekávanou vynalézavostí i statečností. Jde vlastně o předehru k velké trilogii Pán prstenů. V kresbách zkušeného výtvarníka Davida Wenzela a ve výstižné úpravě textu, kterou provedli Charles Dixon a Sean Deming, se tak mohou i málo zběhlí čtenáři seznámit se slavnou prvotinou J. R. R. Tolkiena.

Osmnáct nových povídek od nezaměnitelného newyorského autora, který už čtyřicet let baví diváckou (jako autor i jako herec v kině a v divadle) i čtenářskou veřejnost svým osobitým, inteligentním a absurdním humorem. Jeho podoba – nesmělý, nervózní a ukecaný intelektuál v brýlích – i způsob jeho uvažování vešly do dějin. Nová sbírka povídek tak naváže po pětadvacetileté odmlce na jeho čtenářsky úspěšné předchozí sbírky povídek.

Další z historických románů spisovatele Richarda Zimlera jen velice volně (v postavě Marii Zarco Stewartové) navazuje na jeho román Poslední kabalista z Lisabonu. Děj se tentokrát odehrává na počátku 19. století, za napoleonských válek, nejprve v portugalském Portu, s jeho ještě živými vzpomínkami na inkvizici, a poté v Americe, na plantáži otrokářské Jižní Karolíny, kam vedou stopy hrdinů příběhu, oduševnělého Křováka Půlnoce a jeho přítele Johna Stewarta, který ho hledá. Snaží se odpovědět na základní otázky, jako je smysl života, přátelství a morálka, a také cena lidského života.