Román se odehrává ve Francii 18. století. V přímořském městečku se ohavné lichvářce narodí chlapec jménem Latour. Kromě toho, že je po matce nebývale ošklivý, trpí zvláštní vadou: necítí bolest. Chce přijít tomuto handicapu na kloub a rozhodne se pitvat lidské mozky, katalogizovat jednotlivá centra mozku a hledat centrum bolesti. Když se cestou do Paříže seznámí s markýzem de Sade, stane se jeho pobočníkem a zapisovatelem. Oba projdou jako psanci vírem francouzské revoluce a znovu se setkají až v sanatoriu pro duševně choré.

V Podivné porážce Marc Bloch nevystupuje jako historik, nýbrž jako kritický pozorovatel francouzského politického a intelektuálního selhání za druhé světové války. Jeho kniha je tvrdou, přitom však trefnou obžalobou nejen kolaborace obyčejných Francouzů, ale i anatomickým rozborem jejich falešných předválečných iluzí. Podivná porážka však rovněž reprezentuje téměř heroický postoj univerzitního profesora, který na vrcholu své vědecké slávy neváhal obětovat vlastní kariéru a v konečném důsledku i život za vlast, kterou miloval. Ačkoli byl přesvědčen, že si „podivnou porážku“ Francouzi přivodili především sami, bez váhání se aktivně zapojil do odboje. Ani ve válečné vřavě však neztratil schopnost analyzovat současnost stejně kriticky a stejně prozíravě jako středověké prameny, čímž sám na sobě demonstroval, jak je myšlení o dějinách vždy bytostně provázáno s historikovou současností.

Osu první samostatné monografie Jindřicha Štyrského tvoří autorův výtvarný odkaz (obrazy, kresby, grafické listy, knižní obálky, obrazové básně, koláže, scénografické návrhy). Pozornost je však věnována i jeho fotografickým souborům (Muž s klapkami na očích, Žabí muž, Pařížské odpoledne), publicistice, poezii a redakční činnosti v dobových časopisech, revuích a nejrůznějších edicích. Kniha se člení do dvou základních částí, sledujících Štyrského tvůrčí vývoj. První z nich, pojmenovaná Nový svět (1919–1933), objasňuje autorovy umělecké snahy od rané recepce kubismu, primitivismu a expresionismu přes obrazové básně po vrcholný artificielismus. Následný Druhý život (1934–1942) se pak soustřeďuje na Štyrského pojetí surrealismu, koláže, fotografie a snu. Součástí publikace je také životopisný přehled, doplněný o množství dosud neznámých osobních fotografií, soupis výstav a bibliografie. Čtenáři se tak dostává do rukou protějšek k předcházející knize o Toyen (Argo 2000). Současně s monografií vyšly i Texty Jindřicha Štyrského (Argo 2007), shrnující všechny jeho vydané a dostupné rukopisy.

V třetím dílu fantasy trilogie musí Will nejprve najít Lyru, kterou její matka, krásná paní Coulterová, drží omámenou v odlehlé jeskyni. Jejich společná cesta je pak vede do říše mrtvých, kde se oba setkávají se svými blízkými. Bitva na nebesích vrcholí a Lyra bezděky naplňuje úlohu, k níž byla předurčena. Pak ale ji i Willa čeká nejtěžší rozhodnutí ze všech.

Ve třetím dílu fantasy trilogie musí Will nejprve najít Lyru, kterou její matka, krásná paní Coulterová, drží omámenou v odlehlé jeskyni. Jejich společná cesta je pak vede do říše mrtvých, kde se oba setkávají se svými blízkými. Bitva na nebesích vrcholí a Lyra bezděky naplňuje úlohu, k níž byla předurčena. Pak ale ji i Willa čeká nejtěžší rozhodnutí ze všech.

Třetí pokračování alegorického příběhu líčí další obtížné hledání tajemství kamene, který hrdina Naslouchač kdysi získal od svého dědečka Jemného Flétnisty. Zdá se, že se v podobě fauna s kozlíma nohama ztrácí v hlubokém, temném lese, bloudí a propadá zoufalství. Po mnoha strádáních dochází k přesvědčení, že lidské poznání je nekonečné. Ve světle své pestré minulosti se stává obrazem nesnadno uskutečnitelné lidské touhy po štěstí, poznamenané lží a zlobou, ale provázené i upřímnou touhou po pravdě. Když se Naslouchač před koncem opět setkává s Jemným Flétnistou, zjišťuje, že to, co se dosud o životě naučil, ještě zdaleka není všechno.

Alyho kniha, jež vzbudila nejen v Německu nebývalý ohlas, je věnována obyčejným Němců v letech 1933–1945. Hlavní důraz je v ní položen na sociální aspekty národně socialistického režimu a na jeho snahy získat obyčejné Němce na stranu nacistů. Aly zde systematicky zkoumá zásahy státu do sociální sféry v podobě striktní měnové politiky či sociálního a zdravotního zabezpečení do té doby bezprizorních mas. Protože však nákladnou národně socialistickou sociální politiku bylo třeba z něčeho financovat, věnuje se autor problematice finančních zdrojů. Jejich rozborem dospívá k závěru, že udržet sociální systém 30. a počátku 40. let bylo možné pouze na základě využívání zdrojů z dobytých území, jež byla ekonomicky a hospodářsky vysávána a ruinována, a spolu s tím i prostřednictvím zdanění a zabavení židovského majetku. Z těchto výnosů, stejně jako z výnosů pro Němce výhodných bankovních operací ve vztahu k okolním zemím, profitoval každý loajální Němec, lhostejno, zda se vnitřně ztotožňoval či rozcházel s nacistickou ideologií a propagandou.

Po básnické prvotině Nucený výsek (2003) a prozaickém debutu Und (2005) vychází sbírka širokoúhlých, narativních básní, v nichž Rychlý člověk v návalu siderodromofilie zpytuje svůj pocit domova ve vlaku do Říma. Rozum a cit zde dávají v rytmu kankánu na okamžik zahlédnout pod zřasenou sukní jindy tolik skrývanou pošetilost a cynismus.
Knihu doplňuje CD se zvukovými nahrávkami básní čtených autorem za doprovodu skupiny Siderodrom.
Ilustrované vydání s využitím obrazů Michala Singera.

Vlna zájmu o minulost přinesla v závěru 18. a první polovině 19. století střední Evropě zvýšenou pozornost o architektonické památky. Tehdy se rozšířila veduta, vyobrazení skutečné či smyšlené krajiny s architekturou. Jelikož zájem neustával ani v polovině 19. století, vydal nakladatel Eduard Hölzel v roce 1864 ve spolupráci s malíři, kreslíři a litografy Augustem Haunem, Františkem Kalivodou a Edvardem Heroldem soubor osmačtyřiceti litografií pod názvem “Malerisch-historisches Album des Königreichs Böhmen” s průvodním textem Ferdinanda B. Mikovce. Jednotlivé listy zachytily známá i méně známá města, hrady, zámky či místa Čech, jako např. Bezděz, České Budějovice, Český Krumlov, Karlovy Vary, Karlštejn, Loket, Mariánské Lázně, Náchod, Osek, Prahu, Rábí, Sloup, Tábor, Vyšší Brod, Zvíkov, Žebrák a Točník a Zvíkov. Vznikl tak významný soubor, ceněný pro výtvarné zpracování a věrné zachycení všech míst do dnešní doby.

Kniha, popisující trasy podle zhruba 30 pražských potoků, navazuje na ukončený seriál, který vycházel před rokem 2006 v časopise Cykloturistika a který byl věnovám cykloturistice podél pražských vodních toků. V roce 2005 byly spuštěny internetové stránky věnované této problematice: www.praha-mesto.cz/podelpotoku, jejichž vznik inicioval a zaštítil Magistrát hl.m.Prhay. Jsou určeny především pěším uživatelům a strukturovaně popisují trasy podél jednotlivých potoků a zajímavosti nacházející se v jejich okolí. Pro cyklisty jsou u každé trasy doporučení a rady. Z těchto internetových stránek kniha vychází, ale jejich obsah aktualizuje, rovněž forma je upravena a přepracována pro knižní vydání. Publikaci doprovázejí barevné fotografie popisovaných míst a mapky.