Druhé vydání bestselleru Dana Browna (první vydání vyšlo pod názvem „Pavučina lží“).

Ve Spojených státech se blyští zlato ryzí i kočičí, zvláště v nejvyšších politických kruzích těsně před volbou prezidenta. Stejně působivě se prý třpytí krystalky ledu v nejzapadlejších končinách Antarktidy – a právě v tu dobu a na těchto místech začíná Dan Brown vyprávět strhující příběh o vědeckém objevu, který zásadně mění pohled na život na Zemi i ve vesmíru.

V románu, kde jedna dramatická událost rychle střídá druhou, autor hýří pečlivě vybranými informacemi ze světa vědy a nejmodernější techniky, vyslovuje se však i k nečekaně vážným otázkám týkajícím se například soukromého podnikání nebo morálky politiků, vojáků, vědců i novinářů. Kam až lze zajít v zájmu bezpečnosti státu? Skutečně účel světí prostředky?

Tato kniha je věnována filosofii G. W. F. Hegela, nejdůležitějšíhopředstavitele německého idealismu, a vychází u příležitosti dvoustého výročí vydání Hegelova nejvýznamnějšího díla, Fenomenologie ducha. Jde o společné dílo českých badatelů, které se snaží představit fenomenologii ducha jako filosofickou disciplínu, jejímž úkolem má být zkoumání systému podob lidské individuality. Klade si za cíl přesněji určit postavení fenomenologie ducha v rámci celého Hegelova filosofického systému, především však chce ukázat, jakým způsobem Hegelova fenomenologie ducha působila na veškeré následujícífilosofické myšlení a nakolik je v něm přítomna dodnes.

Základním tématem této knihy je ritualizace smrti a umírání v revoluci roku 1848. Jde o v českém prostředí nový pohled na revoluční rok 1848. Kult mrtvých byl sofistikovaným prostředkem využití obětí pro cíle revolučního i kontrarevolučního tábora. V kontextu tohoto instrumentu nezemřeli mrtví pro zištné důvody, nýbrž položili život za vlast a budoucnost. Tato teze platí jak pro padlé revolucionáře, tak pro zástupce kontrarevoluce. Násilná smrt obětí směřovala k morálnímu zdůvodnění snah konkrétního tábora. Práce si všímá tohoto jevu v prostředí české, rakouské, resp. vídeňské, německé i židovské společnosti roku 1848. Nejde však o pouhý popis tohoto jevu. Ten by přiblížil kult mrtvých především v jeho národních a místních souvislostech. Ačkoliv se totiž jednalo o kult ověnčený slavnostmi, vzpomínkovými akcemi i pronášenými a posléze uveřejňovanými řečmi, zahalenými do rozdílných národních barev a disponujících různým slovníkem, pod vnějším nacionálním nádechem šlo o shodné akce a přístupy.

Jedna z nejvýraznějších nizozemských próz poslední doby, bestseller a kritikou oceňovaný román v jednom, mísí vysokou literární kvalitu se čtivým a jímavým příběhem, jehož vyprávěcí mistrovství upomíná na díla tak renomovaných autorů, jako je John Irving nebo Paul Auster.Franta Hermans, řečený Ruka, je upoután na invalidní vozík a trpí spasmatickými záchvaty, je však výtečným pozorovatelem svého okolí a přízvisko dostal podle své zdravé, nezvyklé silné končetiny. Joe je jeho nový kamarád, který má svérázný dar všechno a všechny kolem sebe měnit tak, aby z nich dostal když ne to nejlepší, tak aspoň to nejryzejší, co v nich je. Své pravé jméno ale před světem tají a používá pseudonym, protože věří, že předem daný osud je možné změnit – stačí k tomu jen upřímná touha a železná vůle.

Soubor jedenácti povídek, z nichž každá je úplně jiná, spojuje autorčina naprosto neskutečná, nespoutaná fantazie a nápaditost. Povídky přitom působí úplně přirozeně a prostě, zcela neuvěřitelné věci se v nich líčí docela uvěřitelně. Vzpírají se žánrovému vymezení, vymykají se škatulkám, patřičně by se vyjímaly snad jedině v krabičce pohádek pro dospělé. Pro dospělé proto, že v nich značnou úlohu hraje sex a smrt. Spisovatelské umění mladé americké autorky lze bez nadsázky přirovnat k mistrovství kuchaře, který dokáže z naprosto jednoduchých surovin (v autorčině případě jazykových a literárních) připravit pohádkové divy, čistě vlastní fantazií a nápaditostí. Autorčino založení výborně vystihuje odpověď na otázku: Proč chcete jet kolem světa? – Protože skrz zemi to nejde., kterou si skutečně cestu kolem světa vysloužila.

Řada povídek K. Linkové obsažených v obou souborech získala význačná ocenění udělovaná v oboru fantasy a sci-fi literatury, např. prestižní cenu Nebula.

Dvacetpět vyprávění démonových – staroindických povídek přeložených zesbírky sestavené dvoským básníkem Sómadévou v 11. stol. n. l.Démonovy povídky patří k oblíbeným dílům sanskrtské vyprávěcí literatury.Existují v několika verzích, prozaických i básnických, a byly zařazovány do různých sbírek indických pohádek a vyprávění. Jde o soubor příběhů spojených rámcovým dějem: král, vázán slibem, se vypraví pro mrtvé tělo, jež obydlel démon, a démon králi vypráví příběhy, aby odlákal jeho pozornost, a zas a znovu mu prchá a král se zas a znovu vrací. Jeho vytrvalost dojde nakonec odměny, a odměněn je i čtenář, který si může přečíst na dva tucty zábavných, dobrodružných i milostných příběhů vyprávěných barvitým jazykem a zasazenýchdo exotických kulis staré Indie.

Svižný, vtipný a nápaditý román významného amerického autora, který se v českém překladu představí poprvé, propojuje různé roviny vyprávění, přičemž roli hraje nejen příběh a postavy, ale i jazyk a komunikace, je to kniha založená na mluvení, zvucích a smyslech. Hrdinkou je hluchá žena, která se stane obětí krádeže identity přes kreditní kartu. Policie se tím neobtěžuje zabývat, a tak žena se svým mladším přítelem, jenž vymýšlí sci-fi hry a jenž ji zbožňuje, pátrají na vlastní pěst. Souběžně na scénu přichází i ten, kdo z ukradené identity žije, žije tak už mnoho let na různá jména a na různé účty, muž s kriminální minulostí, který si užívá života na vysoké noze se sexbombou Natalií, Ruskou, a předstírá, že je lékař.

První česko-anglické dvojjazyčné vydání výběru z díla Roberta Fulghuma. Do knihy, která by měla sloužit jak Fulghumovým fanouškům, tak žákům angličtiny, byly vybrány eseje a příběhy z celého díla oblíbeného amerického spisovatele, jež u nás vychází od roku 1992 v překladu Jiřího Hrubého. Prvně si tak čtenáři budou moci vychutnat vypravěčský dar Roberta Fulghuma i v originále, a konečně posoudit, zda má pravdu, když při každé své návštěvě Prahy tvrdí, že jeho překladatel je lepší spisovatel než on.

Do knihy jsou zařazeny eseje, úvahy a povídky z knih: Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce, Už hořela, když jsem si do ní lehal, Ach jo, Možná, možná ne, Od začátku do konce, z románové pentalogie Třetí přání a Co jsem to proboha udělal?

Islandské pověsti a pohádky.
Ostrov sněhových bouří, ledu a horké lávy, v zimě utopený ve tmě, se stal zdrojem nebývalé zásoby lidových pověstí. Nepředvídatelná, neustále se pohybující krajina zrodila obry vrhající se na osamělého poutníka, obryně lačné mužské náruče, skřítky – skryté bytosti, žijící v neviditelném světě navlas podobném tomu lidskému, i čaroděje čelící jim všem. Vliv křesťanství rozšířil tuto škálu o raracha a čerta, jejichž ďábelské kousky však rychle blednou tváří v tvář nápadům prostého Islanďana.

Osvědčení autoři fantastických příběhů (mj. slavných Kronik Světakraje) se tentokrát zaměřili na menší čtenáře, zhruba od 7 let. Jejich trojice knih, z níž každá má svého statečného hrdinu zažívajícího dobrodružství v dalekém, předalekém kouzelném světě, je plná fantazie, magie a samozřejmě půvabných ilustrací Chrise Riddella.Vydejte se spolu s Fergusem na úžasnou výpravu do Smaragdového moře! Vychutnejte si, jak zachrání své spolužáky ze spárů zběsilého zločince! Sledujte se zatajeným dechem, jak čelí v podzemí strašlivému nebezpečí! Vznášejte se s ním oblohou! A poznejte, jak chutnají ty nejoříškovější čokoládové sušenky, jaké kdy kdo upekl!