Podvlčí je příběh o vztahu učitelky a žákyně, který hluboce ovlivní život mladé ženy a její budoucí rozhodnutí. Hlavní postavy, Kornelie a Narcisa, se od sebe odlišují věkem, společenským postavením a také rozdílnými životními zkušenostmi. Kornelie je teenagerka vyrůstající v chudých poměrech pod dohledem své chladné a vzdálené matky. Narcisa je naopak zralá žena, významná majitelka půdy v okolí, která se po určitých obviněních z nemorálního chování izoluje od okolního světa. Jednoho dne se tyto dvě ženy setkají a zjistí, že jejich duše jsou spřízněné. Excentrická Narcisa je pravý opak Koreniliiny matky, zasvěcuje ji do tajů umění, krás života, kupuje jí krásné moderní věci, žije bohémský život. Jak na to zareaguje okolí? A jak tento vztah ovlivní Korneliinu budoucnost?
Kniha je plná tajemství silného ženského světa, v němž muži zaujímají spíš podružnou roli, ale nejde o román pro ženy. Podvlčí je napínavý text plný zvratů, osob, které jako by nepatřily do tohoto světa, a laskavosti a hravosti spojené s oddaným plemenem kníračů.
Druhá kniha vybraných článků, esejů a blogů známého etnologa a cestovatele Mnislava Zeleného-
-Atapany přináší další postřehy, zkušenosti, nekompromisní a leckdy kontroverzní názory, které autor publikoval v letech 2009–2023.
Výbor opět zahrnuje autorovy příspěvky komentující civilizaci sběračů, rybářů a lovců, ať v Amazonii, nebo v jiných částech světa, a „naši“ civilizaci euroatlantickou, technologickou. Autor v nich
„naši“ civilizaci kriticky nahlíží a srovnává ji s civilizacemi indiánskými, které měl možnost dobře poznat, zdůrazňuje jejich přirozenost a obává se o „náš“ budoucí vývoj, který visí nad propastí.
V dalších článcích se autor věnuje různým fenoménům lidské civilizace a na závěr představuje několik osobností, se kterými se sešel a které, ač se zapsaly do naší české kultury, nejsou v širším povědomí.
Jak by asi dopadla skupina výletníků, poté co jejich loď ztroskotala uprostřed amazonského pralesa, kdyby nepotkala Kumewawu? Malého kluka s tetováním na tvářích, který dokáže
lovit, rozdělat oheň, uplést provaz a rozpoznat nebezpečí, jež
v neprostupné džungli číhá, a který neznámým lidem v nouzi
nabídne pomoc.
Jednoduchý, poučný a zároveň kouzelný příběh nechá malého
čtenáře nahlédnout do života amazonských indiánů, přibližuje
jejich zvyky, moudrost a vztah k Matce přírodě a zároveň klade
důraz na nezištné chování indiánského chlapce, který za pomoc neočekává žádnou odměnu.
Knihu, původně napsanou v esperantu, pro české čtenáře objevil i přeložil etnolog a cestovatel Mnislav Zelený-Atapana,
který text doplnil úvodním slovem a slovníčkem pojmů.
Autorem barevných ilustrací je výtvarník a hudebník Miloš Vacík.
Přeloženo do 21 jazyků
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Matematici bývají vykreslováni jako podivíni, se kterými se člověk moc nepobaví, protože žijí ve vlastním myšlenkovém světě. Amir Aczel tuto veskrze mylnou představu vyvrací. Na pozadí pět tisíc let dlouhého příběhu matematiky vypráví pozoruhodné osudy myslitelů, kteří svými objevy významně přispěli k rozvoji přírodovědného poznání – od „kupeckých počtů“ po složité a hluboké teorie, bez nichž se moderní civilizace závislá na vyspělých technologiích neobejde. Ačkoliv jména jako Newton, Descartes, Eukleides, Fermat či Leibniz vzbuzují v mnoha lidech až posvátnou úctu, autor ukazuje, že tito velikáni vědy byli běžnými smrtelníky a podléhali nejrůznějším vášním i slabostem. V historii matematiky tak narazíme na střelecké souboje, spiknutí, hrdinské činy, tajné spolky, zločiny, vzájemné nevraživosti i milostné aféry. Životní příběhy velkých matematiků byly pestré, často dramatické, někdy opravdu divoké. Jedno však měli společné: hnala je touha po poznání.
Jeff Lemire a Andrea Sorrentino stvořili Mýtus Sadu kostí. Ten svět se podobá našemu, ale pod jeho prahem číhá temnota se svou sestrou nicotou. A tam… tam žijí prastaré bytosti, o jejichž existenci má ponětí jen málokdo. Tu a tam ale existují místa, kde zlo vyvěrá na povrch. Činžák je jeden ze samostatných příběhů, které autoři servírují čtenářům a pomalu odhalují nejrůznější aspekty tísnivého hororového světa inspirovaného atmosférickými příběhy H. P. Lovecrafta. Lemire a Sorrentino během poutavých vyprávění sami zjišťují, co pro ně znamená horor. Jedno ale vědí jistě od začátku svého tápání – horor pro ně znamená velmi hodně. A oba vědí, že tenhle činžák ukrývá cosi zlého…
Jeff Lemire a Andrea Sorrentino stvořili Mýtus Sadu kostí. Ten svět se podobá našemu, ale pod jeho prahem číhá temnota se svou sestrou nicotou. A tam… tam žijí prastaré bytosti, o jejichž existenci má ponětí jen málokdo. Tu a tam ale existují místa, kde zlo vyvěrá na povrch. Činžák je jeden ze samostatných příběhů, které autoři servírují čtenářům a pomalu odhalují nejrůznější aspekty tísnivého hororového světa inspirovaného atmosférickými příběhy H. P. Lovecrafta. Lemire a Sorrentino během poutavých vyprávění sami zjišťují, co pro ně znamená horor. Jedno ale vědí jistě od začátku svého tápání – horor pro ně znamená velmi hodně. A oba vědí, že tenhle činžák ukrývá cosi zlého…
Vozovou hradbu, neporazitelnou pýchu husitského vojska, rozpráší až křižácký vojevůdce, rytíř Dračího řádu Filippo Scolari, česky zvaný Pípa Vlach. Pomáhá mu jízdní pluk lučištníků
tvořený krutými Kumány. Během bojů padne i hejtman Petr
Hromádka a krutý osud neušetří ani dívky Andělského sboru –
čeká je zotročení. Žižka se konečně dostává do Kutné Hory,
aby se se svými dvanácti tisíci muži střetl se statisícovým vojskem křižáků, které nakonec přinutí k panickému útěku.
Již před řadou let začal autor v Praze organizovat
kulinární exkurze. Jedna z prvních otázek, na kterou se totiž turisté po příchodu do Česka většinou
ptali a ptají, je: Co je typické české jídlo? Jak se
ukázalo, odpověď vůbec není jednoduchá! A tak
autor prostudoval desítky knih spojených s historií jídla. Časem si uvědomil, že ani místní, natož
turisté, o historii českého jídla moc nevědí. Proto
vznikla tato kniha. Najdete v ní informace, které
by měly zpochybnit stereotypy o české kuchyni,
inspirovat kuchaře při vytváření moderní české
kuchyně a hlavně pobavit, protože pevně doufáme, že příběh historie českého jídla vás zaujme
stejně jako nás.
Když před třemi desetiletími začal Alexandr Dugin propagovat obnovu eurasijského impéria, jeho ideje se zdály okrajové. V éře vlády Vladimira Putina, kterého Dugin považuje za klíčovou osobu současných ruských i světových dějin, už není radno Dugina přehlížet. Jeho vize se naplňují rychleji, než bychom si přáli. V útlé knížce sice nelze plně obsáhnout Duginovu „čtvrtou politickou teorii“, jejíž založení sahá až k Martinu Heideggerovi, ale už to, že prozumíme teoretickému pozadí Duginových názorů, nám poskytne vodítko, jak chápat jeho na první dojem chaotická a radikální prohlášení, které ústí až ve vizi třetí světové války, zničení Západu a obnovení velkoruské slávy.
Jiří Hůla byl české kulturní veřejnosti znám především jako břitký výtvarný kritik a duchovní otec Archivu výtvarného umění, který nyní hostí Centrum současného umění Dox. Za pozornost ovšem stojí i jeho vlastní tvorba, ať už na poli výtvarného umění či literatury. Experimentální poezii i tzv. „vizuálním básním“ se věnoval dlouhá léta; v posledních letech života si pak na dlouhých procházkách, cyklistických projížďkách a cestách do zahraničí začal zapisovat svérázná haiku – z přísné japonské formy si přitom vzal především ono proslulé formální omezení: haiku má čítat sedmnáct slabik. Do značné míry ovšem zůstává věrný i původnímu duchu haiku: dokáže sevřeným způsobem zachytit utkvělý obraz, vyjádřit lapidární děj či pohnutí mysli, a to vše ve třech kratičkých verších.
Jeho haiku zůstala za jeho života nevydána; z pozůstalosti je nyní k vydání připravil autorův syn Martin Hůla ve spolupráci s Tomášem Pácaltem. Kniha vychází u příležitosti nedožitých osmdesátin Jiřího Hůly.