Paulo Coelho, který je považován za jednoho z nejvlivnějších spisovatelů dnešní doby, uveřejnil své knihy, přeložené do 66 jazyků, ve 160 zemích. Právě vychází jeho třetí román z roku 1990, ve kterém navazuje v jiné poloze na svůj proslavený román Alchymista.

Brida je skutečný příběh jedné z nejmladších učitelek čarodějnické tradice. Ve stále témž duchu, jemuž vděčí za svůj světový věhlas, Paulo Coelho vypráví o prvních krocích tehdy jednadvacetileté dívky, která se jednoho dne rozhodla, že svůj osud spojí s tajemstvími magie. Brida O’Fern, mladá Irka z Dublinu, se vždy zajímala o mystiku. Navštěvovala různé kurzy, v knihkupectvích listovala v knihách pojednávajících o dávných tajemstvích. Díky ponaučením Mága z Folku a své učitelky Wiccy se seznámí s Tradicí Luny, je zasvěcena za jarní rovnodennosti a poznává muže, s nímž chce spojit svůj další život, navazující na starobylé duchovní tradice. Příběh Bridy, která v osmdesátých letech minulého století hodlá jít cestou duchovního hledání podle dávných keltských tradic, spojuje autor s osudem mladé Loni v posledních dnech obléhání katarské pevnosti Montsegur v Okcitánii 13. století.

Kniha americké psycholožky seznamuje českého čtenáře se zásadními psychologickými experimenty 20. století. Setkáváme se zde se Stanley Milgramem, který přiměl dobrovolné účastníky experimentu udílet druhému člověku smrtící elektrické šoky, s Davidem Rosenhanem, který se, ač byl zdráv, nechal experimentálně přijmout do psychiatrické léčebny, se skupinou sektářů, očekávajících přílet mimozemšťanů a konec světa, s průkopníky lobotomie a dalšími. Autorka některé experimenty po letech sama opakuje. Uvažuje také o tom, do jaké míry souvisí laboratorní prostředí s reálným životem. Slaterová má nesporný literární talent, dokáže zaujmout a její často až napínavá kniha v nás vyvolává otázku, čeho všeho je člověk schopen – v dobrém i ve zlém.

Název knihy je odvozen ze jména tajemného svitku rituálně předávaném egyptskému faraonovi ve 3. tis. př. n. l. Oním tajemstvím byla partnerská hra protikladů, jež je hlavním tématem knihy: vědomí – nevědomí, den – sen, rozum – city. Partnery jsou i dvě části, na které je kniha rozdělena. První, teoretická, představuje úvod do hlubinné psychologie rozšířený o řadu jiných otázek, jako např. vývoj vědomí a lidských představ o světě a našem místě v něm, přičemž psychologické pojmy jsou ilustrovány na mýtech a pohádkách. Druhá část seznamuje čtenáře s metodami, jak porozumět snům, vlastním i cizím, jak se sny dále tvořivě pracovat, aby požadavky duše došly naplnění v našem praktickém životě, a v neposlední řadě jak vnímat symbolickou mnohoznačnost skutečnosti.

Třetí román britské bestsellerové autorky Kate Longové Výměna manželek je příběhem vdané matky Ally, která se s rodinou přistěhovala do nádherného domu v Chesteru. V sousedství žije Juno – okouzlující, sebevědomá a zvídavá žena. V očích Ally proplouvá její kamarádka životem bez většího úsilí, domácnost, jako by promazanou nepostradatelným olivovým olejem, zvládá dokonale a bez problémů. Po Junině překvapivém rozhodnutí přihlásit se do televizní reality show Výměna manželek nastane změna i v Allyině životě. Juno opustí na dva týdny rodinu a bude žít v jiném městě, a do jejího domu se nastěhuje její protějšek – cizí žena. Zatímco Juno bere své dobrodružství jako „úžasnou kulturní výměnu“, Ally se obává, jak bude žít po tu dobu bez své kamarádky. Kniha je citlivou sondou do našich každodenních životů a ukazuje, jak skutečnost znovu a znovu revidujeme podle vlastního pohledu na svět. Reality show je vlastně jen pokračováním uvědomování si našeho místa ve společnosti.

Klášter plný krásných jeptišek, kde jedné větrné noci zabuší na vrata hledaný zločinec… Nové vydání novely, pod kterou se autor Miloš Urban váhal před lety podepsat, a proto ji vydal pod pseudonymem Max Unterwasser. Jedná se o záměrně drastické, místy dokonce pornografické podobenství o střetu těch, které Bůh zanechal na tomto světě a odešel vytvářet světy jiné. Miloš Urban považuje Michaelu za svůj nejtemnější, ale i nejvíce náboženský text. Lze ho číst jako erotický horor i jako ironickou alegorii o vítězství lásky a dobra nad zlem a nenávistí

Bilingvní, anglicko-české vydání světoznámého románu, který proslul jasnozřivou alegorií principů bolševické revoluce. Pozoruhodná bajka začíná vzpourou zvířat, která vyženou majitele farmy a začnou si vládnout sama. Zprvu ušlechtilé, idealistické myšlenky o rovnosti, svobodě a blahobytu záhy berou za své a jejich místo postupně zaujme propaganda, nesvoboda a totalitní diktatura. Farmu zvířat Orwell dopsal v roce 1944!

Tato část čtyřdílné antologie obsahuje Buddhovy rozpravy, písně z Théragáth, Dhammapadam, několik džátak (to vše z pálijského kánonu Tipitaka) a nekanonické Milindovy otázky. Jednotlivé texty jsou vedle úvodů opatřeny také poznámkovým aparátem, mimoto svazek zahrnuje i českému čtenáři přístupnou výběrovou bibliografii.

Sborník deseti příspěvků se věnuje moderním, antropologickým přístupům v historickém bádání. Ústředním tématem úvah příslušníků mladší badatelské generace jsou gender a lidské tělo, s důrazem na tělesné vnímání sebe sama, na stereotypní pojímání vývojových fází lidského života (dětství, stáří) či na předmoderní porodní praktiky. Druhý tematický okruh se zabývá problematikou politické reprezentace v raném novověku, především v městském a aristokratickém prostředí, a otázkám vymezování se mocenských elit vůči ostatním sociálním vrstvám a skupinám.

Monografická publikace se věnuje jedné z nejvýraznějších umělkyň působících na české scéně ve 20. a 30. letech minulého století. Ačkoli se mnohovrstevnaté dílo Milady Marešové výrazně vymykalo většině umělecké produkce vznikající v době první československé republiky a spolu s několika dalšími meziválečnými umělkyněmi vytváří pozoruhodnou protiváhu k dobové avantgardní produkci, tuzemská kunsthistorie na tuto autorku téměř zapomněla. Pro nové, genderově orientované dějiny umění je dílo Milady Marešové zajímavé nejen proto, že se autorka věnovala „ženské otázce“ – v jejích obrazech žen (matek, dcer, nevěst, osamělých dívek, žebraček aj.) se od konce 20. let originálním způsobem zrcadlily dobové sociální problémy. V katalogu, který vychází k souborné výstavě Marešové v Moravské galerii v Brně a který mapuje dosud nezdokumentovanou tvorbu zahrnující převážně malbu, kresbu a ilustrace, dbá kurátorka výstavy Martina Pachmanová na zařazení autorčina díla do kontextu meziválečného českého a světového modernismu i dobového ženského uměleckého hnutí vůbec.

Třetí próza Emila Hakla líčí setkání dvaačtyřicetiletého Jana Beneše s otcem. Zaznamenává jejich vzájemný rozhovor, který se odehrává během jednoho odpoledne a večera.
Kniha obdržela cenu Magnesia Litera v kategorii próza.