Druhý díl knihy přináší nové poznatky, zaměřené na potřeby majitelů mlýnů, památkářů a badatelů. Naši přední odborníci seznamují čtenáře s obnovou památek postavených mlynáři a sekerníky, se soupisy mlýnů a mlynářským slovníkem.

Druhý díl humorně pojednává výchovu batolete z pohledu toho, jenž má situaci ve skutečnosti pevně v rukou: batolete samotného. Sotva si rodič zvykne na skutečnost, že jeho miminko, na které se tolik těšil, není až tak rozkošné, jak si bláhově maloval, a sotva si začne (naivně) myslet, že to se svou ratolestí „umí“, vytasí se prevít s novými zbraněmi: naučí se mluvit a chodit.

Matéo Maximoff byl význačný romský spisovatel narozený v Barceloně, který však většinu života prožil v Francii a je autorem jedenácti knih. První z nich, román Sudba Ursitorů, vznikl za zajímavých okolností – v roce 1937 jej dvacetiletý Maximoff napsal ve vězení na popud svého právníka, který jej vzápětí nadšeně doporučil pařížskému nakladatelství Flammarion jako „první cikánský román prvního cikánského autora“, a peníze od nakladatele pak za pomohly Maximoffově rodině za druhé světové války přežít v internačním táboře. Příběh Roma Arnika, jehož život je rozhodnutím mytických Ursitorů spjat s ohořelým kusem dřeva, se odehrává v Rumunsku v blíže neurčené historické epoše, a to na pomezí světa kočovných Romů a světa bílé většiny; Maximoff v románu zpracoval romskou legendu do košaté historie osvětlující mnohé z pověr a zákonitostí vlastního lidu, a úsporným stylem připomínajícím naivní obrazy líčí tragédii, k níž dospěje ten, kdo se pokusí tyto nepsané zákony porušit.

Humorný román jednoho z autorů Červeného trpaslíka vypráví o tom, jak těžký život mají tlusťoši (a někdy i ti ostatní). Hrdiny jsou kuchař, který se už na sebe nemůže podívat, protože je nesmírně otylý, anorektička, která se na sebe nemůže podívat, protože si připadá odporně tlustá, a mladý seladon, který se na všechny ty sádelníky kolem sebe nemůže ani podívat, zato na sebe a štíhlé dívky se dívá strašně rád.

Jedno z nejoriginálnějších protiválečných literárních děl všech dob vypráví příběh mladého Američana s německými kořeny, který se za druhé světové války dostal do německého zajetí a přežil fatální bombardování Drážďan, aby se v pozdějším věku dožil situace, kdy přestne být vázán současností a dokáže se přesouvat v čase, což mu není až tak moc platné, neboť ho unesou mimozemšťané a vystaví ho ve své zoo jako exponát člověka dvacátého století.

Jeden z nejvýznačnějších románů nositele Nobelovy ceny za literaturu vznikl pod vlivem psychoanalýzy, Nietzscheho myšlenek a východní filosofie. Výjimečný text o složitém hledání sebe sama, o rozpolcenosti vlastního Já nachází stále nové generace čtenářů.

Autorčin poslední román, který vyšel v českém překladu jen jako součást knihy Co život dal a vzal. Betty MacDonaldová (1908-1958) napsala za svůj život čtyři úspěšné romány pro dospělé a čtyři knihy pro děti o paní Láryfáry. Ve všech vycházela ze svého života, z jehož obtíží se s humorem sobě vlastním dokázala vypsat. Její poslední román z r. 1955 líčí život s druhým manželem Donem a dvěma pubertálními dcerami, který trávili na překrásném, ale obtížně dostupném ostrově Vashon, kam se po zakoupení domu a kusu pláže přestěhovali ze Seattlu. Dnes je ze stodoly, kterou tam MacDonaldovi postavili, hotýlek, vedle něhož stále stojí slepičárna, kterou Bettin manžel krátce provozoval v návaznosti na úspěch knihy Vejce a já.

Nesmrtelný válečný román, v němž válku bere vážně snad jen jeho hlavní protagonista, poručík britské spojenecké armády Ernest Goodbody, vychází v anglicko-české verzi. Donkichotský Goodbody se během několikaleté anabáze snaží vrátit válce její důstojnost, ale čtenář záhy pochopí, že jde o absurdní počínání – válka je beznadějně směšnou záležitostí a smích je také to jediné, čím ji lze porazit.

Samostatné vydání druhého humoristického románu americké spisovatelky o jejím onemocnění tuberkulozou, který vyšel dosud v českém překladu jen jako součást knihy Co život dal a vzal.

Soubor skotských lidových vyprávění plný tajemných příběhů, historických legend, anekdot i pohádek se šťastným koncem, v nichž se setkává svět obyčejných či urozených Skotů – sedláků a hospodyněk i králů a princezen – se světem nadpřirozených bytostí – dobrých a zlých víl, skřítků i rarachů. To vše na pozadí drsné, tajuplné a zároveň nádherné krajiny skotských hor i nížin.