Americký astrofyzik Mario Livio přichází po cenami ověnčené knize Zlatý řez s novým příspěvkem ke vztahu matematiky, vědy a umění. V centru jeho zájmu je tentokrát fenomén symetrie. Ta je jednak jedním ze základů lidského vnímání, ale také spojníkem mezi vědou a uměním, teoretickou fyzikou a světem kolem nás. Jazykem symetrie v matematice je teorie grup, která přitom vznikla z nejméně pravděpodobného zdroje — rovnice, která nemá řešení. Jde o algebraickou rovnici pátého stupně, jež se vzpírala řešení po několik staletí, dokud dva mladí matematičtí géniové, Francouz Évariste Galois a Nor Niels Henrik Abel, nezjistili, že ji nelze řešit dosavadními metodami, ale použitím konceptu symetrie a zavedením grup. Livio spolu s dílem a tragickým životním osudem obou matematiků živě líčí, jak teorie grup přispívá k objasnění symetrií a řádu přírodního i lidského světa.
Zpráva o tom, jak účastníci 2. křížové výpravy roku 1147 osvobodili Lisabon, je psána formou dopisu. Jejím autorem je pravděpodobně muž jménem Raul, bojující v anglických oddílech, týž Raul, jemuž středověké Portugalsko vděčí za významnou donaci (Santa Cruz de Coimbra). Mezi spisy věnovanými témuž tématu vyniká toto dílo podrobnějším popisem činů portugalského krále i křižáků. Raulovo vyprávění doplňují další kratší úryvky, především z německých dobových krok, vztahující se k reconquistem zpracovaným Marií Havlíkovou a úvodní historickou studií Simony Binkové.
Působivý, obsáhlý a čtivý životopis z pera Davida Cesaraniho, přednášejícího novodobé dějiny na Londýnské univerzitě, představuje první dílo, které o Eichmannovi a jeho životě bezprostředně po soudním procesu s tímto nacistickým zločincem vyšlo. Adolf Eichmann hrál ústřední roli v genocidě, kterou nacisté v letech 1941 až 1945 páchali na evropských Židech. Přestože se přímo přičinil o to, že více než dva miliony Židů putovaly na smrt do Osvětimi a dalších vyhlazovacích táborů, až do roku 1960, kdy ho v Argentině dopadla izraelská tajná služba, zůstával neznámou osobou. Následný soudní proces měl namnoze nic netušící svět informovat o „konečném řešení“, ovšem o vnitřním fungování třetí říše se toho tehdy vědělo jen málo a Eichmannovy lži a vytáčky všechno jen ještě více zamlžily. Cesaraniho mimořádně podnětné pojednání uvádí na pravou míru chápání jedné z klíčových postav realizace „konečného řešení“ a přináší nové postřehy o tom, jak fungovala třetí říše v době, kdy sklouzávala ke genocidě, a jak se jeden konkrétní člověk zvrhl ve zločince.
Děj Hranice se odehrává na jihu Spojených států a v Mexiku před druhousvětovou válkou. Hlavním tématem je překročení pomyslného prahu dospělosti dvou dospívajících bratrů v sepětí s přírodou, jejími odvěkými rytmy, na pozadí boje dobra a zla. Příběh má silný filosofický náboj, ale dá se číst i jako western – jako příběh synů, kteří se rozhodli pomstít své zavražděné rodiče. Kniha volně navazuje na román Všichni krásní koně a je tak druhou částí tzv. Hraniční trilogie.