Nejdřív přijde láska, pak manželství a pak dětský kočárek? Není to sen všech žen? Claudie Parrové tedy rozhodně ne. Nakonec se seznámí s Benem, který děti také nechce, a uzavřou spolu tradiční svazek manželský. Ben však po dítěti zatouží. Román americké autorky Emily Giffinové, která píše dnes stále populárnější knihy mapující současný stav manželství a rodičovtsví, vypráví o tom, co se stane, když ve spokojeném svazku nastane okamžik, kdy chce každý partner něco jiného, a to v tak základní otázce jako mít děti. Je to román o věcech, které uděláme, ale také neuděláme, z lásky.

Pochmurné město Ember, ztracené uprostřed Neznámých území a obklopené neproniknutelnou tmou, čelí postupnému rozpadu. Jeho obrovské podzemní skladiště se zásobami potravin a předmětů denní potřeby se pomalu vyprazdňuje, a tak obyvatelé strádají. Největší hrozbou pro Embeřany, nad nimiž se klene temná obloha a jimž jediné světlo poskytují reflektory a žárovky napojené na dosluhující generátor, jsou stále častější výpadky elektrického proudu. Bojí se, že je tma co nevidět pohltí nadobro.

Dvanáctiletá Lina Mayfleetová a její stejně starý spolužák Doon Harrow mezitím netrpělivě očekávají svůj velký okamžik: Den rozřazení, kdy si ze starostova sáčku vylosují první zaměstnání. Svobodomyslná Lina touží po práci, která by jí poskytla volnost, zatímco hloubavý Doon chce proniknout na místo, kde by mohl přispět k záchraně skomírajícího Emberu. Protože nepřízeň osudu může napravit jedině výměna vylosovaných papírků, bývalí kamarádi, které kdysi rozdělila malicherná hádka, se znovu sblíží. Když pak Lina objeví doma v komoře útržky dávného dokumentu, s Doonovou pomocí se ho pokusí vyluštit. Je to opravdu vzkaz od zakladatelů města, bájných Stavitelů, kteří v něm popisují cestu z temnoty? Pokud ano, co přesně v něm stálo předtím, než ho dostala do rukou – a hlavně do pusy – Linina sestřička Poppy? A proč se nikdo z dospělých, komu se chlapec a dívka se svým objevem svěří, nemíní těmito dohady zabývat?

Lina s Doonem se nakonec pustí do hledání na vlastní pěst, ale výsledek jejich úsilí jim místo vděku spoluobčanů přinese jen vyhlídku na uvěznění v městské Cele. Zdá se, že jediným možným řešením je útěk… jenže co bude potom?

Tetralogie Knihy města Ember, která je určena mladým čtenářům, přinesla její autorce, americké spisovatelce Jeanne DuPrauové nebývalou popularitu. Její první díl zatím vyšel ve 20 zemích světa a v roce 2008 se dočkal i filmové podoby. Do českých kin přichází 19.2.2009 Tetralogie Knihy města Ember, která je určena mladým čtenářům, přinesla její autorce, americké spisovatelce Jeanne DuPrauové nebývalou popularitu. Její první díl zatím vyšel ve 20 zemích světa a v roce 2008 se dočkal i filmové podoby. Do českých kin přichází 19.2.2009.

Historická kriminalita má ambici ukázat, jakým způsobem překračovali lidé v minulosti psané i nepsané normy. Zvláštní přitažlivost poskytuje raný novověk, 17. a 18. století, neboť je spojen s řadou základních změn společnosti. Jak je obvyklé i dnes, kriminalita nikdy neprobíhala ve vzduchoprázdnu, ale projevovala se v těsné vazbě ke každodennosti. Tu doslova prostupovala. Těžiště knihy je zakotveno v jižních Čechách, regionu s neobyčejně bohatými prameny. Kniha se pokouší o komplexní analýzu fenoménu kriminality, s důrazem na sexuální delikty a na delikty dotýkající se lidské cti. Hlavními aktéry je zde městské a venkovské obyvatelstvo, i když ke slovu se dostanou i menšiny, jako byli cikáni nebo židé. Mikroregionální pohled optikou historické kriminality prozrazuje mnoho nečekaných momentů obyčejného života v době, jež bývá vnímána poněkud jinak, než je rýsují velké dějiny oné doby.

Kronikářské dílo merseburského biskupa Dětmara, napsané přibližně v letech 1013–1018, je jedním z nejobsáhlejších pramenů k dějinám střední Evropy kolem roku 1000. Zahrnuje nejen podrobný výklad východofranských (německých) dějin za vlády saské dynastie, ale také četné zprávy o polabských Slovanech, českém státě či Polsku doby Boleslava Chrabrého. Autor, pocházející z urozeného rodu hrabat z Walbecku s úzkými kontakty na vládnoucí dynastii, poskytuje všestranný pohled na život, víru, myšlení a zvyky tehdejší doby, a jeho kronika má proto nemalý kulturně-historický význam. Pro českého čtenáře jsou obzvlášť zajímavé pasáže popisující slovanské obyčeje v polabském prostoru, které Dětmar díky svému původu ze „sasko-slovanského“ pohraničí dobře znal. Kronika dosud česky nevyšla.

Dějiny Anglů vylíčené osobitým stylem jednoho z největších učenců raného středověku a nejznámější dílo učence a mnicha Bedy Venerabilis (672/3–735) Historia ecclesiastica gentis Anglorum se již od raného středověku stalo jednou z nejpopulárnějších knih v Anglii a v žánru narativní historie bylo vnímáno jako první pokus o sepsání národních dějin. Dějiny Anglů totiž nepřinášejí jen poutavé svědectví o počátcích a upevňování křesťanské víry v Británii, ale především nesmírně cenný a dodnes nejspolehlivější pramen k dějinám anglosaských království v 5.–8. století. Součástí Bedova výkladu jsou rovněž příběhy a zázraky svatých včetně životopisů jeho současníků.

Hektor, vášnivý sběratel, jenž kromě jiného sbíral párátka na jednohubky, volební odznaky, obrazy lodí zakotvených v přístavu, zaječí packy, zvuky z pěti hodin ráno, chorvatská přísloví, koule schodišťových zábradlí, první stránky románů, sýrové etikety, hračky z Kinder vajíček, chvíle strávené s tebou, oprátky, se zamiloval a oženil. A začal sbírat svou ženu.Vtipný román plný laskavého humoru na absurdní strunu, přeložený do mnoha světových jazyků, ověnčený cenou Rogera Nimiera.

Středověké latinské texty Popis Walesu a Cesta Walesem jsou první ucelené práce, které se zabývají výhradně keltským Walesem. Gerald z Walesu (též Gerald de Barry, lat. Giraldus Cambrensis) zaznamenává zejména dávné velšské zvyky, jež srovnává se situací v Anglii i na kontinentě. Autorův svěží styl zaručuje čtivost, podpořenou poetickou středověkou „bulvárností“ i osobitým zájmem autora o bizarních témata. Dílo Cesta Walesem je navíc pozoruhodnou zprávou mapující propagandistickou pouť za účelem podnícení zájmu o křížovou výpravu, v níž je zaznamenáno jak úsilí propagátorů, tak různorodé reakce oslovovaného obyvatelstva. Vydání doplňuje odborný doslov o Walesu i o autorovi knihy, středověkém intelektuálovi, neúspěšném kariéristovi a vynikajícím pozorovateli. Kniha díky své vrstevnatosti zaujme zájemce o středověk, milovníky keltských tradic nebo i čtenáře se zájmem o rané dějiny církve a křížové výpravy.

Země je radioaktivní a život na ní je možný jen v rezervacích. Nejžádanějším zbožím ve vesmíru je florinský kyrt. Dvě nejmocnější planety – Sark s Trantorem – bojují o nadvládu Vesmíru. Rik, florinský dělník bez paměti, hledá svou minulost. Kam spěje osud Vesmíru?

Když ve 30. letech poprvé Musilův román vyšel, setkal se u kritiky s naprostým nepochopením. Teprve později byl prohlášen za největší německý román první poloviny 20. století.Rozsáhlý román, který staví Musila po bok Kafky, Joyce a Prousta, je situován do Rakouska-Uherska let 1913-1914. Mezi množstvím postav a osudů vystupuje matematik Ulrich, jenž se podílí na přípravách oslav 70. výročí panování „mírového“ císaře Františka Josefa I., které připadají na rok 1918.

V polovině 50. let podnikl Kerouac s básníkem Garym Snyderem výstup na kalifornskou horu Matthernorn. Krom setkání s přírodou, jež ho později inspirovalo k pobytu na hoře Desolation Peak, o kterém píše v Andělech zoufalství, se tato cesta stala i setkáním s buddhismem, jež mu Snyder zprostředkoval. Protikladem této „duchovní roviny“ je líčení divokého městského života. V němž se objevuje další z Kerouacových přátel, Alen Ginsberg, a na veřejném vystoupení čte svoje Kvílení.