Podivuhodný případ Benjamina Buttona je název povídky, podle které byl natočen stejnojmenný film režiséra Davida Finchera, v hlavních rolích s Bradem Pittem a Cate Blanchetovou. Autor rozehrává groteskní příběh muže, jenž se narodí jako stařec a celý život mládne. Na všech stranách se setkává s nepochopením a šťastný je pouze uprostřed svého života, kdy se jeho biologický a duševní věk protínají. Příběh o muži, jehož čas běží opačně, vydávají nakladateství Argo a Triton bilingvně, v dárkovém provedení nové edice Kanapka.
Krajina, intelekt, erós, představují tematický triumvirát, ze kterého čerpá poslední dokončená kniha německy píšící autorky českého původu. „Krajinu“ zosobňuje Praha probuzená z komunistické nehybnosti do časů dravého kapitalismu, kam se po dvaceti letech strávených na Západě vrací slavná tanečnice a choreografka Leonora Marty. „Intelekt“, to jsou hrdinčiny úvahy o nové choreografii i o společenských proměnách po roce 1989, o české minulosti a současnosti. A nakonec „erós“ – milostný vztah mezi Martou a potomkem odsunutých sudetských Němců, který většina recenzí ocenila jako originální příspěvek k česko-německému porozumění.
Výlet za indonéskými legendami a mýty začneme v Acehu na severním výběžku Sumatry a zakončíme až na dalekém Irianu. Cestou přes další ostrovy navštívíme královské paláce i rybářské chýše, budeme se prodírat hustou džunglí a nahlédneme do žhavých jícnů rozhněvaných sopek. Průvodci nám budou obři a démoni, princezny a králové a jejich počestní i ničemní poddaní. Malinko se zdržíme cestou do nebeské říše, kam nás pozvou víly a bohové. Zpátky na zemi ještě stačíme zaskočit za mazaným jelínkem kančilem, nespokojeným gekonem, dobráckým opičákem či zázračným psem.
Strhující a překvapivě vypointovaný román o novodobém honu na čarodějnice.
Towner Whitneyová se narodila v americkém městě Salem, které neblaze proslulo čarodějnickými procesy v 17. století. Na konci 20. století by se mohlo zdát, že doba slepých vášní a hořících hranic je dávno pryč. Jenže není… Towner je z rodu Whitneyů a ovládá magickou schopnost věštit z krajky. Když se dozví, že zmizela její milovaná prateta Eva, musí překonat sama sebe, vrátit se do Salemu a napřít všechny síly k tomu, aby odhalila, co se vlastně stalo. Jak zjistí ona i čtenáři, tajemství dlí hlouběji, než by kdokoliv čekal, a při jeho odhalování půjde o všechno.
Nevšední a dramatický příběh ze současnosti je pro čtenáře stejně uhrančivý, jako je pro ženy z rodu Whitneyů pohled do spletitého vzoru salemské krajky. Autorka románu Brunonia Barryová sklidila se svou prvotinou bouřlivé ovace amerického čtenářského publika.
Islandský spisovatel Árni Thórarinsson pracoval řadu let jako novinář a dramaturg v rozhlase a televizi. Jeho román Čas čarodějnice byl v roce 2005 nominován na Islandskou literární cenu.
Na severoislandském biskupství Hólar se gymnazisté z města Akureyri chystají uvést premiéru divadelní hry Galdra-Loftur (islandská verze Fausta). Vydává se tam novinář Einar, aby o představení napsal zprávu. Na cestě ho zastihne jiná zvěst: během jednoho z oblíbených výletů do neznáma, které pro své členy pořádají islandské zaměstnanecké organizace, spadla při raftingu do řeky jedna žena. To je první, leč zdaleka ne poslední úmrtí v řadě zlověstných událostí v této nové detektivce z exotického prostředí.
Myšlenkový experiment, který se stal bestsellerem New York Times a za nejlepší populárně-vědeckou publikaci roku 2007 byl vyhlášen hned dvěma magazíny – Time Magazine a Entertainment Weekly.
Zajímalo by vás, co by se stalo, kdyby ze dne na den z naší zeměkoule zmizeli lidé? Jak dlouho by zůstaly po lidech na naší zemi stopy? Jak rychle by se zhroutila námi vybudovaná infrastruktura? Jak dlouho by bez naší péče vydržely stavby, metro a města? Památky a umění? Co z toho nejdéle, a co by naopak spadlo jako první? Kteří živočichové by z našeho zmizení profitovali, a kteří by naopak zanikli s námi? Předpokládá se např., že by spolu s námi zcela přirozeně vyhynuli švábové, ale ptáci by na tom byli mnohem lépe a vyvinuli by se v mnohé nové druhy. Jak by dopadly farmy, pole, národní parky a zahrady? Nejdelší životnost na zemi bez nás by měly bronzové sochy, umělá hmota a radiové vlny. Zároveň je z některých oblastí na zemi, které člověk poničil, a posléze opustil (např. Černobyl), patrné, že příroda má sebeuzdravující moc.
Alan Weisman, cenami ověnčený americký novinář, postavil své hypotézy na expertizách inženýrů, konzervátorů umění, klimatologů, zoologů, biologů, astrofyziků, paleontologů a dalších odborníků a napsal knihu, která zcela jedinečně pohlíží na vliv člověka na životní prostředí.
Stauffenbergův atentát na Adolfa Hitlera z 20. července 1944 byl nejpropracovanějším pokusem o odstranění nacistického diktátora za celou dobu existence Třetí říše. Ačkoli plány na Hitlerovo zavraždění, vycházející jak z armádních kruhů, tak od izolovaných jednotlivců, byly mnohem staršího data a některé z nich došly i praktické realizace, teprve akce hraběte Stauffenberga ohrozila Hitlera přímo na životě a svým spojením s přípravou převratu, který by svrhl nacistický režim jako takový, představovala vyvrcholení snah odpůrců režimu. Kniha Iana Kershawa Příběh Operace Valkýra sestává ze tří kapitol převzatých z jeho dvousvazkové biografie o Adolfu Hitlerovi a doplňují ji četné dokumenty přímých aktérů dramatu – ty v českém překladu zčásti vycházejí vůbec poprvé.
Název Stewartovy knihy je narážkou na výrok Alberta Einsteina „Vy věříte v boha hrajícího v kostky a já v dokonalé uspořádání a zákonitost“. Vědecké zkoumání chaosu však nutí odborníky přehodnotit tento Einsteinův postoj, protože tváří v tvář chování vesmíru vypadá najednou nedostatečně. Teorie chaosu prokázala, že malé systémy, které podléhají přesně definovaným zákonitostem, se přesto mohou chovat náhodně. Možná že i ve vesmíru, v němž vládne zákonitost a pořádek, je přesto místo na božskou hru v kostky. Stewart ve své knize odhaluje vesmír, ve kterém není nic takové, jak se zdá, a komplikovaná matematika chaosu je díky jasnému a důmyslnému výkladu přístupná a zábavná.
Autobiografický příběh Ceijy Stojky otevírá dosud ignorované téma holocaustu Romů. Desetiletá Ceija byla v roce 1943 deportována s matkou a sourozenci do Osvětimi-Březinky a odtud později do dalších nacistických táborů, kde byla většina jejích příbuzných povražděna. Ceija však přežila a po válce se vrátila do Vídně, kde žije a tvoří dodnes.
Tato kniha je doplněna dvěma studiemi a rozhovory s autorkou, bohatým obrazovým doprovodem včetně fotografií jejích obrazů. Publikace vychází v rámci mezinárodní edice romských autorů, v níž se už čeští čtenáři mohli setkat s románem Matéa Maximoffa Sudba Ursitorů.
Inteligentní, místy hodně černý humor a dokonale zamotaná kriminální zápletka, jejíž nitky vedou z Moskvy do Jeruzaléma, k lovcům lebek z amazonských pralesů a jejich šamanům kouzlícím s kořenem mandragory i k přísně střeženým kódům egyptských faraónů, jsou hlavní atributy Revazova napínavého románu. Jeho hrdinové se dostanou až do pracovny šéfa vatikánské Svaté Inkvizice (k postavě o to zajímavější, že jí jako reálná předloha posloužil současný Svatý Otec), do nefalšovaného moskevského vězení i psychiatrické léčebny. Nechybí vzrušující milostné intermezzo ani průnik do fantasmagorické dimenze tajné sekty v chrámu vybudovaném z opuštěné stanice moskevského metra.
Kniha získala mezi čtenáři přezdívku „ruská Šifra mistra Leonarda“ kvůli žánrové příbuznosti se světově oblíbeným bestsellerem. Ve skutečnosti „Šifru“ přesahuje stylově i myšlenkově a nabízí pestrý jazyk s bohatou škálou významových rovin, čímž vědomě navazuje spíše než na západní bestsellerovou produkci na kořeny moderní ruské literatury.