Začátek románu zkušené britské spisovatelky ženské literatury je jako vystřižený z běžné reality. Rose Lloydovou, ženu ve středním věku, která žije pokojně s dvěma odrostlými dětmi a manželem v rodinném domě a stará se o zahrádku, její manžel zčistajasna opustí kvůli mladší milence, z níž se vyklube Rosina kolegyně a kamarádka. Co nastane v duši ženy, která zůstane ze dne na den najednou opuštěná ve svém domnělém domově? Začne přemýšlet o muži, s kterým má děti a s kterým prožila jistou dobu života, jako o cizím člověku, jehož asi nikdy dobře nepoznala. Přemýšlí o tom, čím chtěla být, než se se svým mužem potkala a musela své volby přizpůsobit těm jeho. A začne hledat nový smysl života….

Kniha líčí směšnohrdinský příběh mladíka Odella Deefuse, který sám sebe charakterizuje jako trochu pomalejšího v myšlení, ale nesnese, aby ho někdo označoval za retardovaného: to se pak dokáže dobře bránit. Děj knihy začíná po atentátu na newyorská dvojčata. Odell poslechne „volání strýčka Sama“ a jede do města Callisto s úmyslem vstoupit do armády a odjet bojovat do Iráku proti arabským neznabohům. Události ho ale nakonec zanesou jinam, než čekal.

Tvorba bonsají, jak ji tradičně chápou Číňané i Japonci, vychází ze stejných principů jako krajinomalba, kaligrafie či poezie. Místo slov a elegantních tahů štětcem však bonsajisté pracují s přírodními principy a do výsledného díla, které často vytvářejí celý život, vkládají i část své duše. Tato obrazová publikace, jež volně navazuje na dva předešlé tituly – Umění čínských zahrad a Umění japonských zahrad – jim poslouží jako příjemný a užitečný průvodce. Renomovaní znalci asijské kultury a zkušení pěstitelé bonsají v textu nastínili hlavní historické rysy vývoje bonsají i estetické zásady, podle nichž se tvorba miniaturních stromků už po staletí řídí. Stranou nezůstaly ani nejnovější poznatky a současný stav bonsajistiky u nás i ve světě. Ke knize patří i podrobné praktické návody s kresbami a fotografiemi, jež zájemcům přehlednou formou předvedou jak bonsaje tvarovat a jak o ně pečovat.
Fotografie: Zdeněk Thoma.

V 90. letech 20. století akademici i ředitelé velkých firem považovali Internet za hnací motor nové globalizace, která podkope autoritu a význam klasického státu. Zdálo se, že příchod Internetu je předzvěstí nového způsobu uspořádání lidských záležitostí, který nás navždy vysvobodí z tyranie teritoriálních vládců. Tato kniha vypráví příběh o Internetu, který v 90. letech 20. století začal narušovat moc jednotlivých státních správ, a následném boji vlád o ovládnutí nového média. Je to příběh smrti snu o kyberkomunitách, které si vládnou samy, a jednou provždy tak uniknou zeměpisným omezením. Je to také příběh o zrození a prvních letech nového druhu Internetu ? územně ohraničené sítě, kde regionální zákony, státní moc a mezinárodní vztahy mají stejný význam jako technická invence. Pohled autorů na vývoj Internetu ale není pesimistický. Ukazuje, že zeměpisně ohraničený Internet má řadu nedoceňovaných výhod, zohledňuje potřeby jednotlivých uživatelů i firem, které na Internetu podnikají.

Sedmero blaženství – co znamenají tato záhadná slova? V čem tkví jejich smrtící tajemství? První díl čtyřdílné série o Sally Lockhartové a jejích přátelích z pera mnohokrát oceněného britského spisovatele, autora trilogie Jeho temné esence.

Toliken zasvětil svůj život vytvářením Středozemě; krom Hobita, Pána prstenů a Silmarillionu se k ní váže i řada jiných příběhů. Mezi ně patří i Příhody Toma Bombadila, cyklus básní a písní o této tajemné bytosti. Součástí svazku je ale i několik povídek, které vznikaly vedle středozemského cyklu – Sedlák Jiljí z Oujezda, Kovář z Velké Lesné, List od Nimrala a Tulák Rover.

Vypravěč románu, Klotar, není na rozdíl od ostatních hrdinů ničím výjimečný, není ani tajuplným, vznešeným, rytířským milovníkem z dávných dob. Nevládne čarovnou mocí, dokonce není ani zemitě lidský. Je to farmář a lovec, jehož puška ovšem nikdy nikomu neublíží, je to nedobrovolný kronikář životů jiných. Příběh, který vypráví, spojuje jako most dávnou minulost se současností, svět kouzel, tajů, rytířů a duchů se světem farmářů, děsících otrlé středověké lapky nevinnou jízdou na traktoru. Na mostě současnosti, který je nadčasový, se odvíjí okouzlující příběh lásky a přátelství.
Za román Květinová puška získal belgický autor v roce 1974 prestižní Rosselovu cenu.

Teorie všeho, tedy jakýsi základní princip, který vysvětlí opravdu „všechno“, je odvěkým snem filozofů i vědců z nejrůznějších oborů. V roce 1991 vydal profesor matematiky a astronomie D. Barrow úspěšnou knihu Teorie všeho, která líčila snahy vědců o nalezení jednoduchého modelu, který by vysvětlil mechanismus fungování celého vesmíru. Ačkoli věda od té doby nedosáhla úplného poznání, přeci jen se za uplynulých šestnáct let zkoumání posunulo dále a Barrow se proto rozhodl udělat důkladnou revizi knihy. Podává nám tak nejnovější koncepty teoretické fyziky, jako je například M-teorie superstrun, či spekulace o světě jako počítačovém programu…

Encyklopedie pro děti od 7 let zahrnuje výběr živočichů různých skupin, žijících na souši, ve vodě i ve vzduchu.

Barevně ilustrovaná encyklopedie provede malé čtenáře světem starověkého Egypta.