Stauffenbergův atentát na Adolfa Hitlera z 20. července 1944 byl nejpropracovanějším pokusem o odstranění nacistického diktátora za celou dobu existence Třetí říše. Ačkoli plány na Hitlerovo zavraždění, vycházející jak z armádních kruhů, tak od izolovaných jednotlivců, byly mnohem staršího data a některé z nich došly i praktické realizace, teprve akce hraběte Stauffenberga ohrozila Hitlera přímo na životě a svým spojením s přípravou převratu, který by svrhl nacistický režim jako takový, představovala vyvrcholení snah odpůrců režimu. Kniha Iana Kershawa Příběh Operace Valkýra sestává ze tří kapitol převzatých z jeho dvousvazkové biografie o Adolfu Hitlerovi a doplňují ji četné dokumenty přímých aktérů dramatu – ty v českém překladu zčásti vycházejí vůbec poprvé.

Autobiografický příběh Ceijy Stojky otevírá dosud ignorované téma holocaustu Romů. Desetiletá Ceija byla v roce 1943 deportována s matkou a sourozenci do Osvětimi-Březinky a odtud později do dalších nacistických táborů, kde byla většina jejích příbuzných povražděna. Ceija však přežila a po válce se vrátila do Vídně, kde žije a tvoří dodnes.
Tato kniha je doplněna dvěma studiemi a rozhovory s autorkou, bohatým obrazovým doprovodem včetně fotografií jejích obrazů. Publikace vychází v rámci mezinárodní edice romských autorů, v níž se už čeští čtenáři mohli setkat s románem Matéa Maximoffa Sudba Ursitorů.

Inteligentní, místy hodně černý humor a dokonale zamotaná kriminální zápletka, jejíž nitky vedou z Moskvy do Jeruzaléma, k lovcům lebek z amazonských pralesů a jejich šamanům kouzlícím s kořenem mandragory i k přísně střeženým kódům egyptských faraónů, jsou hlavní atributy Revazova napínavého románu. Jeho hrdinové se dostanou až do pracovny šéfa vatikánské Svaté Inkvizice (k postavě o to zajímavější, že jí jako reálná předloha posloužil současný Svatý Otec), do nefalšovaného moskevského vězení i psychiatrické léčebny. Nechybí vzrušující milostné intermezzo ani průnik do fantasmagorické dimenze tajné sekty v chrámu vybudovaném z opuštěné stanice moskevského metra.

Kniha získala mezi čtenáři přezdívku „ruská Šifra mistra Leonarda“ kvůli žánrové příbuznosti se světově oblíbeným bestsellerem. Ve skutečnosti „Šifru“ přesahuje stylově i myšlenkově a nabízí pestrý jazyk s bohatou škálou významových rovin, čímž vědomě navazuje spíše než na západní bestsellerovou produkci na kořeny moderní ruské literatury.

Nejdřív přijde láska, pak manželství a pak dětský kočárek? Není to sen všech žen? Claudie Parrové tedy rozhodně ne. Nakonec se seznámí s Benem, který děti také nechce, a uzavřou spolu tradiční svazek manželský. Ben však po dítěti zatouží. Román americké autorky Emily Giffinové, která píše dnes stále populárnější knihy mapující současný stav manželství a rodičovtsví, vypráví o tom, co se stane, když ve spokojeném svazku nastane okamžik, kdy chce každý partner něco jiného, a to v tak základní otázce jako mít děti. Je to román o věcech, které uděláme, ale také neuděláme, z lásky.

Pochmurné město Ember, ztracené uprostřed Neznámých území a obklopené neproniknutelnou tmou, čelí postupnému rozpadu. Jeho obrovské podzemní skladiště se zásobami potravin a předmětů denní potřeby se pomalu vyprazdňuje, a tak obyvatelé strádají. Největší hrozbou pro Embeřany, nad nimiž se klene temná obloha a jimž jediné světlo poskytují reflektory a žárovky napojené na dosluhující generátor, jsou stále častější výpadky elektrického proudu. Bojí se, že je tma co nevidět pohltí nadobro.

Dvanáctiletá Lina Mayfleetová a její stejně starý spolužák Doon Harrow mezitím netrpělivě očekávají svůj velký okamžik: Den rozřazení, kdy si ze starostova sáčku vylosují první zaměstnání. Svobodomyslná Lina touží po práci, která by jí poskytla volnost, zatímco hloubavý Doon chce proniknout na místo, kde by mohl přispět k záchraně skomírajícího Emberu. Protože nepřízeň osudu může napravit jedině výměna vylosovaných papírků, bývalí kamarádi, které kdysi rozdělila malicherná hádka, se znovu sblíží. Když pak Lina objeví doma v komoře útržky dávného dokumentu, s Doonovou pomocí se ho pokusí vyluštit. Je to opravdu vzkaz od zakladatelů města, bájných Stavitelů, kteří v něm popisují cestu z temnoty? Pokud ano, co přesně v něm stálo předtím, než ho dostala do rukou – a hlavně do pusy – Linina sestřička Poppy? A proč se nikdo z dospělých, komu se chlapec a dívka se svým objevem svěří, nemíní těmito dohady zabývat?

Lina s Doonem se nakonec pustí do hledání na vlastní pěst, ale výsledek jejich úsilí jim místo vděku spoluobčanů přinese jen vyhlídku na uvěznění v městské Cele. Zdá se, že jediným možným řešením je útěk… jenže co bude potom?

Tetralogie Knihy města Ember, která je určena mladým čtenářům, přinesla její autorce, americké spisovatelce Jeanne DuPrauové nebývalou popularitu. Její první díl zatím vyšel ve 20 zemích světa a v roce 2008 se dočkal i filmové podoby. Do českých kin přichází 19.2.2009 Tetralogie Knihy města Ember, která je určena mladým čtenářům, přinesla její autorce, americké spisovatelce Jeanne DuPrauové nebývalou popularitu. Její první díl zatím vyšel ve 20 zemích světa a v roce 2008 se dočkal i filmové podoby. Do českých kin přichází 19.2.2009.

Kronikářské dílo merseburského biskupa Dětmara, napsané přibližně v letech 1013–1018, je jedním z nejobsáhlejších pramenů k dějinám střední Evropy kolem roku 1000. Zahrnuje nejen podrobný výklad východofranských (německých) dějin za vlády saské dynastie, ale také četné zprávy o polabských Slovanech, českém státě či Polsku doby Boleslava Chrabrého. Autor, pocházející z urozeného rodu hrabat z Walbecku s úzkými kontakty na vládnoucí dynastii, poskytuje všestranný pohled na život, víru, myšlení a zvyky tehdejší doby, a jeho kronika má proto nemalý kulturně-historický význam. Pro českého čtenáře jsou obzvlášť zajímavé pasáže popisující slovanské obyčeje v polabském prostoru, které Dětmar díky svému původu ze „sasko-slovanského“ pohraničí dobře znal. Kronika dosud česky nevyšla.

Dějiny Anglů vylíčené osobitým stylem jednoho z největších učenců raného středověku a nejznámější dílo učence a mnicha Bedy Venerabilis (672/3–735) Historia ecclesiastica gentis Anglorum se již od raného středověku stalo jednou z nejpopulárnějších knih v Anglii a v žánru narativní historie bylo vnímáno jako první pokus o sepsání národních dějin. Dějiny Anglů totiž nepřinášejí jen poutavé svědectví o počátcích a upevňování křesťanské víry v Británii, ale především nesmírně cenný a dodnes nejspolehlivější pramen k dějinám anglosaských království v 5.–8. století. Součástí Bedova výkladu jsou rovněž příběhy a zázraky svatých včetně životopisů jeho současníků.

Historická kriminalita má ambici ukázat, jakým způsobem překračovali lidé v minulosti psané i nepsané normy. Zvláštní přitažlivost poskytuje raný novověk, 17. a 18. století, neboť je spojen s řadou základních změn společnosti. Jak je obvyklé i dnes, kriminalita nikdy neprobíhala ve vzduchoprázdnu, ale projevovala se v těsné vazbě ke každodennosti. Tu doslova prostupovala. Těžiště knihy je zakotveno v jižních Čechách, regionu s neobyčejně bohatými prameny. Kniha se pokouší o komplexní analýzu fenoménu kriminality, s důrazem na sexuální delikty a na delikty dotýkající se lidské cti. Hlavními aktéry je zde městské a venkovské obyvatelstvo, i když ke slovu se dostanou i menšiny, jako byli cikáni nebo židé. Mikroregionální pohled optikou historické kriminality prozrazuje mnoho nečekaných momentů obyčejného života v době, jež bývá vnímána poněkud jinak, než je rýsují velké dějiny oné doby.

Hektor, vášnivý sběratel, jenž kromě jiného sbíral párátka na jednohubky, volební odznaky, obrazy lodí zakotvených v přístavu, zaječí packy, zvuky z pěti hodin ráno, chorvatská přísloví, koule schodišťových zábradlí, první stránky románů, sýrové etikety, hračky z Kinder vajíček, chvíle strávené s tebou, oprátky, se zamiloval a oženil. A začal sbírat svou ženu.Vtipný román plný laskavého humoru na absurdní strunu, přeložený do mnoha světových jazyků, ověnčený cenou Rogera Nimiera.

Středověké latinské texty Popis Walesu a Cesta Walesem jsou první ucelené práce, které se zabývají výhradně keltským Walesem. Gerald z Walesu (též Gerald de Barry, lat. Giraldus Cambrensis) zaznamenává zejména dávné velšské zvyky, jež srovnává se situací v Anglii i na kontinentě. Autorův svěží styl zaručuje čtivost, podpořenou poetickou středověkou „bulvárností“ i osobitým zájmem autora o bizarních témata. Dílo Cesta Walesem je navíc pozoruhodnou zprávou mapující propagandistickou pouť za účelem podnícení zájmu o křížovou výpravu, v níž je zaznamenáno jak úsilí propagátorů, tak různorodé reakce oslovovaného obyvatelstva. Vydání doplňuje odborný doslov o Walesu i o autorovi knihy, středověkém intelektuálovi, neúspěšném kariéristovi a vynikajícím pozorovateli. Kniha díky své vrstevnatosti zaujme zájemce o středověk, milovníky keltských tradic nebo i čtenáře se zájmem o rané dějiny církve a křížové výpravy.