V knize Andělé a démoni americký spisovatel Dan Brown poprvé představil postavu harvardského symbologa Roberta Langdona, který se pak znovu objevuje ve světovém bestselleru Da Vinciho kód. Langdon je při návštěvě Evropy povolán k případu rituální vraždy, k jejímuž objasnění může přispět díky své znalosti v oboru kódů a šifrování a dějin tajných společností.
Ve špičkovém švýcarském výzkumném ústavu CERN je nalezen brutálně zavražděný vědec.
Více informací na www.andeleademoni.cz.

Píše se rok 1510. Ve Florencii prosí Gabriela Benciová Leonarda da Vinci, aby dokončil portrét její zesnulé matky. V téže době přitáhne série ohavných vražd v brabantském vévodství všeobecnou pozornost na malíře Jeronýma Bosche. Gabriela se mimoděk ocitla v srdci děsivého spiknutí. Mezi Milánem a Benátkami, mezi francouzským trůnem a papežskou stolicí se děje cosi nekalého.

První díl z úspěšné série detektivních příběhů zachycuje období, kdy sympatická Precious Ramotswe zakládá první ženskou detektivní agenturu v Gaborone, hlavním městě Botswany. Nejenže se dokáže vypořádat s podvodníky, najít zmizelého manžela nebo zkrotit neposlušné dcery ustaraných rodičů, ale nabídne také pohled do duše národa, jenž obývá oblast na prahu pouště Kalahari. Když se Precious nakonec vrhne po stopách zmizelého dítěte, riskuje vlastní pověst a možná i život.Alexander McCall Smith okouzlil čtenáře netradiční hlavní hrdinkou i jejím chytrým humorem. Je vynikajícím vypravěčem a jeho text čtenáře spolehlivě přenese do prostředí odlišné africké kultury. Není bez zajímavosti, že režisér známých filmů Anglický pacient a Talentovaný pan Ripley Anthony Minghella natočil podle této literární předlohy detektivní seriál.

Podivuhodný případ Benjamina Buttona je název povídky, podle které byl natočen stejnojmenný film režiséra Davida Finchera, v hlavních rolích s Bradem Pittem a Cate Blanchetovou. Autor rozehrává groteskní příběh muže, jenž se narodí jako stařec a celý život mládne. Na všech stranách se setkává s nepochopením a šťastný je pouze uprostřed svého života, kdy se jeho biologický a duševní věk protínají. Příběh o muži, jehož čas běží opačně, vydávají nakladateství Argo a Triton bilingvně, v dárkovém provedení nové edice Kanapka.

Krajina, intelekt, erós, představují tematický triumvirát, ze kterého čerpá poslední dokončená kniha německy píšící autorky českého původu. „Krajinu“ zosobňuje Praha probuzená z komunistické nehybnosti do časů dravého kapitalismu, kam se po dvaceti letech strávených na Západě vrací slavná tanečnice a choreografka Leonora Marty. „Intelekt“, to jsou hrdinčiny úvahy o nové choreografii i o společenských proměnách po roce 1989, o české minulosti a současnosti. A nakonec „erós“ – milostný vztah mezi Martou a potomkem odsunutých sudetských Němců, který většina recenzí ocenila jako originální příspěvek k česko-německému porozumění.

Výlet za indonéskými legendami a mýty začneme v Acehu na severním výběžku Sumatry a zakončíme až na dalekém Irianu. Cestou přes další ostrovy navštívíme královské paláce i rybářské chýše, budeme se prodírat hustou džunglí a nahlédneme do žhavých jícnů rozhněvaných sopek. Průvodci nám budou obři a démoni, princezny a králové a jejich počestní i ničemní poddaní. Malinko se zdržíme cestou do nebeské říše, kam nás pozvou víly a bohové. Zpátky na zemi ještě stačíme zaskočit za mazaným jelínkem kančilem, nespokojeným gekonem, dobráckým opičákem či zázračným psem.

Strhující a překvapivě vypointovaný román o novodobém honu na čarodějnice.
Towner Whitneyová se narodila v americkém městě Salem, které neblaze proslulo čarodějnickými procesy v 17. století. Na konci 20. století by se mohlo zdát, že doba slepých vášní a hořících hranic je dávno pryč. Jenže není… Towner je z rodu Whitneyů a ovládá magickou schopnost věštit z krajky. Když se dozví, že zmizela její milovaná prateta Eva, musí překonat sama sebe, vrátit se do Salemu a napřít všechny síly k tomu, aby odhalila, co se vlastně stalo. Jak zjistí ona i čtenáři, tajemství dlí hlouběji, než by kdokoliv čekal, a při jeho odhalování půjde o všechno.
Nevšední a dramatický příběh ze současnosti je pro čtenáře stejně uhrančivý, jako je pro ženy z rodu Whitneyů pohled do spletitého vzoru salemské krajky. Autorka románu Brunonia Barryová sklidila se svou prvotinou bouřlivé ovace amerického čtenářského publika.

Islandský spisovatel Árni Thórarinsson pracoval řadu let jako novinář a dramaturg v rozhlase a televizi. Jeho román Čas čarodějnice byl v roce 2005 nominován na Islandskou literární cenu.

Na severoislandském biskupství Hólar se gymnazisté z města Akureyri chystají uvést premiéru divadelní hry Galdra-Loftur (islandská verze Fausta). Vydává se tam novinář Einar, aby o představení napsal zprávu. Na cestě ho zastihne jiná zvěst: během jednoho z oblíbených výletů do neznáma, které pro své členy pořádají islandské zaměstnanecké organizace, spadla při raftingu do řeky jedna žena. To je první, leč zdaleka ne poslední úmrtí v řadě zlověstných událostí v této nové detektivce z exotického prostředí.

Myšlenkový experiment, který se stal bestsellerem New York Times a za nejlepší populárně-vědeckou publikaci roku 2007 byl vyhlášen hned dvěma magazíny – Time Magazine a Entertainment Weekly.
Zajímalo by vás, co by se stalo, kdyby ze dne na den z naší zeměkoule zmizeli lidé? Jak dlouho by zůstaly po lidech na naší zemi stopy? Jak rychle by se zhroutila námi vybudovaná infrastruktura? Jak dlouho by bez naší péče vydržely stavby, metro a města? Památky a umění? Co z toho nejdéle, a co by naopak spadlo jako první? Kteří živočichové by z našeho zmizení profitovali, a kteří by naopak zanikli s námi? Předpokládá se např., že by spolu s námi zcela přirozeně vyhynuli švábové, ale ptáci by na tom byli mnohem lépe a vyvinuli by se v mnohé nové druhy. Jak by dopadly farmy, pole, národní parky a zahrady? Nejdelší životnost na zemi bez nás by měly bronzové sochy, umělá hmota a radiové vlny. Zároveň je z některých oblastí na zemi, které člověk poničil, a posléze opustil (např. Černobyl), patrné, že příroda má sebeuzdravující moc.

Alan Weisman, cenami ověnčený americký novinář, postavil své hypotézy na expertizách inženýrů, konzervátorů umění, klimatologů, zoologů, biologů, astrofyziků, paleontologů a dalších odborníků a napsal knihu, která zcela jedinečně pohlíží na vliv člověka na životní prostředí.

Název Stewartovy knihy je narážkou na výrok Alberta Einsteina „Vy věříte v boha hrajícího v kostky a já v dokonalé uspořádání a zákonitost“. Vědecké zkoumání chaosu však nutí odborníky přehodnotit tento Einsteinův postoj, protože tváří v tvář chování vesmíru vypadá najednou nedostatečně. Teorie chaosu prokázala, že malé systémy, které podléhají přesně definovaným zákonitostem, se přesto mohou chovat náhodně. Možná že i ve vesmíru, v němž vládne zákonitost a pořádek, je přesto místo na božskou hru v kostky. Stewart ve své knize odhaluje vesmír, ve kterém není nic takové, jak se zdá, a komplikovaná matematika chaosu je díky jasnému a důmyslnému výkladu přístupná a zábavná.