Zhruba před sto lety vyšly tři převratné články Alberta Einsteina. Podívejme se tedy společně na život a dílo tohoto velikána moderní vědy, jenž se nebál pochybovat o tom, co jiní měli za samozřejmé. Díky této knize pochopíme nejen hlavní fyzikální představy jež Einsteina přivedly k velkolepým objevům, ale dozvíme se též řadu zajímavostí z jeho osobního života. Většina jeho myšlenek předběhla dobu o celá desetiletí a dodnes přinášejí fyzikům Nobelovy ceny. Einstein, jenž přes ohromující popularitu zůstal skromným a vlídným člověkem, zůstává dodnes vzorem nejen pro vědce.

Dnem, kdy otec malého Toma dostal záhadný dopis, se chlapcův život rázem změní. Otec se chová podivně a usilovně po něčem pátrá, nakonec rodinu opustí a zmizí kdesi v Asii. Tomova maminka se vydá manžela hledat a syna svěří do péče podivínských příbuzných, kteří vlastní tajuplné muzeum. Stará legenda praví, že je v něm ukryt největší safír na světě. A právě v době, kdy se Tomův strýc chystá z finančních důvodů muzeum zavřít, vynoří se záhadný a Tomovi velmi podezřelý mecenáš. Je skutečně tím, za koho se vydává? Opravdu chce udržet muzeum, nebo se jen dostat k cennému klenotu? A co když mu jde o něco jiného, o něco, co souvisí se zoufalým pátráním Tomova otce? A pak jednoho dne Tom náhodou zjistí, že z muzea vede cesta časem zpátky, a v minulosti opět narazí na zlotřilého mecenáše…

Klíčovým tématem této knihy je vhodnost vesmíru pro život. Nejprve autor vyloží základní pojmy moderní fyziky a kosmologie a poté popíše teorii multiverza včetně argumentů pro a proti. Ke konci rozebírá různé odpovědi na problém přesného vyladění vesmíru. Pokládá si také otázku, zda mají vědci skutečně už už na dosah ruky teorii všeho – úplné a logicky uzavřené vysvětlení celého fyzikálního vesmíru – nebo zda podstata existence zůstane navždy zahalena tajemstvím.

Davies od sebe jasně oddělil nesporná fakta, rozumné teoretické úvahy a divoké domněnky. Hlavním cílem této knihy je používat při hledání odpovědí na zásadní otázky týkající se existence vědecké metody bádání a zdravý rozum.

Historické thrillery nebo také staromódní viktoriánské krváky, tak Pullman na svých webových stránkách označuje čtyřdílnou sérii knih o Sally Lockhartové. Záměrně v nich zpracovává otřepaná klišé melodramatu a činí tak s gustem a umem dobrého vypravěče. Druhý příběh z kvarteta se opět odehrává v temných, špinavých uličkách i ve vyhlášených salonech a kabaretech viktoriánského Londýna. Sally si v hlavním městě otevřela firmu zabývající se finančním poradenstvím. Její práce však zdaleka nepředstavuje nudnou poklidnou rutinu, jak by se snad mohlo zdát. Když na dveře její kanceláře zaklepe stará dáma a žádá Sally o pomoc v jisté finanční záležitosti, dívka neváhá a podivného případu se ujme. Svou roli v něm hraje zaoceánský parník, který se bez zjevné příčiny potopil, a k smrti vyděšený kouzelník, který zmizel uprostřed představení. Sally se oběma záhadám snaží přijít na kloub a při svém pátrání narazí na spleť stop, které směřují k zločinci z nejvyšších společenských kruhů. Hrdinka se tak každým krokem nevědomky zaplétá do smrtelného nebezpečí… Pro čtenáře od 12 let.

Na ostrovech japonského císařství žili nejen samurajové, potulní mnichové a další lidé, ale spolu s nimi i buddhistická a šintoistická božstva, duchové předků a neobvykle velké množství nadpřirozených bytostí. Dozvídáme se to z lidových vyprávění, v nichž vystupují démonická zvířata měnící podobu, oživlé sochy světců, lidožravá jamauba s tlamou na temeni hlavy, vodník, kterému nejvíc chutná krev a okurky, zázračně narození hrdinové či dračí palác na mořském dně. Kniha obsahuje mnoho takovýchto pověstí o démonech, přízracích, mniších, silácích a zvláštních místech, stejně jako kouzelných a humorných pohádek a pohádek o zvířatech. Tradiční vyprávění jsou doplněna komentáři o jejich původu, podobách, rozšíření a vztahu k folkloru jiných zemí a k japonské kultuře, a také odkazy na katalogy pohádek a pověstí.

Ocelové město. Špína, chudoba a beznaděj. To se asi ve spojitosti s ostravskou aglomerací vybaví každému, kdo ji dosud neměl možnost navštívit. A s podobnými představami přijíždí na výlet do Ostřince, hornického města někde u severních hranic, také hlavní hrdina Boris. Do města, kde už nic nepřipomíná bývalý blahobyt, ale jehož obyvatelé nikdy neztratili svou hrdost pramenící ze zašlé slávy. Řada bizarních setkání s místními a jejich svérázným přístupem k životu v něm zprvu vyvolává vztek, později snad i soucit.Ale jak ho Ostřinec, podoben černé díře, pomalu vtahuje do svých útrob, propadá se do jiného světa a do jiného času, kde je možné doslova cokoliv a odkud vůbec není snadné uniknout. Jako by se dávní havíři ve své nenasytnosti prokopali až k samotným branám pekla, do jehož chřtánu se poddolované město zhroutilo a bylo nahrazeno tím, co na povrch vyvřelo z ohnivých hlubin. Borisovo hledání cesty ven, doprovázené řadou fantasmagorických událostí, je však současně hledáním cesty k sobě samému, k vlastnímu svědomí. Přivedla ho do Ostřince pouhá zvědavost, touha po nových zážitcích a možná i snaha pomoci, nebo za vším stála jen nadřazená potřeba zhlédnout cizí nouzi a neštěstí, jichž byl on sám ušetřen? Po odpovědích by však čtenář v knize, upomínající svým stylem na práce Borise Viana, pátral marně. Aby je nalezl, musí se zbavit role pouhého výletníka a jako ostřinečtí horníci se spustit až na temné dno vlastní duše…

Doon a Lina poté, co našli cestu ven z Emberu, objevují krásy a záhady otevřené krajiny. Nikde však není ani živáčka, a proto se vydávají i s dalšími obyvateli podzemí na cestu, aby zjistili, zda v tomto prosluněném světě žijí nějací lidé. Když objeví vesnici Sparks, místní jsou samozřejmě udiveni: Kdo jsou ti podivní příchozí? Opravdu existuje nějaké město v hlubinách? Po jistém váhání se vesničané rozhodnou hosty přijmout mezi sebe – pod podmínkou, že budou pracovat ve prospěch obce. Lidé z Emberu jsou vděčni za podanou ruku, postupem času ale zjišťují, že příděly potravy jsou stále tenčí a rozmíšky častější. Rozkol mezi oběma skupina se prohlubuje a ve vzduchu se vznáší přízrak násilí. Podaří se Lině a Doonovi zabránit nejhoršímu?

Když v roce 1985 vydal Cormac McCarthy svůj pátý román Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě, dočkal se pouze vlažného a rozpačitého přijetí. Postupem času však zájem čtenářstva i kritické obce narůstal a v dnešní době se kniha těší takřka kultovnímu statusu –je označována za McCarthyho vrcholné dílo a zároveň za jeden z nejdůležitějších amerických románů 20. století.Autor v tomto historickém románu popisuje řádění Glantonova gangu na texasko-mexických hranicích v letech 1849-1850. Valná většina dobových událostí a postav je skutečná, do děje jsou pak vpleteny také smyšlené osudy hlavního hrdiny, bezejmenného „kluka“. Co však Krvavý poledník od jiných historických próz zásadně odlišuje, je autorův osobitý styl a hloubka filozofické vize. Autor k popisům brutálního násilí a nelítostné pustiny používá archaizující biblicko-barokní jazyk, jenž slouží současně také jako kryptické médium odkazující na nejrůznější myšlenkové směry: mystické křesťanství Jakoba Boehma, vůli k moci Friedricha Nietzscheho, stará gnostická učení i tarotové arkány. Z uměleckých paralel pak nelze nezmínit Homérovu Ilias, Danteho Peklo, či Melvillovu Bílou velrybu, malby Hieronyma Bosche či westerny Sama Peckinpaha.Krvavý poledník přináší zážitek nejen pronikavý, zneklidňující a drásavý, ale svým způsobem také zvráceně krásný. Chyťte se hrušky sedla – vyrážíme!

20. století. Sexuální neuspokojenost spolu s pozoruhodným nedostatkem talentu daly vzniknout vpravdě výbušnému Molotovovu koktejlu. V lotyšské zkušenosti s tím, jak se žilo „za totáče“, se možná pozná i leckterý český čtenář. Bankovskis odhaluje jaký byl svět za železnou oponou v letech 1978-89: zmatek plný fám, bolesti, úzkosti a nesmyslnosti. Takový svět si my, kteří žijeme v džungli divokého kapitalismu, pokaždé rádi připomeneme.

Téma tajemných kódů a šifer – „nekonečný souboj mezi tvůrci a luštiteli“ – láká od nejstarších dob. V politice a válečnictví hrála utajená komunikace často klíčovou roli, její význam v informačním věku ještě stoupá a dotýká se zájmů skutečně každého jednotlivce a to zejména ve svobodné společnosti. Singhova kniha mapuje historii šifrování i současný stav kryptologie a podrobně zpracovává klíčová a nejzajímavější témata. Díky přístupnému stylu a jasnému vysvětlení řady složitých šifrovacích systémů a algoritmů lze knihu doporučit každému zájemci o tuto nesporně zajímavou oblast lidské činnosti.