Mystický román odehrávající se v Holandsku.

V roce 2007 zaujal Robbinse v New Yorkeru kreslený vtip zasazený do baru, kde sedí ob několik stoliček od sebe byznysmen a šupák, a muž v obleku komentuje jejich společnou žízeň: „Pochybuju, že by se dobře prodávala dětská knížka o pivu.“ Robbinsovi se to tak zalíbilo, že se rozhodl takovou knihu napsat. Pivo a mnohé o něm je jednotícím prvkem v příběhu o šestileté předškolačce Grácii Perkelové, která tráví čas nejraději se svým strýčkem Moem, jenž pivu značně holduje. Grácie si občas sama přihne a pak se jí zjevuje pivní víla, která ji odnáší do jiného světa.

Pro žánr science fiction netradiční zobrazení budoucnosti exotické Indie zobrazuje zemi rozdrobenou na množství malých států. Vše je řízeno umělými inteligencemi, ačkoli jsou přísně sledovány ve strachu před možnou ztrátou kontroly. Po třech letech bez monzunových dešťů se z důležité přehrady na hranici dvou států stává místo, které může být roznětkou možného konfliktu. Román získal Cenu britské asociace science fiction.Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Triton.

Napínavá, vtipná fantasy se sympaticky nehrdinskými hrdiny a spoustou bizarních vedlejších postav má v češtině svou světovou premiéru. Příběh se odehrává v nespecifikované budoucnosti, kdy dospělé sužuje novodobý mor – chronická únava. Svět tedy udržují jakžtakž v chodu děti a mluvící opice (výsledek dávného genetického experimentu). Na Divokém východě, v městě Magdeburku, však údajně existuje účinný lék – zvláštní druh třešní. Je rozhodnuto o vyslání výpravy, která se ho pokusí najít. Proč ale byli pro tak důležitý úkol vybráni zcela nevhodní účastníci: náladová a nepříliš statečná Kája a bázlivý opičí navigátor Chvostík? Co za tím vězí? Nebezpečná výprava na Východ zamořený mutanty, okřídlenými lidmi a zločinecký migangy, začíná…Pro děti od 10 let.

Soubor různých vyprávění, jež pokrývají celé časové pásmo od nejstarších dějů, podrobně popsaných v Sillmarillionu, až po Válku o Prsten.

Úsměvná vyprávění americké autorky Betty MacDonaldové si získala oblibu svou bezprostředností a upřímností. Pod titulem Co život dal a vzal vyšly tři její práce – Kdokoli může dělat cokoli, Morová rána, Dusím se ve vlastní šťávě – navazující na její neméně populární knížku Vejce a já. MacDonaldová čerpá náměty výhradně z vlastního života, popisuje, co ji potkalo dobrého i zlého. Znovu přivádí k životu nesčetné množství lidí, s nimiž se setkala třeba jen letmo, nebo ať už její osudy ovlivnili významněji. K nejsilnějším a nejvýraznějším částem trilogie patří díl Morová rána, kdy vypráví o svém pobytu v tuberkulózním sanatoriu. Ať už ji však potkává cokoli, nikdy se beznadějně nepropadá do sebelítosti a pesimismu, vždy hledí kupředu s nadějí a vírou, že se vše dobře skončí. A právě pro tuto schopnost přenášet na čtenáře svou nezdolnou víru v člověka, který se nevzdává a svou činorodostí, elánem a dobrou náladou za všech okolností dokáže překonat všechny překážky, sklidila Betty MacDonaldová tak nevídaný úspěch, který uplývající čas v nejmenším neoslabil.

Slavný autobiografický román popisuje se značným odlehčením život na slepičí farmě, kterou s manželem Bobem založili a zvelebili – v civilizací nedotčeném, panenském koutě severozápadní Ameriky. Život v primitivních podmínkách a s nelaskavým manželem nebyl pro ženu zvyklou na město uspokojivý.

Kniha je odrazem prvního manželství americké spisovatelky, která své nepříliš šťastné manželství na zapadlém venkově zažehnávala tím, že o něm s humorem psala. Kniha se po svém vydání v roce 1945 stala okamžitým bestsellerem a brzy byla přeložena do většiny světových jazyků. Sarkasmus autorky se trefil do všeobecné nálady panující těsně po válce. Autorka i její rodina si zažila období slávy, pozornosti médií a značně si polepšila finančně. Stojí také na počátku tzv. ženské literatury.

Cirkusový klaun Kašpar Krone je obdařen neslýchaně vnímavým sluchem a plane vášní pro hudbu, paradoxně však hledá ticho. Je mu dvaačtyřicet, nemá děti, žije sám a navíc jako nomád. První stránky zatím posledního románu Dána Petera Hoega nás zavádějí na kodaňské předměstí Glostrup, kde má Kašpar pronajatu cirkusovou manéž a kam jakýsi záhadný pár přivede desetiletou dívku Klaru Marii. Vedle napínavého příběhu hraje v Tiché dívce hlavní roli hudba a románu nechybí ani obvyklý hoegovský humor.

Legendární postavu Pana Tau zná snad každé dítě a každý dospělý. Tento kouzelný pán s buřinkou a deštníkem“umí být chvíli velký a chvíli malý“, stačí, aby si na buřinku poklepal – a je z něj mrňavý panáček. Ale ať už malý nebo velký, vždycky umí splnit dětská přání a měnit sny ve skutečnost. Pan Tau se nejprve objevil v televizním seriálu, jehož první díl vznikl už v roce 1969. Autor filmového námětu a scénáře Ota Hofman napsal v roce1974 o Panu Tau knihu, nešlo však o pouhý přepis filmu,nýbrž o samostatný příběh, který začíná jako detektivka:pátráním po záhadném muži s buřinkou. Text kongeniálně doplňovaly ilustrace Jiřího Šalamouna. V celé šíři se však objevily jen v prvním vydání, všechna následující už z nich obsahovala jen zlomek. Nyní, po třiceti pěti letech,konečně vychází Hofmanův text s kompletním původním ilustračním doprovodem. Pro děti od 6 let.
Kniha Pan Tau vyšla se dvěma různými přebaly – obrázky.

Kniha pro děti a jejich rodiče vypráví originálním způsobem známý příběh rabína, který stvořil Golema. Ještě důležitější postavou je však v Mém Golemovi rabínův žák Jakub, váhající mezi láskou ke křesťance Johaně a k židovce Lee. Vzhledem k napětí mezi oběma komunitami vyprávění nabere dobrodružný, místy strašidelný spád. Aktuální přesah dobře známé legendy podtrhují ilustrace, využívající prvky komiksu. Kniha je vybavena doslovem, který popisuje, co vlastně znamenalo vytvořit Golema v průběhu staletí. Objevné je také vylíčení skutečného života rabbiho Löwa, který zřejmě Golema vůbec nestvořil. Publikace knihy je součástí mezinárodního projektu – dílo vychází zároveň v Maďarsku a v Polsku, a také v anglojazyčné mutaci. Vydáváme je v roce čtyřsetletého výročí smrti rabbiho Löwa – pražského Maharala. Čtěte o Golemovi, který vypadal jinak, než jak si ho představujeme.

Vydání knihy podpořil Mezinárodní visegrádský fond.