V odlehlé holandské vesnici, kam lidi zvenčí přijdou jen zřídka, se místní veterinář vydává na další
rutinní návštěvu sousedního statku. Je začátek parného léta a v okolí se šíří zvěsti o nemoci skotu,
ale on má oči jen pro čtrnáctiletou farmářovu dceru, která tráví osamělé prázdniny podivnými hrami a fantazírováním. Nikdo netuší, kolik toho ti dva mají společného (citlivost, vnitřní trýzeň a neukojitelnou představivost) a jak daleko jejich tajný vztah zajde.
V literatuře se některé velké příběhy neodbytně vrací, ale jen čas od času v ní zazní i zvlášť silné hlasy. A Rijneveld dává ten svůj
do služeb jednoho z takových příběhů: jeho odvážná reinterpretace Lolity zasazená na holandský
venkov připomíná jednu z nebezpečných podob lásky, z níž nikdo nevyjde bez úhony.

Autor tradičně nazývaný Jan z Mandevillu, podle posledních bádání rytíř anglického či francouzského původu, který žil ve 14. století, líčí své údajné putování tehdy známým světem od Francie před Jeruzalém do Persie, na Kavkaz a do Indie. Dobový bestseller par excellence byl přeložen do většiny evropských jazyků a zachoval se v desítkách rukopisů a mnoha variantách. Inspiraci v mnohdy zcela fantastickém vyprávění našla i řada moderních autorů včetně Umberta Eca. Specifickou a významnou stopu zanechal Mandevilův cestopisl iv českých zemích: první překlad do češtiny pořídil už v 15. století Vavřinec z Březové, v českém prostředí vznikl i unikátní iluminovaný rukopis dnes uložený v Britské knihovně. Novou edici (a překlad do moderní francouzštiny) na základě dosud nevydaného rukopisu pořídila významná francouzská medievistka Christiane Deluzová.

Malá Esme vyrůstá ve světě plném slov. Zvědavá holčička bez
maminky tráví dětství ve skriptoriu – zahradní kůlně doktora
Murrayho, kde její otec spolu s dalšími muži pracují na monumentálním projektu, Oxfordském slovníku angličtiny. Esme má
svoje místečko pod stolem, kde o ní nikdo ani neví. A jednoho
dne tam k ní spadne papírek s definicí slova. To slovo označuje ženu, jejímž údělem je celoživotní služba, a do Oxfordského
slovníku se nedostalo, ale Esme ho zachrání, a zahájí tak sbírku, která obsahuje slova a významy, jež muži-vzdělanci tehdejší doby nepovažují za dostatečně důležitá či „vhodná“.
Jak
Esme roste a poznává svět, uvědomuje si, že jde často o výrazy, jež popisují svět žen a chudých lidí. V době, kdy sílí hnutí za
volební právo žen a na obzoru se stahují mračna první světové
války, tak Slovník ztracených slov vypráví příběhy lidí, kteří se
do „velkých dějin“ nevešli.

Pip Williamsová, inspirována skutečnými
událostmi, se ponořila do archivů a výsledkem
je úžasný, vtipný i poučný historický román
o síle slov a tvrdohlavosti vedoucí k pokroku.

Dialektika, počínaje Zénónem – přes Marxe a Hegela – a Slavojem Žižekem konče, má za rámcový cíl uchopit myšlení v jeho utváření a zrodu. Jejími typickými tématy jsou tudíž pohyb a spor. Tím se vymezuje vůči logice, která popisuje neměnné zákony myšlení, a jako taková se orientuje spíš na výsledky myšlení než na myšlení samo. Jejím tématem jsou neměnné pravdy; spor představuje skok do nemyšlení, iracionality. Cílem knihy je přiblížit, co lze dialektikou v tomto smyslu rozumět, a to na pozadí širokého spektra příkladů z odlišných oblastí zkušenosti, od matematiky přes hudbu po literaturu a výtvarné umění.

Román vyšel poprvé v roce 1932 a je inspirován dobou autorova dětství a raného jinošství v židovském městečku na dnešní
Ukrajině, jež tehdy patřila k carské říši. Chlapec Penek pochází
z jidiš hovořící rodiny velkoobchodníka s obilím a dřívím. Je v ní
nejmladším, avšak nemilovaným dítětem. Postupně se vzdaluje náboženskému i společenskému životu svých příbuzných
a stále častěji utíká z velkého bohatého domu na předměstí
štetlu, kde vládne nepředstavitelná bída. Jeho sympatie patří
stále více světu chudiny a drobných řemeslníků, jejichž synové, ačkoli je pro ně původně „zatracený panský synek“, ho na
konci příběhu přijmou za svého.

Hlavní hrdinka Kei se snaží vyrovnat s tím, že její manžel Rei před dvanácti lety beze stopy zmizel. Netuší, zda je manžel mrtvý, nebo zda od rodiny utekl. V jeho diáři ji zaujala poznámka Manazuru, což je název malého přímořského letoviska nedaleko Tokia.
Kei žije se svou matkou, vychovává dospívající dceru Momo a udržuje vztah se ženatým mužem, ale myšlenky na zmizelého manžela nedokáže dostat z hlavy. Znovu a znovu ji to táhne k moři, do Manazuru. Koneckonců tam, v hluku příboje, můžete najít všechno: ztraceného manžela, zapomenutou minulost i sebe.

V Manazuru totiž vstupuje do světa, kde čas se dokáže zastavit i vrátit, zvuky se vytrácejí a věci mizí. Duchové přicházejí a odcházejí, loď na moři hoří, oběšená žena visí nad hladinou. Dějí se tam opravdu podivné věci.

Děj se pohybuje jakoby ve vlnách mezi přítomností a minulostí, reálným a neskutečným světem. Plyne pomalu, ale přitom udržuje čtenáře v napětí. Díky poetickému stylu autorky, kterému nechybí prvky magického realismu, tajemno, melancholie ani jemný humor, je z příběhu cítit tichá něha.

„Krásný a hluboký příběh o ztrátě a paměti… . Jemný, poetický … Silný.“

-Book Riot

„Duchařský příběh či meditace o životě a smrti, o rodině a o sobě samém. Poutavý a napínavý román jistě uspokojí všechny čtenáře.“
Booklist

Další detektivka s Jacksonem Brodiem.

Před třiceti lety došlo v idylickém zákoutí venkovském Devonu k hrůznému zločinu. Šestiletá Joanna byla u toho. A teď má pachatel vyjít na svobodu.
Předčasně zmoudřelá šestnáctiletá Reggie pracuje v Edinburghu jako chůva pro sympatickou lékařku. Ta jednoho dne zmizela i s děckem, ale všem kromě Reggie jako by to bylo jedno.
A na druhém konci města vrchní inspektorka Louise Monroeová také někoho pohřešuje. Zatím netuší, že ji pátrání svede dohromady se starým známým Jacksonem Brodiem – mužem, jehož život je jako jízda na horské dráze.

Důležitá, nedobytná pevnost v držení katolíků – Vyšehrad. Husitské vojsko vedené hejtmanem Janem Žižkou se Vyšehrad bezúspěšně snaží dobýt. Žižkovi na pomoc přispěchá Lieselotte, vnučka geniálního vojenského inženýra, lékaře a spisovatele Konráda Keisera. Její důmyslný plán sice nakonec dovede husity dovnitř pevnosti, ale boj uvázne na mrtvém bodě, dojde k přerušení přísunu potravin a oběma stranám uvnitř pevnosti hrozí hladomor. Žižka se nemilosrdně rozhodne zvítězit za každou cenu, když vtom zasáhne Šárka, která se sama ocitá na prahu smrti vyhladověním.

Druhý díl komiksového románu se odehrává v 90. letech
20. století. Generace dětí z 80. let již město opustila a v divokém porevolučním čase se prostor Starého Města a Malé Strany pro následující generaci zmenšuje a zužuje. Dvory a půdy
se zamykají nebo rekonstruují, domy přecházejí do soukromého vlastnictví. Přesto první polovina 90. let byla neméně unikátním časem a ve Stínadlech to vřelo mnoha dobrodružstvími.
V příběhu se objeví nová skupina hrdinů, ale vracejí se i hrdinové prvního dílu, už jako čerstvě dospělí.
Migrén, Šídlo, Bob, vypravěč Béla, Marie i její podivná „teta“
Marta a její tajemství. Děj nás i tentokrát zavádí do několika časových vrstev. Od nultých let 21. století až hluboko do středověku. Příběh potom vrcholí v polovině srpna 2002, kdy se Prahou valí tisíciletá voda.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Kompletní vydání ve dvou svazcích a speciálním boxu.
U příležitosti padesáti let, které uplynuly od vydání nestárnoucího, stále milovaného Čaroděje Zeměmoří, vyšlo souhrnné vydání všech příběhů slavného Zeměmořského cyklu, obohacené o více než dvacet překrásných ilustrací Mikuláše Podprockého, jež doplňují klasické dílo úžasné představivosti velmistryně žánru Ursuly Kroeber Le Guinové. Zeměmořské romány patří mezi nejoceňovanější a nejoblíbenější díla moderní literatury. Dostalo se jim prestižních ocenění včetně americké Národní knižní ceny, Newberyho medaile, Nebuly a mnoha dalších, což jen upevnilo zvláštní místo, jež zaujímají v srdcích i myslích nespočtu čtenářů. Vůbec poprvé vyšly všechny ve dvou mohutných svazcích, v nichž mimo jiné najde čtenář několik povídek, z nichž některé vyšly v českém překladu vůbec poprvé.

Svazek první obsahuje:

Čaroděj Zeměmoří
Atuánské hrobky
Nejvzdálenější pobřeží
Tehanu

Svazek druhý obsahuje:

Příběhy ze Zeměmoří
Jiný vítr
Slovo, jež odpoutává (povídka)
Moc jmen (povídka)
Dcera Odrenu (povídka)
Zář ohně (povídka)

Zeměmoří novýma očima (esej)