Mistrně a velmi dramaticky odvyprávěná groteska o jedenáctiletém Philipovi, kterému se zjevuje duch mrtvého otce zemřelého při automobilové nehodě. Otec tvrdí, že to byl jeho bratr, kdo jeho smrt zavinil, a teď si užívá tělesných radovánek s Philipovou matkou, a navíc si dělá zálusk na rodinnou hospodu. Po Philipovi je pochopitelně žádána pomsta, je pozván do Klubu mrtvých otců. Celý příběh je samozřejmě komickou parodií Shakespearovy tragédie o Hamletovi, princi dánském, a u čtenářů i kritiky vydobyl mladému autorovi okamžitou slávu. Podle knihy již vzniká film.

Adam Brémský je pokládán za jednoho z nejvýznamnějších německých středověkých kronikářů (* před 1050,† okolo 1080). Byl to vzdělaný středověký učenec a literát, který dokázal pracovat se staršími prameny i čerpat z vlastních poznatků a vytvořil dílo cenné pro svoji mimořádnou literární hodnotu a neopominutelné pro studium nejranějších dějin literatury střední a severní Evropy. Zvláštní význam mají zprávy o dějinách a geografii i severního Německa, Dánska a dalších skandinávských zemí, či o misiích k severským i slovanským národům a podmaňování jejich území ve jménu šíření křesťanství.

Právě za svůj debut získala roku 2000 tehdy třiatřicetiletá americká autorka indického původu Pulitzerovu cenu. Spisovatelka s výjimečným citem pro jemná hnutí mysli tlumočí soužení svých krajanů, kteří se v Americe potýkají s odlišným životním stylem a hledají rovnováhu mezi svými tradicemi a lákavými americkými novotami. Indové narození v Americe zjišťují, že „tlumočníky“ často potřebují nejen ve vztazích s Američany, ale i s indickými partnery nebo příbuznými. Každý, kdo se kdy cítil cizincem, ať už zeměpisně či citově, najde v této pozoruhodné knize povídek svůj příběh.

Jezdec z ulice sv. Urbana patří mezi nejlepší a také nejautobiografičtější autorovy prózy. Vypráví příběh židovského mladíka z Montrealu, který v polovině 60. let odejde z univerzity a pracuje pro místní televizi, potom se přestěhuje do Londýna. Se svým životem je nespokojen, protože ho neustále poměřuje s barvitými osudy svého bratrance Joeyho, dobrodruha a bonvivána, který si svůj život umí náležitě užít. Časem se však ukáže, že lesk je možná jen pozlátko a že to, co mám, nakonec vůbec nemusí být špatné.

Jeden z nejslavnějších Vianových románů, který oslovil řadu generací zejména mladých čtenářů svou svébytnou řečí, která dává vyniknout poetickému světu humoru a fantazie.

V románu Červená tráva , který je Vianovým nejautobiografičtějším dílem, postavil proti dvěma mužským protagonistům, Wolfovi a Safíru Lazulimu, dvě ženy, Lil a Folavril. Wolfovy cesty ve stroji času mají charakter psychoanalytických seancí a evokují paralyzující péči rodičů, bezduchost školy i strach z dívek v době erotického dospívání. Mezi mužským a ženským světem se v tomto románu – na rozdíl od Vianových předchozích textů – rozevřela propast nedorozumění. Pro většinu dnešních čtenářů je Vian autorem, který vytvořil svůj svět, v němž krutě paroduje naši současnost představami ještě absurdnějšími.

Archivářka Tajných vatikánských archivů Barbara Fraleová na základě vlastních objevů nově vykládá historii templářského řádu a zvláště okolnosti jejich procesu. Dokument známý také jako Chinonský svitek, který ležel po 700 let skrytý v Tajných vatikánských archivech a který badatelka sama objevila v roce 2001, dokládá nevinu templářů v obviněních, jež proti nim byla vznesena, a naopak politické pozadí celého procesu. Fraleová přistupuje k tématu striktně vědecky a vyvrací po staletí vládnoucí teorie a mýty. Pokud však k některým přistupuje s jistou sympatií (legenda o sv. grálu), vnímá je především jako podnět k dalšímu serióznímu vědeckému zkoumání. Knihu doprovází předmluva Umberta Eca, kterou napsal k anglickému vydání.

Vydání knihy podpořil Italský kulturní institut v Praze.

Co se stane, když ztratíte vzpomínky na posledních dvacet let svého života? Pokud jste během nich někoho milovali, zamilujete se do něho znovu? Dokážete se identifikovat s člověkem, kterým jste po tu dobu byli, nebo pro vás zůstane nepochopitelným cizincem? Co nás vlastně jako lidi definuje? Současná americká autorka si ve svém debutu tyto otázky klade prostřednictvím příběhu mladého profesora anglické literatury, který po operaci mozku utrpí ztrátu paměti. Ve snaze najít sám sebe v novém, cizím světě, časem přikývne na nabídku neortodoxního vědce zapojit se do jeho experimentů s pamětí.

Vítejte v příběhu, kde jsou česká a moravská města ztělesněna živými bytostmi. Praha krvácí a slábne. Její věrní umírají. Václav, který ještě nedávno netušil o existenci tajného světa, je možná poslední nadějí velkoměsta. Přestože se zdálo, že je všem jen na obtíž, nevzdal se tam, kde jiní víru ztratili. Dokázal přežít, kde jiní padli. Musí zjistit, kdo stojí za spiknutím, které Praze podřezává žíly.
Času ubývá…
Spolu s Patrikem Dodnarem přichází do říše brněnského Draka. Brno mobilizuje Občany i drakoniány. Na tajném setkání Moravanů vystoupí protipražská Ostrava. Do děje se zamíchají Vysoké Mýto, Plzeň a mnoho dalších. Zasedání Rady měst se blíží. Podezření je v naší zemi všudypřítomné – stačí jen jiskra, aby vypukla válka.
Času ubývá.
Runový meč je druhý díl trilogie městské fantasy ze současné České republiky.

V druhém dílu chystané pentalogie se nám postavičky z muminího údolí představí v dalších čtyřech příbězích. Nejdřív se Muminek probudí ze zimního spánku a začne si z nudy užívat zimních radovánek. Pak sledujeme podivuhodný, téměř detektivní případ služebné muminí maminky. Posléze se tatínek Muminek bezúspěšně snaží postavit dům a poslední příběh je karikaturou na stále aktuální módní nové směry a nová náboženství, která všechna slibují nový život.