Do Londýna počátku 19. století přiváží italský cestovatel a dobrodruh Belzoni řadu nálezů, které učinil během výzkumů v Egyptě, mimo jiné i pozoruhodně zachovalou mumii. Tu před uzavřeným publikem pro větší efekt zbaví rituálních obinadel a amuletů, a to přes protesty přítomného pastora a šlechtice. Krátce po představení umírá duchovní i lord, kteří se obnažování mumie zúčastnili, a také soudní lékař, který se chystá mumii pitvat. Egypťanovo tělo mizí a pátrání po něm i po vrahovi oněch tří obětí nijak neusnadní společenské nepokoje, které se po vzoru Francouzské revoluce snaží rozpoutat tajemný Littlewood. Pomůže policii najít klíč k záhadě neobvykle emancipovaná lady Zuzana?
Při rozboru symboliky zednářských obřadů dochází autoři k důkazu přímé spojitosti mezi moderními zednáři a středověkými templáři.
Když se členové zednářské lóže Ch. Knight a R. Lomas rozhodli nalézt původ svobodného zednářství, netušili, že tím začnou odhalovat skutečný příběh Ježíše Krista a původní jeruzalémské církve. Pečlivým analyzováním a srovnáváním staroegyptských dokumentů, Starého a Nového zákona, raných křesťanských a rabínských textů, svitků od Mrtvého moře a rituálů svobodného zednářství dokázali autoři rekonstruovat zapomenutý příběh Ježíše a jeho bratra Jakuba a popsat jejich zápas o vybudování „království nebeského“ na zemi s pomocí rituálů v zednářském stylu. V založení křesťanské církve autoři odhalují politický záměr, jenž má s mužem, jemuž říkáme „Ježíš“, pramálo společného.
Životní příběh mladého řeckého herce, který se zaplete do nepokojů v Syrakusách ve 4. století př. n. l.
Hrdina vypráví o svém hereckém růstu, o svých učitelích a posléze o několika významných postavách (mezi nimi o Platónovi), které jej přivedly do boje proti tyranii v tomto sicilském městě. Kniha obsahuje mnoho zajímavých údajů, jak se žilo hercům ve starověku.
Strážce se svou družinou se vrací do Vaucansonu, neboť chce nalézt právní důkazy, které by zbavily Delacourta vlastnictví Donžonu. Mezitím se kačer Herbert opět snaží kontaktovat své rodiče. Aby však mohl nenápadně vniknout do města, kde není vítán, vypije zázračný lektvar,který mu změní obličej v masku smrti…
Výklad tradičních rituálů, které mají základní význam v lidském životě, doplněný o příběhy odpozorované z praxe.
Praha 2030. Na troskách ČEZu povstává několik let po velké finanční krizi EnerClad, nejbohatší evropská firma, a zahajuje vysílání vlastní vesmírné televize. Zatímco lodě EnerCladu úspěšně terifikují jednu planetu za druhou, na Zemi se musí firma vypořádat s nečekaným problémem: v řídicí místnosti jaderné elektrárny Temelín se objevuje přízrak, který přesně před sto lety spatřil v Londýně inženýr Richard Eastman. Nakolik souvisí tento jev s objevem otce Pellegrina Ernettiho, který ve Vatikánu představil nejpozoruhodnější přístroj lidských dějin?
Sci-fi román o elektřině, televizi a vesmíru, jaký jste ještě nečetli.
Martin Sichinger (1967) se narodil ve Vimperku. V Plzni dokončil pedagogickou fakultu. Pobýval na malých městech i v zahraničí, nyní žije v Praze. Je ženatý, má tři děti a i nadále by rád zůstal učitelem. S manželkou překládá beletrii z angličtiny. Vydal román Cukrový klaun a povídkovou sbírku Přes čáry a vlny. Hudba pro Anvilany je jeho prvním sci-fi románem.
Další z románů známého brazilského autora, publikovaný v Brazílii v roce 1994, vypráví příběh, v němž se prolínají fiktivní postavy – irská představitelka kultu „wicca“, novodobé severoamerické „valkýry“, mladá španělská dvojice.
Jak jinak oslavit třicáté výročí vydání slavného cyklu Douglase Adamse Stopařův průvodce Galaxií, textu, který navždy proměnil naše postoje k dvouhlavým mimozemšťanům, ginu s tonikem, dějinám vlastní planety, hlasité hudbě, ojetým propisovačkám, robotům, čaji a zejména ručníkům? Jak jinak uctít autora, který nás naučil, že“trilogie“ je sága o pěti svazcích? Jak jinak zavzpomínat na člověka, který nás umí zas a znovu rozesmávat, a neronit přitom slzy sentimentálního dojetí? Jak jinak než s trochou zlomyslnosti i pokory (a se svolením Adamsovy manželky, pochopitelně) dopsat a vydat šestý díl! Eoin Colfer je irský spisovatel a komik, autor knižní série o Artemisu Fowlovi.
Druhá sbírka povídek známé americké autorky s bengálskými kořeny; za první sbírku Tlumočník nemocí, která vyšla také v českém překladu, získala Pulitzerovu cenu.
Povídky se zabývají přesazením do nové země (USA), která je pro přistěhovalce nejen první generace stále půdou nezvyklou. Povídky jsou kulturní meditací či reflexí na život mezi dvěma kulturami, kdy jsou lidé nuceni spolu vycházet a utvářet si životní prostor. Hrdinové v nové zemi zažívají osudové zvraty a po svém se vyrovnávají s životem mezi Východem a Západem, někteří najdou svoji lásku, jiní nikoliv, některým se splní americký sen, jiní propadnou alkoholu či odevzdané pasivitě. Titul vyhlásily New York Times i Publishers Weekly knihou roku 2008.
U příležitosti vydání bestselleru Dana Browna vychází tento soubor autentických dokumentů, odhalujících pozadí proslulé tajné společnosti. Nejpozoruhodnější součástí svazku je patrně přesné vylíčení přijímacího rituálu, jiné materiály seznamují čtenáře podrobně se symbolikou zednářství či s úlohou zednářů v historii USA (mezi nejvýznačnější zednáře patřil George Washington). Součástí knihy je i seznam zednářů z řad veřejně známých vynikajících osobností.