Nová próza Emila Hakla volně navazuje na autorovu nejúspěšnější knihu O rodičích a dětech. Ve třech příbězích píše vypravěč soukromou kroniku svého dosavadního života.
Nejprve se vydává se dvěma mladšími přáteli vyzkoušet paragliding, aby se v napůl bezmocném závěsu začal přibližovat k vlastní minulosti. Nejpůsobivějším, absolutním předělem tohoto triptychu je loučení s otcem a závěr patří cestě do dunajské delty, symbolickému pokusu najít sebe sama. I v nejsmutnější situaci si Haklův hrdina dokáže zachovat odstup a s jazykem i vlastní pamětí zachází se stejnou bravurou jako Hrabalův Haňťa. Je ovšem dnešní, a proto drsnější, když v sebeironických glosách a metaforách konstatuje, o co jde outsiderům i vítězům: Vzájemně si předvádět odrbané plechové slepičky svých životů. Natahovat klíč a přihlížet, jak zobou…

„Tahle knížka se Haklovi skutečně povedla – je to nejlepší z letošních českých próz.“, Alice Horáčková, MF Dnes

Řecké pohádky budou na českého čtenáře působit na jedné straně povědomě, na straně druhé exoticky. Ke klasickým pohádkovým motivům rozšířeným po celé Evropě se v nich přidávají ozvěny Orientu, antické mytologie, středověké literatury a odráží se v nich také dlouhá řecká historie.

Závěrečný díl autorovy Pohraniční trilogie svádí dohromady oba přeživší kovboje z předchozích románů: Johnyho Grady Colea ze Všech krásných koní, nyní o tři roky staršího, tedy devatenáctiletého, a Billyho Parhama z Hranice, kterému je teď osmadvacet. Je rok 1952 a pracují spolu na ranči v Novém Mexiku kousek od hranic s Texasem a Mexikem. Oba tuší, že nadchází konec starých časů a starých zvyků, konec kovbojů, a začíná se něco nového a hrozného, neboť válka všechno změnila. John se při návštěvě bordelu v mexickém Juárezu zamiluje do prostitutky Magdaleny s dobrým srdcem a kamarád Billy mu kryje záda, neboť každá prostitutka má také pasáka, který už dobré srdce nemá. Dochází na milostné melodrama, označované za McCarthyho verzi Romea a Julie, kdy znepřátelenými rody jsou Mexičané a Američané. Silná ramena ustupují tak trochu sentimentu. I zde je však prolito hodně krve. Název knihy odkazuje na biblická města Sodomu a Gomoru, jež sešla ze světa pro svoji hříšnost.

Kronika popisuje dobu vlády portugalského krále Pedra I.(1357-1367), který proslul přísnými až krutými zákroky proti svým odpůrcům, především vrahům své milenky, dvorní dámy Inés de Castro. Autor Kroniky Fernao Lopes byl královským úředníkem a archivářem. Měl tudíž přístup k důležitým pramenům, díky čemuž je jeho dílo spolehlivým zdrojem informací o dějinách portugalského království ve 2. polovině 14. století. Pro svůj vytříbený narativní literární jazyk je často nazýván portugalským Froissartem.

Milostný román odehrávající se za habsbursko-turecké války v letech 1663-1664. Hrdinka knihy Tereza provází svého bratra do Nových Zámků, v tehdejší době významné pevnosti na říšské hranici při Dunaji, a zažívá několik týdnů obléhání města otomanskou armádou. Desetitisíce Turků a Tatarů zaplavují západní Slovensko i východní Moravu. Zpočátku se zdá, že proti turecké přesile se v křesťanské Evropě nenajde dosti sil k odporu. Tereza se v této dramatické situaci dostává nejen do potíží vnějších, kdy jí hrozí zajetí, smrt či otroctví a kdy se zaplétá do různých dobrodružství, ale výzvou se jí stává i cit, který v ní vzbudí voják nepřátelské strany. Autorka klade důraz na historickou hodnověrnost, která se odráží nejen v popisu událostí, skutečných osob a míst, ale i v psychologii postav. Román je psán ženou o ženě a zachycuje složité ženské myšlení, popisované muži často jako „myslí ano, říká ne“, hledání sebe samé, hledání své cesty. Román pojednává o odvaze nejen vnější ale i vnitřní, o svědomí a hledání Boží vůle a o lásce mezi mužem a ženou ve střetu dvou odlišných kultur. Prostředí a čas, ve kterém se příběh odehrává, poskytuje čtenáři neznalému tohoto období zajímavé informace a podněcuje jeho představivost.

Jeden z nejzajímavějších současných newyorských dramatiků ve svém románu-debutu líčí s obrovskou dávkou docela drsného, ale inteligetního humoru a nemilosrdně zaznamenávajícím okem vtipného pozorovatele jisté stránky života v New Yorku: bydlení v chudinské a bohémské čtvrti Lower East Side, místní týpky, pomocnou práci ve velkém nakladatelství a kontakt s velkými šéfy (i jejich dcerou), svět malých divadelních scén, psaní románu a milostné drama s přistěhovalkyní z východní Evropy. Adam Rapp je mistr slova a génius dialogů a román má velkou šanci stát se kultovní knihou a zdrojem populárních slovních hlášek.

Ještě před stoletím si byli vědci jisti, že věci, kterými dnes člověk běžně disponuje, jako třeba laser, televize či atomová bomba, jsou fyzikálně neuskutečnitelné. Kaku ve své knize zkoumá, nakolik už věda pokročila a nakolik jsme se přiblížili realizaci technologií, jež zatím fungují jen ve science-fiction. Ukazuje, jak lze optiky a elektromagnetismu využít k simulaci neviditelnosti; jak zdokonalení magnetické resonance možná pomůže číst lidské myšlenky; jak využití supravodičů, nanotechnolgií a elektrického pole třeba člověku umožní vyslat za hranice zemské atmosféry ne raketu, ale výtah.

Tragikomický příběh lásky a nenávisti odehrávající se v Los Angeles na konci 30. let. Pošetile ctižádostivý pisálek a hladovějící snílek Arturo Bandini hledá v Městě andělů sám sebe, leč nachází krásnou mexickou číšnici Camillu… Jedná se o jeden z nejdojemnějších amerických románů 20. století, prodchnutý upřímnou vášní a něžným humorem. John Fante svým prostým, poetickým stylem inspiroval např. Kerouaca a Bukowského a bývá srovnáván se Salingerem, Saroyanem, Steinbeckem a Henry Millerem. Jak píše v předmluvě Charles Bukowski: „Konečně se našel chlap, co se nebál emocí. Geniálně a přitom jednoduše se mu podařilo smíchat humor s bolestí. Byl to šílený, neuvěřitelný zázrak. Fante byl můj bůh.“

Dalajlama patří k největším duchovním autoritám současnosti. Nuceně pobývá v exilu, a snad právě proto může dobře zprostředkovat učení tibetského buddhismu lidem na Západě. Vnáší jeho myšlenky do kontextu s jinou duchovní tradicí, ale ukazuje je jako univerzálně platné nezávisle na čase a místě. Tato kniha pojednává o tom, že jedním z klíčů k duchovnímu prozření a osvobození je poznání sebe sama – úkol, jehož důležitosti a obtížnosti si byli od antiky vědomi i evropští myslitelé.

V druhé části Fionavarské tapiserie žije pět studentů, které známe z prvního dílu, v pohodlí a blahobytu, ale po zkušenostech s paralelním světem jim něco chybí. Když je pak Jennifer napadena temnými silami z Fionavaru, rozhodnou se přátelé vrátit se na druhou stranu. Tam je čeká nelehký úkol: Jennifer musí porodit dítě, které bylo počato při znásilnění, a ostatní se musí postavit po bok mágům a králům, dokonce samotnému Artušovi, aby svedli krvavou bitvu se strašlivým Rakothem Maugrimem -lotrem, který znásilnil jejich kamarádku.Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Triton.