Po dvou románech z viktoriánské Anglie: Zlodějce a Špičkou jazyka, se současná nejúspěšnější britská spisovatelka kvalitní beletrie představí v jiné době, jiném prostředí i jiném druhu vztahů. Malý vetřelec je zasazený do doby po druhé světové válce, na anglický venkov – do dříve opulentního, nyní chátrajícího sídla, a jeho středobodem je tentokrát heterosexuální vztah. Sídlo je přes dvě stě let domovem zámožné rodiny Ayresových: syn Roddy, který se vrátil z války, se pokouší v rychle se měnící době majetek spravovat, jeho matka usiluje o zachování dekoru, obyčejů a starého pořádku a jeho sestra Caroline, která se vůbec nehodí do role příslušnice vyšší třídy, na sebe bere úkoly, jež dříve plnilo početné služebnictvo, a v holinkách pracuje na zahradě. Do rodiny zcela zásadně zasáhne lékař z blízkého městečka, dr. Faraday, který jako chudý kluk kdysi dům navštívil při jakési dobročinné akci pro chudinu. Celý román má svoji druhou, velice temnou stránku, díky které se zatím poslední román Watersové může směle řadit mezi nejlepší díla duchařské literatury.
Ve třetím dílu chystané pentalogie se nám postavičky z muminího údolí představí tentokrát v dalších pěti příbězích: o čerstvosti nové lásky a rutině staré lásky, když se Muminek zamiluje; o změnách klimatu, když se muminí údolí promění v džungli; o návštěvnících z vesmíru v kapitole Muminek a Marťani; o kulturním turismu s Muminky u moře; a o společenském životě v údolí Muminků. Mottem tohoto svazku je: Žádný spisovatel se nemůže zatěžovat prkotinami, jako jsou praktické drobnosti.
Přihlížíme právě soumraku knihy? Obstojí kniha jako nosič informací i do budoucna, nebo se stane jen luxusním dárkovým artefaktem? Na podobné otázky hledá odpověď Jean-Philippe de Tonnac, francouzský novinář a spisovatel, v rozhovoru, který vedl s proslulým italským medievalistou, sémiotikem a spisovatelem Umbertem Ecem a s francouzským scénáristou Jeanem-Claudem Carrierem. Oba myslitelé si nejprve kladou otázku, zda se změnou formy – to jest přechodem k e-bookům – změní i samotný pojem knihy, a rozvíjejí širší úvahy o archivaci dat, uchovávání osobních vzpomínek a funkcích knihy coby nositelky kultury. Na přetřes se však dostanou i nečekaně praktické otázky: dá se například číst e-book ve vaně?
Historicko-filozofický román Orhana Pamuka se odehrává v barvitém světě osmanského Istanbulu za vlády sultána Mehmeda IV. na konci 17. století a vypráví alegorický příběh o zvláštním vztahu benátského zajatce a jeho pána, istanbulského hodži, kteří jsou si k nerozeznání podobní. Vedle neotřelého zachycení života v mnohonárodnostní osmanské metropoli se román zamýšlí nad hranicemi poznání cizí kultury, vztahem mezi Evropou a Tureckem a stabilitou lidské identity. Pamukův román se stal v Turecku senzací a zahájil vlnu tzv. nového historického románu.
Anna vystudovala na univerzitě literární vědu, ale jelikož nemohla po promoci sehnat odpovídající zaměstnání, vzala zavděk původně brigádnickým místem a dále prodávala jako pokladní v supermarketu. Nakonec za pokladnou strávila osm let, a aby si udržela duševní zdraví, rozhodla se nepříznivému osudu postavit čelem – napsala o svých zážitcích knihu, ze které prýští nadsázka, ironie a vtip.
Autor fantastických a mystických příběhů a současně zakladatel detektivního a hororového žánru ve své povídce z roku 1843 ukazuje, že spousta zdánlivě nevysvětlitelných náhod hraničících až s magií může mít prosté logické a racionální vysvětlení. Tajemná povídka vychází jako čtvrtý svazek v bilingvním provedení dárkové edice Kanapka.
John Kennedy Toole, autor slavného Spolčení hlupců, napsal Neonovou bibli již v šestnácti letech, vydání se však dočkala až dvacet let po jeho tragické smrti. Jde o zvláštní a temnou knihu, v níž se na rozdíl od Spolčení hlupců jen občas zablesknou groteskní náznaky a satirická nálada. Působivý baladický příběh je umocněn jednoduchým jazykem a naprosto přímočarým proudem vyprávění. Bilingvní vydání.
V tomto neopakovatelném počinu se setkávají největší literární hvězdy, žijící klasikové české science fiction – Ondřej Neff (Lunární cyklus), Vladimír Šlechta (Oggerd), Jaroslav Velinský (Christy Bigs), Jiří W. Procházka (Rox’n’Roll) a Vilma Kadlečková (Legendy o argenitu). Každý přichází s krátkým románem nebo novelou, každý s dosud nepublikovaným příběhem spadajícím do jeho nejznámější románové série. Kniha Hvězdy české sci-fi dokazuje, že kvalitní fantastika u nás není jen otázkou historie, ale že Čapek nebo Nesvadba mají následovníky hodné jejich tradice.
Zakladatel soukromé zpravodajské agentury Strategic Forecasting předpovídá celosvětový politický vývoj pro 21. století. Autor ve svých prognózách vychází z mnoha čitelných současných trendů, geopolitických zájmů významných států, jejich silných stránek i slabin, a dovádí je do logických důsledků. Poutavě a přístupně extrapoluje politický, sociální i kulturní vývoj současných i budoucích světových mocností a předpovídá, že přesun mocenských center a s ním spojený úpadek americké nadvlády jsou v nadcházejícím století nevyhnutelnou věcí. Vyhneme se přitom rozpoutání celosvětové války?
Druhá kniha Wolfa Lowenthala o umění tchaj-ťi čchüan je volným pokračováním první knihy Nic vám netajím. Pojednává o jednom z největších mistrů nedávné doby, Čeng Man-čchingovi, i o vlastních autorových zkušenostech jako žáka a učitele. Kniha obsahuje také techničtější pasáže, ani ty však nejsou pouze pro zasvěcené, protože principy cvičení ztělesňují obecné ideje taoistické filoso-fie, na jejichž základech toto tradiční čínské umění stojí. Tao, jež tchaj-ťi čchüan studuje, je přítomné ve cvičení stejně jako ve všedním životě. Text je inspirující nejen pro praktikanty tchaj-ťi, ale také pro všechny, kteří se ubírají cestou mírumilovnosti a žitím dobrých principů v moderním světě. Wolfe Lowenthal (1939) žije se svou rodinou v Amherstu (Massachusetts) v USA a je učitelem ve své škole Long River Tai Chi Circle. Tchaj-ťi čchüan začal studovat u profesora Čeng Man-čchinga v roce 1967, stal se jeho asistentem a po profesorově smrti v roce 1975 založil vlastní školu.