Řídí se svět matematikou, která do něj byla předem vložena a my ji jenom objevujeme, nebo si matematiku vytvořili lidé jako jeden z nástrojů k poznávání světa? Jinak řečeno, je matematika dílem Boha či přírody, pevně vetkaným do struktury vesmíru, jak říkají následovníci Platóna, anebo pouhým výtvorem lidí? Toto prastaré dilema ve své nové knize Je Bůh matematik? podrobuje zkoumání astrofyzik a popularizátor vědy Mario Livio. Ve snaze dobrat se odpovědi nás přístupnou formou provádí světem matematického myšlení od Pythagora přes největší postavy dějin matematiky a fyziky až po dnešek. Ukazuje přitom, jak matematika se svými zarážejícími otázkami a důvtipnými odpověďmi neustále prohlubuje naše poznání světa a vesmíru. Česky dosud vyšly Liviovy knihy Zlatý řez (2006) a Neřešitelná rovnice (2008).
Povídková sbírka plná příběhů ze zaniklých židovských komunit střední a východní Evropy, v níž se autor vrací do svého dětství a mládí a rozpomíná se na skutečné postavy a historky, které se o nich tradovaly. Nechybí mezi nimi takové perly krátké prózy, jako povídky Klíč, Kominík nebo Šomele.
Knížka zahajuje novou edici Tygří oko, je určena holkám i klukům, kteří nejen rádi čtou dobrodružné, napínavé, detektivně laděné příběhy, ale také se chtějí dozvědět něco nového a zajímavého z dějin lidstva. Každý díl přenese čtenáře do jiné historické epochy a prostřednictvím ilustrací a faktografických informací, souvisejících s příběhem a začleněných do ilustračního doprovodu, mu přiblíží život našich předků.
Píše se rok 1184. Do Mohuče proudí zástupy zvědavců a hostů, aby byli svědky pasovaní synů císaře Fridricha Barbarossy na rytíře. Také dvojčata Johana a Hagen by se na slavnost ráda vypravila. Jenže jejich tatínek je nechce vzít s sebou. Děti se s jeho rozhodnutím nesmíří a vypraví se do města potají. Když ale cestou najdou ležet v prachu váček plný zlatých a stříbrných mincí, který před nimi vytrousil jezdec v červeném plášti, začíná největší a nejnebezpečnější dobrodružství jejich života…
Eric Hobsbawm patří k nejlepším anglosaským historikům 19. a 20. století. Jeho poslední kniha představuje brilantní syntetický pohled na dvěma světovými válkami poznamenané století. Hlavní důraz v ní Hobsbawm klade na dějinné proměny společenských idejí, které dvacáté století formovaly. Komunismus, fašismus, socialismus, doznívající liberalismus, konzervativismus, myšlenky sociálního státu spolu s mnoha kulturními a uměleckými směry, které krátkodobě či dlouhodobě pohlcovaly intelektuální i konsumní svět, tvoří základní pilíře autorovy jistě velmi subjektivní reflexe „krátkého“ a tudíž hektického věku. Předností Hobsbawmovy knihy je její celosvětový záběr. Autor se v ní nesoustředil pouze na ideový, sociální a politický vývoj Spojených států, Ruska či nejvýznamnějších zemí západní Evropy, ale stejnou měrou se věnoval i problémům jak třetího, tak i dynamicky se rozvíjejícího asijského světa.
Kniha přináší výsledky celoživotního bádání Zdeňky Hledíkové. Profesorka pomocných věd historických Karlovy univerzity předkládá zevrubné sondy zacílené ke vztahu církve a společnosti i k správnímu vývoji v pražském a olomouckém biskupství s důrazem na dobu posledních Lucemburků, jež považuje za vrcholné období české středověké církve. V promyšlených úvahách i drobných příspěvcích se věnuje také širším problémům výzkumu středověkých mentalit, zbožnosti i laické a učenecké kultury.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
Kniha se věnuje problematice kolektivní paměti a kolektivního vzpomínání v německých rodinách mluví o době nacismu a holocaustu, resp. generačně podmíněným obrazům a představám o „třetí říši“. Autoři ji napsali na základě rozhovorů s rodinami a jednotlivými příslušníky tří generací. V rodinné paměti se nacházejí především příběhy o utrpení vlastních rodinných příslušníků za pronásledování, teroru, války, bomb a zajetí, přičemž tato témata jsou v rodinách zprostředkována jako fakta. „Nacisté“ ve vlastních rodinách neexistují: „Dědeček nebyl nacista.“ Ve svých tak autoři dospívají k šokujícímu zjištění, že vzpomínky na holocaust mají v paměti německých rodin jen velmi omezené místo.
Vydání knihy podpořil Česko-německý fond budoucnosti.
Kniha líčí téměř 350 let úsilí matematiků celého světa o nalezení důkazu Velké Fermatovy věty, kterou vyslovil francouzský matematik 17. stol. Pierre de Fermat. Na okraji překladu Diofantovy Aritmetiky si poznamenal, že rovnice xn + yn = zn nemá pro n > 2 řešení v množině přirozených čísel a že zná důkaz tohoto tvrzení, ale nevešel by se mu na okraj knihy. Velká Fermatova věta vypráví strhující příběh tohoto tvrzení, který se prolíná celými dějinami moderní matematiky a dotýká se všech oblastí teorie čísel. Sama věta je pro matematiku poměrně bezvýznamná, nicméně matematikové jsou podobni horolezcům, kteří zdolávají horské velikány jen proto, protože tam jsou. Fermatovu větu dokázal britský matematik Andrew Wiles až v roce 1994.
U příležitosti Svatojakubského roku 2010 vychází v grafické úpravě prestižní výtvarnice Cataliny Estrada nové vydání Coelhova prvního románu, v němž autor líčí svou pěší pouť do Santiaga de Compostela a získanou duchovní zkušenost. Po stopách středověkých poutníků se Paulo pod vedením tajemného Petra, svého mistra, vydává hledat meč, který mu byl už jednou pro přílišnou pýchu a posedlost zázraky odepřen a ukryt kdesi na Svatojakubské cestě. Během náročných zkoušek se vyvíjí i složitý vztah učedníka a mistra ve vzájemném dávání a přijímání.
Román Petr Camenzind, vydaný poprvé roku 1904, založil Hesseho literární věhlas. Zachycuje vývoj mladého umělce, jenž po delším putování a sbírání zkušeností názorových i citových dospívá ke skeptickému postoji v otázce existence umělce v současné společnosti. Hesseho text navazuje na tradici německého vývojového románu a dodnes neztratil nic na svém půvabu a barvitosti.
Ve čtvrté části dračího cyklu se Laurence a Temeraire po dramatickém návratu z Asie připojují ke zbytku „dračích sil“ v Británii. Snaží se šířit v britské společnosti povědomí o ceně, inteligenci a ušlechtilosti draků, které lidé vnímají jen jako zvířata a nebezpečné válečné stroje. Budoucnost jejich vlasti je ohrožena, protože Napoleon chystá invazi. Ohrožena je nicméně i existence samotných draků: zabíjí je záhadná choroba. Laurence a Temerairao odvelí do Afriky, kde mají pátrat po léku. Dostanou se však i na stopu plánům, které ohrožují dračí populaci neméně. Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Triton.