Druhý díl „křižácké trilogie“ nás zavede do Gazy roku 1177, kdy se stal zázrak, o kterém se ještě dlouho mezi následovníky proroka Mohammeda mělo hovořit. Saladin, muž, který přísahal, že osvobodí Jeruzalém od franckých okupantů, má právě zemřít v rukou lupičů, když přijde záchrana z nečekaného místa: objeví se Arn de Gothia, obávaný a čestný templář. Doma v Západním Götlandu si zatím Arnova láska z mládí Cecília odpykává své dvacetileté pokání za jejich hříšnou tělesnou lásku v gudhemském klášteře. V jeho zdech porodila Arnovo dítě, chlapce, který později vyrůstá u Arnova strýce. Uvnitř klášterních zdí vládne nelidská abatyše a za nimi probíhá krvavý boj o moc mezi rody Sverkerů a Eriků. Cecílii drží při životě pouze přátelství jedné z chovanek, Cecílie Blanky, která se později stane švédskou královnou, a naděje, že se Arn jednou ze Svaté země vrátí a z kláštera ji odvede.
Stanislav Komárek se ve svých esejích zamýšlí nad podobnostmi mezi fungováním lidské společnosti a přírodních společenstev – vykresluje nečekané paralely mezi cykličností dějin a pravidelností přírodních cyklů, mezi výskytem romantickým básníků a evolučních inovací, mezi magií a moderní vědou. Především však osvětluje způsob, jakým nazíráme svět náš vezdejší a jak do něj promítáme ustrojení vlastní duše.
Válka v Iráku, tsunami na Cejlonu, zátopy v New Orleans… těchto a podobných neštěstí umí dobře využít podnikání jistého typu, jež Kleinová nazývá „kalamitním kapitalismem“. Zatímco se postižení vzpamatovávají z otřesu, nadnárodní kapitál už se usídluje na zpustošeném území, a tam, kde byla před katastrofou veřejná zařízení sloužící nejširšímu obyvatelstvu, rostou hotely, kanceláře a další budovy a podniky v soukromých rukou, rozhojňující soukromý kapitál. Stejně jako ve své předchozí knize Bez loga dokládá autorka tyto alarmující skutečnosti množstvím statistických dat, faktů, rozhovorů s účastníky řečených událostí i vlastních výzkumů.
Tim Weiner je reportér listu New York Times. Má za sebou tři knihy a Pullitzerovu cenu za jednu z nich. Už v prvních dvou – Bianko šek (o černých fondech Pentagonu) a Zrada (o případu amerického špiona Aldricha Amese) – se pouštěl na velmi horkou půdu. V zatím poslední své knize, věnované dějinám CIA, vydané v r. 2007, v této tradici pokračuje. Psát dějiny jakékoli tajné služby je krajně nesnadné. Oficiálních údajů se zveřejňuje co možná nejméně, a to ještě co možná nic neříkajících, o to víc však je nepodložených dohadů, fám a různých „zaručených pravd“. Historik je tedy odkázán kromě pramenů zejména na osobní svědectví zúčastněných. Autor této knihy sám uvádí, že byl nucen přečíst přes padesát tisíc dokumentů z archivů CIA, Bílého domu a ministerstva zahraničí, ale navíc musel získat přes dva tisíce vyjádření pracovníků tajné služby, vojáků a diplomatů. Šedesátiletou historii CIA od roku 1945 do roku 2007 autor rozčlenil do padesáti oddílů seskupených do šesti kapitol podle jednotlivých prezidentských období.
Izraelský historik a profesor na univerzitě v Tel-AvivuShlomo Ben-Ami se jako izraelský ministr zahraničí (2000 – 2001) aktivně podílel na mírových jednáních v Camp Davidu v roce 2000. Osobní i odborné zkušenosti umožnily autorovi napsat brilantní analýzu izraelsko-palestinského konfliktu od jeho počátku až donedávné současnosti. Důkladně pojednává především o průběhu mírového procesu od doby, kdy do jednání v 70. letech vstoupily USA. Poslední kapitoly pojednávají o dopadu válek vedených z podnětu amerického prezidenta G. Bushe proti islámskému terorismu na mír mezi Palestinci a Izraelci.
Barney Stinson je jedna z hlavních postav seriálu Jak jsem poznal vaši matku, pro leckoho postavou nejdůležitější. Je renesanční osobností, mužem, borcem, který ví, jak užívat života, a hodlá ostatní borce tomuto umění naučit. K tomu slouží Borcův kodex, na sto padesát stručných a jasných pouček, tabulky, grafy a rovnice, které popisují borcův svět, ve kterém na čelném místě stojí borec, za ním borcovi parťáci a potom – kočičky. Aby ne!
Proč proboha „borcův“?… (apologie překladatele)
Borcův kodex? Proč proboha „borcův“, když český dabing HIMYM ani titulky tohle slovo neznají? Proč ne „bráchův“? Proč ne „parťákův“? A co ty další odchylky? Neměl by snad BARNEYHO KNIHU překládat fanoušek a znalec HIMYM?!
Jasně. Ale všechny odchylky mají čistě principiální důvody: překladatel dělá, co může, aby se co nejvíc přiblížil originálu. Vždycky. Co nejde přeložit, musí se aspoň napodobit. Když Barney prošpikuje knihu opičárnama postavenýma na slově „bro“ („Nabroleon“ a „Broko Ono“, „brocassion“, „brofession“ a „brotection“), se slovem brácha nebo parťák nepořídíte nic. Slovo borec vám dává aspoň nějaké možnosti. A navíc: slovo brácha v češtině funguje dobře jen jako vyjádření vztahu: můj, jeho brácha; samo o sobě neobsahuje hodnocení nebo charakterizaci (takže říct „on je brácha“ je podle mě blbost). No a „parťák“? Toho jsem si schoval pro „wingmana“. (Mimochodem, v té knížce je taky hodně jiných slov než bro, a ty nejsou přeložený úplně nejhůř, řekl bych.)
A další principiální záležitost: překladatel se nesnaží napodobovat cizí překlad, ale vytvořit vlastní. Tím spíš, když si o sobě překladatel Vít Penkala skromně myslí, že je borec. Duh!
Prezydent Krokadýlů se svého času stal na české literární scéně senzací. Tento baladický příběh o předčasně dospělých dětech, zajatých v ghettu, které si úctu ostatních můžou zjednat jen násilím, je sepsán z perspektivy jedné z postav, a také jejím jazykem. Pokud chtěl překladatel text adekvátně převést, musel udělat takřka revoluční krok: přeložit text důsledně slangem, což v roce 1963 rozhodně nebyla samozřejmost. Také proto nebylo tehdy nijak snadné prosadit vydání hotového překladu. (Bdělému dozoru pochopitelně vadily i americké reálie, narážky na sex a drogy.) Román vychází v češtině už potřetí; slang zachycený v překladu se pochopitelně liší od současné mluvy, ale i tak jde o překlad živý, čtivý, šťavnatý, a příběh, který vypráví, neztratil nic ze své působivosti.
Román se odehrává v polovině 90. let minulého století, v době, kdy v Čechách obyčejní lidé zkoušeli rozjíždět podnikání. Původně vyšel v roce 2002. Nyní se dostává čtenáři do ruky ve značně přepracované, doplněné a zhutněné podobě. Autor říká: Sabrina byla můj první román. Psal jsem ho v zajetí dojmu, že se musí fabulovat, aby to byla ta správná literatura. Dnes to vidím tak, že je pro mě zajímavější vrátit dobu a lidi do jejich původních souvislostí. A tak jsem původní text přemontoval a přepsal podle toho, jak si popsané události pamatuji. Jinými slovy, pokusil jsem se vyházet z románu zbytečnou veteš. Zda to bylo k něčemu dobré či ne, je na čtenáři…
Po Andělech a démonech a Da Vinciho kódu je to již třetí příběh se symbologem Robertem Langdonem. Tentokrát neopustí domácí půdu a po svých předchozích zběsilých šetřeních v Evropě (Římě, Vatikánu, Paříži a Londýně) se prvně zaplete do noční dešifrovací honičky na území USA, a to přímo v jeho hlavním městě Washingtonu D. C. K řešení záhady je vyzván hrůzostrašným předmětem ležícím na zemi v Kapitolu, ukazujícím na nástropní fresku s obrazem George Washingtona, který je tam zpodobněn jako pohanský bůh. A není samozřejmě náhodou, že bývalý americký prezident George Washington se zednářským kladívkem a zednářskou lžící položil roku 1793 základní kámen Kapitolu. Ve Washingtonu se odehrává honba za legendárním zednářským pokladem. Přeložili Michala Marková a David Petrů, ilustrované vydání.
Stěžejní část publikace je věnována ozdobám z přírodních materiálů, např. ze šustí, slámy, trávy, semen, plodů a listů, ale i ozdobám paličkovaným, háčkovaným, síťovaným, drátovaným, korálkovým, které si můžeme také vyrobit, protože u většiny ozdob nalezneme návody na jejich výrobu, navíc tam, kde je to nutné, i nákresy.
Jiná kapitola se zabývá historií vánočních ozdob a zdobení vánočního stromku. Kniha s bohatým obrazovým doprovodem může být přínosná pro práci s dětmi ve školkách, školních družinách i doma.