Osu první samostatné monografie Jindřicha Štyrského tvoří autorův výtvarný odkaz (obrazy, kresby, grafické listy, knižní obálky, obrazové básně, koláže, scénografické návrhy). Pozornost je však věnována i jeho fotografickým souborům (Muž s klapkami na očích, Žabí muž, Pařížské odpoledne), publicistice, poezii a redakční činnosti v dobových časopisech, revuích a nejrůznějších edicích. Kniha se člení do dvou základních částí, sledujících Štyrského tvůrčí vývoj. První z nich, pojmenovaná Nový svět (1919–1933), objasňuje autorovy umělecké snahy od rané recepce kubismu, primitivismu a expresionismu přes obrazové básně po vrcholný artificielismus. Následný Druhý život (1934–1942) se pak soustřeďuje na Štyrského pojetí surrealismu, koláže, fotografie a snu. Součástí publikace je také životopisný přehled, doplněný o množství dosud neznámých osobních fotografií, soupis výstav a bibliografie. Čtenáři se tak dostává do rukou protějšek k předcházející knize o Toyen (Argo 2000). Současně s monografií vyšly i Texty Jindřicha Štyrského (Argo 2007), shrnující všechny jeho vydané a dostupné rukopisy.
V nenápadné knížce Emanuela Frynty, která poprvé vyšla až dlouho po autorově smrti, se skrývají notoricky známé nonsensové verše prvotně určené dětem, avšak milované mnoha dospělými. K nesmírné oblibě Fryntových básniček výrazně přispěla jejich zhudebněná podoba v písních Petra Skoumala (Ančičky, Krtek, Tygr, Sandály, Vrabčáci, Pět myšů, Pod aj.).
Paní Ramotswe, majitelka První dámské detektivní kanceláře ve státě Botswana, tentokrát na návrh své asistentky, paní Makutsi, absolventky Botswanské školy pro sekretářky, úspěšně rozšíří pole svého působení o školu psaní na stroji pro muže. Kromě toho se paní Ramotswe v pracovním i osobním životě potýká se spoustou dalších nečekaných situací. Jednak se poprvé setká s konkurencí, když se přímo v jejím bydlišti, hlavním městě Gaborone, objeví druhá detektivní kancelář s názvem Zaručená spokojenost, jejímž majitelem je sebevědomý Cephas Buthelezzi. Dále musí paní Ramotswe zastat roli matky dvou dětí, chlapce Pusa a dívky Motholeli, které před časem pan Matekoni, její snoubenec a majitel autoservisu Rychlé motory z naší ulice, adoptoval z místního sirotčince. Aby toho nebylo málo, pokusí se paní Ramotswe své stále svobodné asistentce najít manžela. A v neposlední řadě ji čekají hned dva svérázné detektivní případy, z nichž jeden se bezprostředně týká jejího nejbližšího okolí.
Paní Ramotswe, majitelka První dámské detektivní kanceláře ve státě Botswana, tentokrát na návrh své asistentky, paní Makutsi, absolventky Botswanské školy pro sekretářky, úspěšně rozšíří pole svého působení o školu psaní na stroji pro muže.
V jihovýchodní Asii vznikaly a zanikaly mocné říše, které po sobě zanechávaly podivuhodné architektonické areály.
Monumentální kamenná města byla opouštěna, ztratila se v džungli, upadla v zapomnění. Tři místa jsou výjimečná: Angkor, Pagan, Borobudur. Fotografie, doprovázené krátkým textem, ukazují krásu těchto chrámových areálů i jejich působivé zasazení do krajiny.
„Haiku i fotografie mají mnoho společného,“ říká Zdeněk Thoma: „v obou případech jde o zachycení jedinečného okamžiku ztvárněného tak, aby ještě dlouho potom, co děj proběhl, mohl na člověka působit neopakovatelnou atmosférou.“ V této malé publikaci budete spolu s autorem putovat svéráznou japonskou krajinou ve stopách mistrů japonské poezie.
Působivé fotografie Zdeňka Thomy vás zavedou do fascinujícího světa zenových zahrad určených k nekonečným meditacím, jež „hledajícím“ pomohou prožít satori, těžko postižitelný pocit duševního klidu a rovnováhy spojený s nenadálým prohlédnutím smyslu bytí, které od základů změní dosavadní nazírání na svět. Fotografie doprovází text, přibližující jednotlivé zahrady, ale i zenbuddhistické učení plné náznaků a hádanek, jimiž si horliví vyznavači zenu tříbili mysl a brousili schopnost odhalovat netušené stránky jevů.
Spolu s autory navštívíte nížinné i vysokohorské čajové plantáže v rozličných denních dobách. Ráno, kdy z plantáží odplouvají mlžné opary a strmá úbočí porostlá svěže zelenými keříky ožívají štíhlými postavami sběraček křehkých čajových lístků, či večer, kdy slunce podmanivou hrou světel a stínů vykouzlí z nespočtu čajových keřů efektní abstraktní obrazce a dodá krajině ještě fantastičtější podobu…
Ekonomické dění neurčují jen racionální lidské motivy, měřitelné proměnné či matematicky vyjádřitelné vztahy, v ekonomice působí též mocné psychologické síly, které duchovní otec této teorie, John Maynard Keynes, nazval animal spirits – živočišné pudy. Tyto pudy srozumitelně objasňují, jak působí takové jevy jako hospodářské krize, nezaměstnanost, míra úspor, výkyvy cen akcií či nemovitostí a chudoba menšin. Oba autoři patří do první stovky nejvýznamnějších světových ekonomů současnosti, George Akerlof je nositelem Nobelovy ceny za ekonomii (2000, s J. Stiglitzem a M. Spencem), Robert Shiller je profesorem ekonomie na Yaleově univerzitě a autorem několika bestsellerů (např. Irrational Exuberance, česky Investiční horečka, 2010, a The Subprime Solution). Podle autorů jsou živočišné pudy jednou z hlavních příčin současné krize, k jejímuž řešení je nutná aktivnější úloha státu.
Román o Brazílii, zemi, kam dějiny zanesly mnoho barev pleti a řadu náboženských kultů, zemi hlubokých pralesů, dusného horka a slunce, lásky k fotbalu a nekonečných telenovel. V příběhu ze tří různých epoch – minulosti, přítomnosti a budoucnosti – se v přívalu nádherných detailů dostáváme k samotné esenci domova jednoho z největších pozemských národů. Z nespočtu drobných pramínků se v pozoruhodně vystavěném příběhu slévá dokonalý obraz největší jihoamerické země… A s ním na povrch vyvěrá nespočet otázek o samotné podstatě skutečnosti. Je vše propojeno skrze prostor i čas v křehké tkanině reality? Existuje jeden vesmír nebo mnoho vesmírů? Myšlenkově bohatý román britského prozaika poskytuje nejen odpovědi, ale i řadu dalších, neméně zajímavých otázek.
Maďarská politoložka Anita Orbánová v této knize ukazuje, jak Kreml systematicky využívá monopolu státem kontrolovaných ropných a plynařských společností k nemerkantilistické na energiích založené zahraniční politice. Poukazuje i na neoimperiální tendence Ruska vůči americkým klíčovým spojencům ve střední a východní Evropě a předvídá, že v budoucnosti ruský ekonomický a diplomatický vliv v Evropě poroste, přičemž kořeny této strategie vidí již v době vlády B. Jelcina. Kniha se setkala s velkým ohlasem v Evropě, ale i v USA, kde ji za průkopnickou označil např. historik a aktivní spolupracovník prezidenta R. Reagana Richard Pipes.