V srpnu 1870, ve vesničce Hautefaye, v kraji Dordogne byl během dvou hodin odsouzen jistý mladý šlechtic a pak zaživa upálen za přítomnosti několika set osob, které jej obviňovali, že vykřikoval: „Ať žije republika!“ Účastníci těchto událostí se později holedbali tím, že si dali „pečínku z Prušáka“. Zanedlouho poté, v roce 1871, tuto událost republikánský novinář Charles Ponsac označil za nejhorší zločin v dějinách kriminalistiky a přisoudil mu politický charakter.

Známý francouzský historik Alain Corbin v mistrovsky vyprávěné studii postupuje jako skutečný vyšetřovatel tohoto záhadného a podivného masakru. Nastiňuje politické klima roku 1870 a ukazuje, jak příval zpráv i polopravdivých fám o válečných neúspěších Francie v jejím konfliktu s Pruskem, naivita politické reprezentace, touha po návratu starého režimu i prožitá strádání dovedly venkovské obyvatelstvo k tomu, že se uchýlilo k takovým projevům nepochopitelné a nevýslovné krutosti.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Francouzský historik M. Bloch ve své rozsáhlé, byť nedokončené eseji uvažuje nad významem historie a historiografie a nad tím, co je podstatou historikova řemesla. Klade si řadu otázek, např. jakou roli hrají v dějinách prameny anebo čas, co má být předmětem historického pozorování a kritické metody historikovy práce, jaký význam má při studiu pramenů rozlišování mezi pravdou, lží a omylem, má-li historik zkoumané téma soudit či
pochopit, jak má rozumět jazyku svých pramenů atd. Nové vydání připravil a poznámkami opatřil historikův syn Étienne Bloch, předmluvu napsal Jacques Le Goff.

Vydání knihy podpořil Centre National du Livre.

Biologická evoluce není „pouhou teorií“, ale skutečností. Probíhá po miliardy let a vedla ke vzniku tolika podivuhodných životních forem, že si zaslouží označení za největší show na Zemi; a toto velkolepé představení přitom nepotřebovalo žádného režiséra. Současně se ale evoluce odehrává i přímo před našima očima, můžeme ji zaznamenat na sloních klech i ve vrtění psího ocasu. Kniha známého britského biologa a popularizátora vědy nám ukáže fungování evoluce z mnoha pohledů, od paleontologického záznamu přes molekulární genetiku a vývoj embrya až po domestikaci zvířat či to, jak se historie života promítla do geografického rozšíření současných druhů.

Britský historik Niall Ferguson (*1964) je profesorem na Harvardově univerzitě. Většina jeho prací, jež v západní Evropě vzbudily nebývalý zájem, je věnována hospodářským a sociálním dějinám 19. a 20. století. Největší pozornost prozatím vzbudila jeho kniha o příčinách první světové války (Nešťastná válka). V ní přišel s kacířskou tezí, že mocensko-politické vztahy v roce 1914 neeskalovaly kvůli německé agresivní, velmocenské politice, nýbrž kvůli nekompromisním postojům Velké Británie.

Jeho další kniha nazvaná Vzestup peněz je věnována problematice rozvoje moderního finančního hospodářství, měnového systému a ekonomickým recesím a depresím v 19. a 20. století. Ferguson si v ní klade dvě základní otázky: Jakým způsobem moc peněz změnila mentální chování moderních lidí 19. a 20. století a jak ekonomika ve svém důsledku zvítězila nad politikou klasického 19. věku? Jeho odpovědi, někdy provokativní, ve svém důsledku osvětlují nejen vzestup moci peněz v moderních dějinách, ale také přičiny finanční krize, do níž se svět dostal v roce 2009.

Zabili krále a pokusili se svalit vinu na dva muže. Ale špatně si je vybrali.
Royce Melborn, zkušený zloděj, a jeho žoldácký přítel Hadrian Blackwater si žijí vcelku spokojeným životem a čas od času vyřizují finančně výhodné úkoly pro věčně konspirující šlechtu, ovšem jen do té doby, než se stanou nic netušícími obětními beránky ve spiknutí za účelem zavraždění krále.
Jako odsouzenci na smrt mají jen jednu šanci na únik, a tak začíná jejich příběh plný zrady a dobrodružství, soubojů a magie, mýtů a legend.

První ze série šesti relativně samostatných románů série nám představuje dvojici svérázných hrdinů, kteří si získali srdce čtenářů i přes nevelkou propagaci a vydání u drobného nakladatele. Nyní se však Michael Sullivan těší značné popularitě, získal kontrakt s velkým nakladatelstvím a sleduje narůstající počet prodaných práv do zahraničí. Sullivanův cyklus je důkazem, že klasická fantasy není mrtvá, pokud se jí chopí talentovaný vypravěč vyhýbající se četným klišé.

Další příběh z ediční řady Tygří oko, jež přináší napínavé i poučné čtení o životě našich předků, se odehrává ve starém Egyptě. Zlatník Huja usilovně pracuje na zlaté truhličce, která se má stát součástí pohřební výbavy nedávno zemřelého faraona. Těsně před uložením do hrobky ji ale kdosi ukradne. Podezření padne na zlatníka. Jen jeho děti ví, že byl obviněn neprávem, a pustí se do pronásledování skutečného pachatele. Hrozí jim ale velké nebezpečí…

Kniha z edice Tygří oko je určena holkám i klukům, kteří nejen rádi čtou dobrodružné, napínavé příběhy, ale také se chtějí dozvědět něco nového a zajímavého z dějin lidstva. Každý díl přenese čtenáře do jiné historické epochy a prostřednictvím ilustrací a faktografických informací, souvisejících s příběhem a začleněných do ilustračního doprovodu, mu přiblíží život našich předků.

Ve stockholmském podsvětí to vře. Prodej kokainu stoupá strmě vzhůru, jenže o snadný prachy je potřeba tvrdě bojovat, a kromě nelítostné války gangů je tady ta nepříjemnost s velkým policejním projektem boje proti organizovanému zločinu… Své o tom vědí srbský mafián Mrado, Chilan Jorge, toho času na útěku z vězení, i JW, mladý kluk z průměrné švédské rodiny, který se touží za každou cenu stát součástí vyšší třídy. Tyto tři postavy spojené svým honem za velkými penězi nesou děj švédského bestseleru Jense Lapiduse, který jazykem drsné školy odhaluje hlavní město Švédska 21. století v dosud nevídaných rozměrech.

Třetí svazek obsahuje vedle základní části buddhismu čínského i texty buddhismu japonského a korejského, které představují významné aspekty dálněvýchodní filosofické a náboženské kultury a její literární prezentace: Lankavatara sútra, Lotosová sútra, Diamantová sútra, Sútra srdce, Tribunová sútra, Kázání Mistra Yixuana, Traktát o důvěře v srdce, Tribunová sútra Šestého patriarchy; kóanové sbírky Brána bez dveří, Linjiovy a Dongshanovy dialogy; Cesty na Západ (Xuanzang a Wu Cheng‘en); Dógen; čínské, japonské a korejské buddhistické hagiografie a legendy.

Ve švédsko-finském okrese Forshälla dojde k brutální vraždě inženýrky Gabrielly Dahlströmové, mladé inženýrky pracující v jaderné elektrárně. Případ dostane na starost inspektor Harald Lidmark. Vzápětí je veřejnost otřesena dalšími dvěma vraždami – tentokrát jsou obětmi muži. Mrtvým jsou vždy vyříznuty oči a do těla vyryto písmeno: A, M, E…

Román Torstena Petterssona má neobvyklou formu – k záznamům inspektora Lindmarka se postupně připojují „hlasy“ vraha, obětí i svědků, a vytvářejí tak složitou mozaikovou strukturu -, prozkoumává též komplikované a nevyzpytatelné zákruty lidské psychiky, dotýká se choulostivé otázky bezpečnosti jaderných elektráren a ve vedlejší linii sleduje bezohledný obchod s bílým masem na rusko-finské hranici. Petterssonův román, který je ukázkou nové švédsko-finské literatury, je pozoruhodný formálně, tematicky i jazykově. Ne nadarmo je Torsten Pettersson označován za „severského Umberta Eca“.

Vydání knihy podpořila nadace FILI – Finnish Literature Exchange.

Kniha „Shovívavá vrchnost a neukáznění poddaní“ je věnována společenským změnám, které vyústily ve vytvoření moderní společnosti. V centru její pozornosti stojí tiché nenápadné proměny morálních pravidel a dobových vzorců chování v městském a venkovském prostředí, a to především v rámci neprivilegovaných, sociálně nejníže postavených vrstev. Autor se zde pokouší odhalit cesty prosazování právních předpisů, například v podobě příkladného sexuálního chování, do praktického života, zkoumá podoby rezistentního či pasivního chování poddaných a analyzuje mechanismy sebekontroly a sebepřinucení, které se prosazovaly v reakci na měnícím se sociální a ekonomické podmínky života na jihočeském, schwarzenberském venkově 17. a 18. století.