Kdybyste byli mdlou jižanskou kráskou Sally Carrol, která se v povídce „Ledový palác“ vypraví na mrazivý Sever za svým milým, zvolili byste si lásku, nebo teplotu? Kdybyste byli ve společnosti neoblíbenou Berenikou, dokázali byste se své rivalce Marjorii pomstít i za cenu menšího násilí s nůžkami, jako v povídce „Berenika stříhá vlasy“? Kdybyste nebyli se svým životem spokojeni, jako „Dalyrimple na scestí“, začali byste loupit, nebo se dali raději na politiku ?
Sbírka Žabci a filozofové obsahuje osm humorných a hravých povídek s tématy amerického Jihu, nevázaného života tehdejší mládeže či podivných zákrut lidských osudů a představuje první souborné a úplné vydání Fitzgeraldovy první povídkové sbírky (Flappers and Philosophers) z roku 1920. Šest povídek vychází v českém překladu vůbec poprvé.

Pojem velkého třesku je všeobecně známý, i když o podrobnostech mají laikové jen mlhavou představu. Clegg ve své knize sleduje, jak se proměňovaly představy lidí o vzniku vesmíru – počínaje mýty o božském stvoření až po převratnou ideu vesmíru vzniklého nepředstavitelným výbuchem „z ničeho“. Rekapituluje i hypotézy, které tuto zažitou představu přehodnocují, a pokouší se odpovědět i na otázku, která asi leckoho trápí – co vlastně bylo před velkým třeskem?

Třetí díl „křižácké trilogie“, v němž se Arn vrací roku 1192 ze Svaté země do götlandského kláštera Varnhem a po překonání nových nesnází konečně uzavře sňatek s milovanou a věrnou Cecílií. Vystaví si několik hradů a po téměř dvě desetiletí pomáhá udržovat v Götlandu mír. Nakonec však nové boje o uprázdněný trůn vyvolají válku s Dány, v níž Arn ztratí syna a sám je smrtelně zraněn.

Na návrh svého nakladatele strávil George Orwell v roce 1936 několik měsíců v severoanglickém hornickém městečku Wigan, aby zde dokumentoval otřesné podmínky, v nichž zdejší dělníci žijí a pracují. Po této zkušenosti napsal reportážní prózu Cesta k Wigan Pier, v níž přesně a živě popisuje bídné ubytování, nuzné výdělky a ubohou hygienu, jakož i nemoci a podvýživu, jež místní horníci často zakoušejí. Po tomto soupisu bídy a beznaděje přechází autor k abstraktním úvahám o povaze socialismu, jeho výhodách či nástrahách, a dochází k názoru, že socialismus by měl usilovat spíše o obyčejnou lidskou slušnost a podílnictví než o politicky rigidní stranické hnutí či neprůstřelný filozofický systém.

Napůl historický thriller, napůl detektivka. Román je zasazen do prostředí alžbětinské Anglie, doby nábožensky rozjitřené a i na dnešní poměry dosti brutální. Jeho hlavním hrdinou je osmadvacetiletý mladík John Shakespeare (starší bratr Williama Shakespeara), zpravodajec ve službách šéfa tehdejší rozvědky Walsinghama. V popisu práce má zejména boj proti jezuitským kněžím, tentokrát je však pověřen úkolem skutečně nesnadným: ochránit před atentátem sira Francise Drakea, admirála, který ponese tíhu námořního boje proti shromažďujícímu se španělskému loďstvu. Zároveň ale musí vyřešit sadistickou vraždu sedmnáctileté šlechtičny Blanche Howardové z jednoho z nejmocnějších rodů Anglie. Možná mají tyto dva úkoly společného víc, než se na první pohled zdá – avšak aby to zjistil, musí se ponořit do londýnského podsvětí, zadat si s prostitutkami, básníky, herci a jinými pochybnými živly.

Soubor ilustrovaných „výjimečných výmluv pro opětovné opozdilce“. Sto a jedna neuvěřitelná událost, jež Stevovi zabránila dorazit včas do práce, vytáčky, které čtenáře pobaví a možná i inspirují. Pakerovy kresby jsou plné absurdního humoru a bizarních popkulturních odkazů.

William čelí nelehkému úkolu: jeho otec umírá, ale ani na smrtelné posteli nepřestává bájit, lhát a vyprávět o neuvěřitelných dobrodružstvích, která za života zažil. William se spolu s ním noří do labyrintu rodinných příběhů a zkazek a snaží se proniknout k jádru otcovy osobnosti. Podaří se mu s otcem sblížit, než se nadobro protne skutečnost a mýtus? Knihou Velká ryba se Daniel Wallace představil americkému čtenářstvu jako nepřehlédnutelný autor vynikající fantazií, vycházející ze svých jižanských kořenů. Román s úspěchem zfilmoval Tim Burton.

Hawking a Mlodinow ve své knize přístupným esejistickým stylem hledají odpověď na otázky, které připomínají spíše filozofické pojednání než kosmologický výklad: Proč jsme na světě? Proč vlastně vůbec něco existuje? Jaká je povaha reality? Jak to, že je vesmír tak přesně „vyladěn“, že je možné, abychom v něm mohli žít? A nestojí za tím nějaký „velký záměr“ svrchovaného tvůrce? Tyto základní otázky o podstatě vesmíru a samotné existence pojednávají za pomoci nejnovějších fyzikálních poznatků.

V srpnu 1870, ve vesničce Hautefaye, v kraji Dordogne byl během dvou hodin odsouzen jistý mladý šlechtic a pak zaživa upálen za přítomnosti několika set osob, které jej obviňovali, že vykřikoval: „Ať žije republika!“ Účastníci těchto událostí se později holedbali tím, že si dali „pečínku z Prušáka“. Zanedlouho poté, v roce 1871, tuto událost republikánský novinář Charles Ponsac označil za nejhorší zločin v dějinách kriminalistiky a přisoudil mu politický charakter.

Známý francouzský historik Alain Corbin v mistrovsky vyprávěné studii postupuje jako skutečný vyšetřovatel tohoto záhadného a podivného masakru. Nastiňuje politické klima roku 1870 a ukazuje, jak příval zpráv i polopravdivých fám o válečných neúspěších Francie v jejím konfliktu s Pruskem, naivita politické reprezentace, touha po návratu starého režimu i prožitá strádání dovedly venkovské obyvatelstvo k tomu, že se uchýlilo k takovým projevům nepochopitelné a nevýslovné krutosti.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Román jedné z trojice nejvýraznějších mladých amerických spisovatelů (vedle Davea Eggerse a Jonathana Safrona Foera). Nestává se často, aby teprve druhý román sotva třicetileté ženy budil pozornost měsíce před svým vydáním. Dějiny lásky, osudy hned několika postav zasazené do současného New Yorku a vracející se do doby 2. světové války, nezapřou hořký humor a gradaci napětí točícího se hlavně kolem ztraceného rukopisu – všechny tyto motivy patří k nezaměnitelným poznávacím znamením vytříbeného stylu samotné autorky. Židovští prarodiče Nicole Kraussové pocházeli ze čtyř různých států; Dějiny lásky jsou tedy nejen brilantní verzí amerického přistěhovaleckého příběhu, ale svým rozpětím, inspirací a ambicemi i románem kosmopolitním. Nebo ještě spíše tím, co slibuje titul: dějinami lásky.