Ovce s neobvyklou zálibou ve vyšetřování kriminálních zločinů se vracejí. A jsou ještě roztomilejší a zábavnější než dřív.
Stádo ovcí z „Glenkillu“ opustilo se svou novou pastýřkou Rebekou Irsko a vyrazilo na evropský kontinent. Na zimu se usadilo u odlehlého zámečku ve Francii. Mohl by to vlastně být docela příjemný pobyt, kdyby všude neležel sníh, na sousední pastvině nežily domýšlivé kozy a v zámku nepanovala podivná, vůči stádu a Rebece nepřátelská atmosféra. A pak jednoho dne je u ovčí pastviny nalezena roztrhaná srna. Šeptá se, že ji má na svědomí vlkodlak neboli „garou“. Brzy nato ovce objeví pod starým dubem mrtvolu pomocníka ze zámku. A dojde jim, že pastýřce i jim hrozí velké nebezpečí. Musejí rychle jednat! S ovčí logikou, notnou dávkou odvahy a týmovým duchem se pustí do pátrání po garouovi.

Poprvé dostáváme do ruky úplné dějiny světa od začátku času po dnešní den v té podobě, jak je viděly a vidí tajné společnosti. Vše je jinak, vzhůru nohama, naruby. Úhelným kamenem těchto dějin je víra, že můžeme dosáhnout změněného stavu vědomí, díky němuž odhalíme, co za běžných okolností zůstává skryto – jako se to díky tajným technikám podařilo takovým osobnostem, jako jsou Leonardo da Vinci, Isaac Newton nebo George Washington.

Strýc Montague žije osaměle, jen se svým tajuplným sluhou. Třebaže cesta k jeho ponurému starému domu vede hlubokým strašidelným lesem, malý Edgar svého příbuzného rád navštěvuje. Strýc má totiž nepřebernou zásobu hrůzostrašných historek. Jenže čím víc jich chlapec vyslechne, tím víc se cítí nesvůj. Ve vzduchu visí cosi zlověstného. Mlha venku houstne, v domě panuje čím dál větší zima a ozývají se v něm podivné zvuky. Odkud strýc všechny ty historky zná a proč ve svém sídle uchovává předměty, které v nich sehrály neblahou roli? Edgar nakonec zjistí, že strýcův život má svou velmi temnou stránku, která je strašlivější, než si vůbec dokázal představit.

Nejnovější román úspěšného českého spisovatele Miloše Urbana si pohrává s klasickou českou vášní – houbařením. Vypráví příběh mladého nakladatelského redaktora Gregora Martyho, který bojoval s podivuhodnou drogou a málem nad ní zvítězil. Získal mládí, krásu a erotické charisma, ale taky mučivou závislost na této vzácné lahůdce a je nucen se rozhodnout, jestli bude ve fatálním vztahu pokračovat, anebo se pokusí o návrat do obyčejného života.

V českých lesích začal růst tajemný hřib Boletus arcanus a tomu, kdo ho najde, vyplní jakékoli přání. Jenom je třeba si předem dobře promyslet, co vlastně chceme, a jestli nakonec není lepší nechat ty nejkrásnější hřiby tam, kde jsou…
Kniha je vybavena 3D ilustracemi Pavla Růta a je k ní přiložena 3D záložka.

Autorovo dobrodružství, které mu převrátilo život na ruby, začalo na internetu. Dostal jako pracovní úkol dát dohromady knižní brožurku „balicích“ strategií, které obíhají na internetu a těší se oblibě. Strauss, kterého vždy zajímal víc James Joyce než sex na jednu noc, se nicméně velmi profesionálně vrhl do „hry“, přestal se načas stýkat se svými kamarády, na rady svých nových učitelů si oholil hlavu, přestal nosit brýle, nechal si vybělit zuby a drasticky změnil šatník. Prošel několik seminářů a „škol“, vystřídal několik mistrů onoho umění a pod přezdívkou Style (protože se spisovateli prý nikdo nechce spát) začal mít nebývalé úspěchy s takovými ženami, o kterých by se mu před pár lety ani nezdálo. Hra vypráví o skutečných událostech, a přestože působí velmi humorně, domyslit ji do důsledků není pro lidský druh zrovna lichotivé.

Jack Kerouac svůj bezpochyby nejlepší román Vize Codyho psal přibližně ve stejné době jako své nejznámější a nejprodávanější dílo, „bibli“ beat generation Na cestě, to znamená počátkem 50. let. A přestože všichni, nejen jeho přátelé, například Allen Ginsberg, ale i další, stejně jako nakladatelští redaktoři věděli, o jaký klenot se jedná, v úplnosti vyšly Vize Codyho až v roce 1973, čtyři roky po Kerouakově předčasné smrti. Vysvětlení takové prodlevy je prosté: Kerouac zde jednoduše předběhl nejen svou dobu, ale i její literární vkus, a román tak byl po svém napsání příliš „horkým zbožím“, aby si nakladatelé troufli vrhnout jej na trh.
V čem tedy tkví jedinečnost a velikost Vizí Codyho? Především, Jack Kerouac se rozhodl odhodit veškerou autocenzuru, čteme zde tedy velice otevřené pasáže, jaké například v textu v podstatě cudného vyprávění Na cestě nenajdeme, Kerouac zároveň dává zcela průchod svému básnickému nadání. Součástí románu, který je věnován Kerouakově velkému příteli a inspiraci, Nealu Cassadymu (známe jej i z jiných románů, jako Deana Moriartyho v Na cestě, i Codyho Pomeraye), ve všech směrech zcela nespoutanému živlu, je přepis magnetofonových nahrávek jejich rozhovorů – a vedle literární hodnoty mají i historický význam, osvětlují totiž jejich minulost i zážitky dalších slavných beatniků, například Williama Burroughse, a opět jsou zcela otevřené. Jak píše v předmluvě Allen Ginsberg, jde o „naprostou výměnu informací a myšlenek plných lásky mezi dvěma muži, z nichž každý nabízí tomu druhému příběh své mysli – nevšední situace, jíž máme to privilegium být svědky.“

Kniha vychází v českém překladu vůbec poprvé a všem milovníkům nejen beat generation, ale dobré a poctivé literatury jako takové nabízí zcela nevšední zážitek. Protože, jak píše Ginsberg, „obejdeme-li Kerouaka, necháme stranou nesmrtelné srdce, knihu, jež je obrovitou mantrou porozumění a vroucí lásky k americkému muži, k jedné zápasící heroické duši.“
Za překlad této knihy obdržel Josef Rauvolf Cenu Josefa Jungmanna 2012.

Ve své nové knize úžasný Barney Stinson ze seriálu Jak jsem poznal vaši matku velkoryse poskytuje svoje know-how na balení kočiček. Jeho Příručka udělá i z nepříliš přitažlivého a nesebevědomého ubožáka idol žen a génia svádění. Příručka obsahuje na 75 názorně vyložených strategií a postupů, rozdělených podle obtížnosti. Díky nim je úspěch u žen (v podstatě) zaručen.

Další román autorky úspěšné a zfilmované knihy Zakletý v čase.

Dvojčata Julie a Valentýna se po smrti tety Elspeth nastěhují do jejího bytu poblíž londýnského hřbitova Highgate. Jakmile se seznámí s Elspethiným přítelem Robertem, který po milované družce stále truchlí, a asociálním tvůrcem křížovek Martinem, který s obává překročit práh svého bytu, vše jako by směřovalo k dvojitému milostnému románku. Události však naberou nečekaný spád, když neviditelná ruka napíše do prachu na klavíru znepokojivou větu: Jsem tady, Elspeth.

Knihu Fulghumových úvah a vyprávění stačila krátce před svou smrtí sestavit autorova dvorní redaktorka Eva Slámová. Zadání pro výbor z autorových krátkých textů znělo takto: má to být knížka speciálně pro českého čtenáře a jeho českou mentalitu (v této podobě v angličtině nevyjde). Hned první text tedy pojednává o tom, jak slavný spisovatel čůrá komusi na plot. Fulghum se věnuje svým obvyklým tematickým okruhům, zejména pozorování svých bližních (zvlášť ho zajímají děti a jejich rodiče) i sebe sama, a filosofickým důsledkům běžných, každodenních činností (třeba praní prádla a čištění zubů). Fulghumův živočichopis v krystalické podobě.

Bilingvní vydání tří povídek, které ukazují tři různé polohy autorova psaní a tři životní situace. Železniční země je jedním z prvních Kerouacových textů, které byly vůbec do češtin převedeny, autor v nich líčí, jak prožíval své zaměstnání brzdaře; ve Scénách z New Yorku zaznamenává radost z přátelského putování odvázaným velkoměstem; naproti tomu povídka Sám na vrcholu hory načrtává téma, které rozvinul v románu Andělé zoufalství – osamělý pobyt a usebrání na postu požární hlídky v divokých horách na hranicích USA a Kanady.