První souborně vydané deníkové dílo slavného prozaika a esejisty nám umožní nahlédnout přímo pod ruku tvůrce – George Orwell ve svých každodenních záznamech glosuje aktuální politickou situaci, růst zeleniny a snůšku slepic na své zahradě, ale v odbočkách rozvíjí též hlubší filozofické úvahy a analýzy. Kniha obsahuje deníkové zápisky od roku 1931, kdy se autor ještě účastnil poklidného česání chmele, až do roku 1940, když již zuřila druhá světová válka.

Hlavní hrdina románu Frajer se na pražské Národní třídě setká 17. 11. 1989 za zvláštních okolností se svým bratrem. Historická událost prověří jejich dosavadní vztah, který se ocitá pod tlakem politických změn. Příběh vypráví o komplikovaných rodinných a milostných vazbách, o tom, co vlastně znamenala listopadová revoluce, i o tom, jak je těžké být doopravdy svobodný.
Z r. 1989 se děj přelévá do 90. let s počátky podnikání. Zobrazuje problémy lidí, kteří se nedokázali s novým systémem vyrovnat. Nabízí alternativní scénáře úspěchu v polistopadové společnosti, to vše na pozadí proměňující se rodiny hlavního hrdiny. Příběh se uzavírá na festivalu Mighty Sounds r. 2008, protože populární hudba je jednou z důležitých dobových příměsí textu.

Zmatky chovance Törlesse jsou románovou prvotinou význačného rakouského spisovatele, literárním plodem jeho pobytu ve vojenské škole v Eisenstadtu a v Hranicích na Moravě. Musil ji napsal, když mu bylo pouhých dvaadvacet let, a poprvé vyšla v roce 1906, přesto jde o dílo neobyčejně zralé, které dodnes uchvacuje nové generace čtenářů subtilní, citlivou a pronikavě přesnou studií duševního i tělesného zrání mladičkého chovance internátní vojenské školy. Na pozadí hrdinova pubertálního procitání autor zároveň vykresluje obraz fungování lidského společenství uvnitř uzavřeného světa, jemuž vládne duch soupeření a konfrontace, a zachycuje mechanismy soužití mezi chovanci, vztahy mezi jedincem a masou, mezi obětí a jejími trýzniteli, mezi diktátory a jejich přisluhovači i spojenci.
Prvotina Roberta Musila v novém překladu Radovana Charváta.

Soubor pramenů dokumentujících poslední období existence muslimského panství v Granadě a kraji al-Andalusu, jímž se v podstatě uzavírá středověká historiografie muslimského Španělska, zahrnuje především anonymní arabskou kroniku popisující průběh granadské války, kratší zprávu z pera arabského kronikáře al-Maqqarího o osudech Granaďanů po kapitulaci a jejich emigrace do severní Afriky a text od Hernanda de Baeza.
Zatímco arabská kronika sleduje dění z pohledu vojáka – přímého účastníka bojů, popisuje Hernando de Baeza spíše události ve vyšších vrstvách granadské společnosti, v nichž se pohyboval.
Díky těmto různým pohledům před námi vyvstává plastický obraz významného období v dějinách Pyrenejského poloostrova, s nímž se zatím český čtenář neměl příležitost zevrubněji seznámit.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Třetí Moníkova próza zachycuje paradoxní a kotrmelcovité české dějiny druhé poloviny 20. století s ironickým nadhledem, barvitě a s použitím hravého, drsného i poetického
jazyka.
František/Franz, syn českého otce, který se dal k Němcům, musel narukovat do wehrmachtu, ale měl štěstí a skončil v americkém zajetí, se vrací do Karlových Varů především za svou gymnaziální láskou, Němkou, která se mezitím provdala za českého budovatele pohraničí, aby se tak vyhnula odsunu.

V závěrečné části příběhu se hlavní postavou stává její syn Martin a dějištěm příběhu Praha, příznačně zachycená očima generace distancující se od režimu životním stylem na hraně mezi konformitou a rebelií.

Kniha, která obdržela prestižní cenu Muriel pro nejlepší český komiks roku 2012.
Příběhy pojednávají o konfliktu konkrétních lidí s totalitní mocí a jsou pestré jako život sám – přinášejí vítězství i prohry, velké heroické činy i lidské slabosti a vyrovnání se s nimi. Jedním z komiksových hrdinů je například Jiřina Tvrdíková, v jejímž příběhu se dozvíte, jaké to je „česat bílého medvěda“ a že v sovětských gulazích bylo vězněno i mnoho československých občanů. Rudolf Bělohoubek zase vypráví, jak mu zavraždili oba rodiče, jen pár kilometrů od Berouna, během poválečného divokého odsunu Němců. Nechybí ani příběhy z období normalizace a mezi komiksovými hrdiny vystupuje i spolupracovník Státní bezpečnosti. Osud „estébáka“, který promluvil o svém selhání, zpracoval v komiksu Chytřejší než oni Tomáš Kučerovský.

Ještě jsme ve válce – Nikkarin – Mikuláš Kroupa
Česání bílého medvěda – Vojtěch Šeda – David Bartoň
V rodinném táboře – Miloš Mazal – Adam Drda
Gestapácké razítko – Prokop Smetana – Mikuláš Kroupa
Masakr „U Zabitého“ – Martin Plško – Adam Drda
Hurvínkovy příhody – Vhrsti – David Bartoň
Luboš Jednorožec – Václav Šlajch – Mikuláš Kroupa
Ten kluk přece nic neudělal – Toy Box – Adam Drda
15 let ve stodole – Jiří Husák – Adam Drda
Poslední let – Jan Bažant – Mikuláš Kroupa
Chytřejší než oni – Tomáš Kučerovský – Mikuláš Kroupa

Mánička ze severu – Branko Jelínek – Adam Drda
Borské povstání – Petr Včelka – Mikuláš Kroupa

Mistrovský román jedinečným způsobem kombinuje příběhy a vyprávěcí postupy blízkovýchodních literatur s postmoderním stylem psaní. Hlavní hrdina, advokát Galip, pátrá po své záhadně zmizelé ženě Rüye a nevlastním bratru Celâlovi, známém novináři, jehož sloupky o Istanbulu a jeho historii tvoří důležitou část bohaté románové koláže. Galip se při svém pátrání vydává do spletitých ulic Istanbulu, dostává se do podsvětí, bloumá po chudinských předměstích a setkává se s mystiky, blázny i politickými aktivisty, pročítá Celâlovy novinové sloupky a populární detektivní romány a nakonec odhalí šokující pravdu o své ženě i o sobě samém…

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury a turistiky Turecké republiky.

Úspěšný historický román, jehož děj je zasazen do Španělska 18. století, líčí, jak tři vítězné šachové partie mají definitivně naplnit dohodu o kapitulaci Sevilly, znovu dobyté
na muslimech.

Když se podnikavá Julia de Haro, dědička největší místní tiskárny, provdá za Leóna de Montenegro, netuší, že v jejím domě je ukryt dodatek k dohodě a její manžel, nalezenec vychovaný maltézskými rytíři a nějaký čas zajatý muslimy, je právě oním šachovým mistrem, jehož hra rozhodne dávnou sázku mezi Alfonsem Moudrým a tehdejším muslimským vládcem Sevilly.

Představte si, že dokola objíždíte přeplněné parkoviště a ve chvíli, kdy spatříte volné místo, jiný řidič zrychlí a vjede vám tam. Jednoduše se rozzuříte. A teď si představte, že místo řidiče vám tam vpochoduje kráva a uvelebí se. Vztek přejde v údiv. Co se změnilo? Vy – váš
pohled na věc.
Autoři předkládají interaktivní knihu, ve které používají základní buddhistické principy tak, aby je pochopili i „nebuddhisté“ a dokázali je převést do praxe.
Krok za krokem nás učí změnit úhel pohledu, přetavit vztek v našem životě v pozitivní emoce, učí nás rozpoznat jeho spouštěcí momenty a změnit to, co po nich následuje, učí nás smát se sami sobě a uvědomit si, že nezáleží na tom, kdo nám zabral naše místo na parkování – nakonec jsme to my sami, kdo může za to, že se rozzlobíme.

Darren Brown je českému čtenáři znám nejen ze své televizní show, ale také díky jeho bestselleru Magie a manipulace mysli.
Kostru Brownovy knihy tvoří jednotlivé fáze kouzelnického triku, který jeho mladší já provádí v zaplněné restauraci, a tuto kostru Brown obalil vyprávěním na nejrůznější témata – o dějinách magie, o psychologii, o tom, jak správně vařit ztracená vejce, o tom, jaká melodie mu zní v hlavě při čištění zubů, nebo o společenské etiketě týkající se parmezánu. Vyznání iluzionisty jsou neobyčejně čtivou a neobvykle vystavěnou autobiografií, která čtenáře vtáhne a okouzlí.