Kniha německé historičky Martiny Winklerové je jednou z nejlepších prací o českých dějinách přelomu 19. a 20. století a o první republice jako takové. Jejím ústředním hrdinou je panslavisticky orientovaný politik Karel Kramář, který společně s T. G. Masarykem patří k nejvýraznějším postavám české politické scény. Winklerová však nepíše klasický životopis. Myšlení a konání Karla Kramáře se úspěšně pokouší zasadit do kontextu doby, do široce pojatých sociálních a kulturních dějin české společnosti.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Po Příšerných příbězích strýce Montaguea se ke čtenářům dostává další náklad děsivého čtiva. Tentokrát je vypravěčem strašidelných historek mladý námořník, který se uprostřed bouřlivé noci objeví v málo navštěvované krčmě. Jeho vyprávění jsou povětšinou zasazena do uzavřeného prostoru lodi, kde se hrůza šíří rychleji a nelze před ní uniknout. Setkáváme se s přízraky, piráty i mořskými netvory; dojde však i na zjevení mnohem strašlivější, než o jakých se zdává v nejhorších snech. Kdo je vlastně onen námořník, který umíněně trvá na tom, že všechny jeho historky se skutečně odehrály? V závěru je tato záhada rozluštěna, a nejen tato: ale čtenář by byl možná raději, kdyby se některé věci dozvědět nemusel…

Bilingvní vydání slavného románu, který vyšel již v roce 1949 a byl inspirován stalinistickým režimem. Vize totalitní společnosti, kde není místo pro lásku, vlastní názor ani pro víru ve vlastní smysly, varuje před jakoukoli diktaturou moci. Kniha vychází v novém překladu.

Renomovaný britský spisovatel Christopher Hibbert, který
je autorem více než padesáti populárně historických
knih a životopisů, měl ve zvláštní oblibě Itálii. Jistě i proto
se rozhodl vylíčit, jak se španělskému rodu Borgiů podařilo
vyšvihnout se v této zemi i v církvi do nejvyšších
mocenských pozic. Ústřední postavou dynastie jsou Rodrigo
Borgia, tj. papež Alexandr VI., jeho proslulá dcera
Lucrezia a syn Cesare, kterému zajistil nesmrtelnost
Machiavelliho spis Vladař. Je pověst Borgiů – nemravů,
hýřilů, vrahů, kariéristů, úplatkářů, ale i vojenských velitelů
a mecenášů umění – zasloužená? Hibbert si klade
otázku, zda životní styl rodu vedl po zásluze k tomu, že
se jejich jméno stalo synonymem mravní zkaženosti,
nepotismu a hrabivosti. V dramatických, čtivě a barvitě
vykreslených osudech Borgiů, které autor hojně dokládá
i citacemi z dobových pramenů, se zároveň zrcadlí složité
poměry renesanční Itálie.

Tento v češtině dosud nevydaný román je založen na autorových vzpomínkách na rodný Lowell. Zároveň se z kontextu jeho díla poněkud vymyká, protože Kerouac zde opouští svou oblíbenou a obvyklou kronikářskou polohu a vytváří tajemnou, fabulovanou prózu, v níž se vzpomínky prolínají se sny. Doktor Sax bývá označován za nejlepší Kerouacovu knihu.

Hlavním hrdinou monografie je ruský misionář Stěfan Permský tak, jak jej líčí obšírná legenda sepsaná na přelomu 14. a 15. století Jepifanijem Moudrým. Kniha však není koncipována ani jako biografie, ani jako literárněvědný rozbor poetiky legendy. Autorka v ní rozkrývá, jakým způsobem Jepifanij jakožto jeden z nejvzdělanějších představitelů ruské kultury své doby interpretoval ve velmi konzervativním žánru legendy zcela novátorský misijní počin Štefana Permského. Pro ruskou pravoslavnou církev totiž po celá předchozí staletí stály misie zcela na okraji zájmu, takže vyjímečné bylo již samotné Stefanovo rozhodnutí vydat se do Pouralí a christianizovat tamní národ Permjanů. Navíc se však rozhodl učinit místní jazyk jazykem liturgickým, vymyslel zvláštní písmo abur, poslední abecedu středověké Evropy, a přeložil do tohoto jazyka základní bohoslužebné texty. Tím v rámci pravoslavné církve vytvořil zcela nový fenomén individuálního misionářstvím nevázaného na mocenskou oporu státu a využívající jazyka pokřesťanského etnika jako jazyka liturgického. Z řady příčin však tento model nalezl v ruské církvi výraznější odezvu až ve zcela nových společenských podmínkách 19. století.

Anderson Lake pracuje pro společnost AgriGen v Thajsku
jako kalorik. Navenek je ředitelem továrny, ale nenápadně
pročesává bangkokská tržiště, hledá potraviny, o kterých
se myslelo, že už neexistují, a doufá, že se zmocní bohatství
ztracených kalorií minulosti.
Potom ale potká
Emiko… Emiko je dívka na klíček, zvláštní a překrásné
stvoření. Není to lidská bytost, patří mezi Novolidi; je
uměle vytvořená, vypěstovaná v líhni. Naprogramovali ji,
aby uspokojovala dekadentní rozmary jistého obchodníka
z Kjóta, ale teď skončila na ulicích Bangkoku. Novolidi
někdo bere jako tvory bez duše, jiní je zase mají za ďábly.
Pracují jako otroci, vojáci, jako hračky bohatých.
Jsme v mrazivé blízké budoucnosti, kdy svět ovládají
kalorické korporace, ropný věk pominul a vedlejší dopady
bioinženýrských chorob řádí po celém glóbu. Co se bude
dít, když se kalorie stanou měnou? Když se bioterorismus
stane nástrojem velkých korporací a když jeho následky
naženou lidstvo do éry posthumánní evoluce?

Nadějný nový autor Paolo Bacigalupi napsal jeden
z nejlépe hodnocených science fiction románů poslední
doby. Dívka na klíček získala ve Spojených státech hned
pětici významných žánrových cen. Je to svižný dystopický
thriller, ale i vize blízké budoucnosti, ostrá jako žiletka.

První souborně vydané deníkové dílo slavného prozaika a esejisty nám umožní nahlédnout přímo pod ruku tvůrce – George Orwell ve svých každodenních záznamech glosuje aktuální politickou situaci, růst zeleniny a snůšku slepic na své zahradě, ale v odbočkách rozvíjí též hlubší filozofické úvahy a analýzy. Kniha obsahuje deníkové zápisky od roku 1931, kdy se autor ještě účastnil poklidného česání chmele, až do roku 1940, když již zuřila druhá světová válka.

Mír trvá už přes půl století, jen málo z nás zažilo válku.
Události poslední doby jsou ale znepokojivé. Vlády nad
Ostravou se ujal jediný muž. V brněnské vile Tugendhat
je připraven převrat. Praha je zachvácena chaosem, její
čtvrti jedna po druhé vyhlašují samostatnost. Bytosti
druhého světa odkládají masky a spirála dějin se roztáčí.
Jen málo z nás zažilo válku, ale to se brzy změní…
Stadion Na Bazalech zalévá krev gladiátorů. Pod Olšanskými
hřbitovy procitají mrtví. Muži, kteří ještě včera
nosili kufříky, vstupují do oddílů domobrany. Zatímco plameny
stravují civilizaci, Města pochodují do války.
Svět se změní. Věk nenávisti je závěrečným dílem fantasy
trilogie Městské války, odehrávající se v naší současnosti.

Videoochutnávka:

Kniha vypráví příběh tří mladých kněží z jižní Moravy,
kteří byli na prahu 19. století vyšetřováni pro údajné
protistátní, proticírkevní a nemravné názory. V období,
kdy habsburskou monarchii ovládal strach z Francouzské
revoluce, nešlo o malý přestupek.
Tím spíše, že „provinilci“
pocházeli z řad těch, od nichž se očekávalo, že budou
mezi prostým lidem sloužit jako učitelé, jako morální vzory.
Tento specifický příklad, k němuž existuje poměrně
vzácně dochovaná a bohatá pramenná dokumentace,
může být z velké části chápán jako příspěvek k problematice,
která tvořila vděčné téma české historiografie
poválečné doby – k otázce „ohlasů“ Francouzské revoluce
v českém a moravském prostředí, k otázce recepce
revolučních myšlenek a ideálů.