Tři díly kreslených příběhů završují pětidílný komplet. V prvním z příběhů přichází do muminího údolí zima a s ní nezvaní hosté do Muminkova domu. Maminčina pohostinnost nezná mezí, ale všeho moc přece jen škodí. Ve druhém příběhu se muminí rodina vydává na moře a ve třetím se setkáváme se zamilovaným Ryšánkem.

Kniha Michaely Hrubé je věnována problematice každodenního života žen v českých městech raného novověku v 16. a 17. století. Autorka v ní zkoumá právní a hospodářské postavení měšťanek, jejich materiální zabezpečení či proměnlivé pozice v rámci měšťanské rodiny. Podnětným způsobem se zamýšlí i nad jednotlivými fázemi ženského života, nad ženskou svobodou projevující se ve svobodném nakládání s majetkem či v podobě možnosti vést soudní pře a chránit před soudem svůj majetek i svoji čest.

Autorka ve své knize analyzuje zprávy středověkých cestopisů, jejichž autory jsou významní evropští misionáři (Jan Plano z Carpini, Vilém Rubruk, Odorik z Pordenone, Jan Marignola, Jordanus Katalánský), kteří působili v různých oblastech Asie v období mezi polovinou 13. a polovinou 14. století.
Práce je věnována především procesu poznávání a utváření reprezentací „jiných“ – východních křesťanů, muslimů, židů i příslušníků tradičních asijských
náboženství v misionářských zprávách s ohledem na prostředky a průběh misijní činnosti.

Ságy o dávnověku jsou svéráznými skvosty bohaté vypravěčské tradice Islandu. Otevírají fantazijní světy, v nichž se bájní severští hrdinové utkávají s nadpřirozenými protivníky, oddávají se bujarým pitkám a dobývají nedobytné panny. Čtyři stěžejní ságy – o Völsunzích, Ragnarovi Huňaté nohavici, o Bósim, o Hrólfovi Tyčce – oscilují mezi heroickou tragikou a zemitým komičnem, rytířskými mravy, vikinskou krutostí a odvážnou erotikou, pohádkovostí a realistickou psychologií. Na rozdíl od historičtějších ság rodových sloužily ságy o dávnověku především k zábavě a tento účel zdárně plní dodnes. Sága o Völsunzích inspirovala Richarda Wagnera k monumentálnímu opernímu cyklu Prsten Nibelungův a ságy o dávných dobách byly významným inspiračním zdrojem děl J. R. R. Tolkiena.

Vydání knihy podpořilo Centrum islandské literatury.

S pokorou sobě vlastní autor ukazuje literární svět, jejž si nosí uvnitř, a předává ho tímto dál.

Urputný boj mezi oběma Nadacemi se konečně nachýlil k závěru a vítězství se přiklonilo k vědcům z První Nadace. Ta se nyní vrací k dávnému plánu Hariho Seldona na vybudování nové Říše. Ovšem jejich nepřítel nebyl zcela zničen a jeho zástupci plánují pomstu. Dva vyhnanci, bývalí občané Nadace, se vydávají hledat bájnou planetu Zemi… a s ní i důkaz, že Druhá Nadace stále existuje. Zároveň kdosi stojící mimo obě soupeřící strany opatrně manipuluje událostmi a sleduje tím vlastní, děsivý záměr. Zástupci obou Nadací se brzy ocitnou na cestě k záhadnému světu jménem Gaia a ke konečnému, šokujícímu osudu na samotném konci vesmíru.