Ve svém románu se autor vrací k motivu pouti: tentokrát se vydává na cestu po Transsibiřské magistrále. Putování hrdinů knihy se odvíjí ve znamení symbolu Alef, který pro autora v duchu magické tradice představuje bod, v němž se vše sbíhá a v němž můžeme v jediném okamžiku spatřit vše.
Vizuální videochutnávka

„Ve velké knize přírody může číst jen ten, kdo zná jazyk, v němž je napsána,“ řekl kdysi Galileo, „a tímto jazykem je matematika.“ V této často a neprávem obávané vědní disciplíně nejde jen o pouhé studium čísel: matematika nám umožňuje pronikat ke skrytým kořenům světa kolem nás. Devlinova kniha podává přehledný obraz současné matematiky a historického vývoje jejích nejzajímavějších oblastí, zároveň vyzdvihuje její základní rysy, jimiž je jednoduchost, čistota, přesnost a elegance, zdařile však předkládá i její mnohdy opomíjenou stránku – estetickou působivost intelektuální, vizuální i akustickou.

Otec se synem odjíždějí na opuštěný ostrov u aljašského pobřeží, aby na čas unikli civilizaci i složité rodinné situaci. V poklidné zátoce je čeká dřevěný srub, v lesích pobíhá spousta lovné zvěře, moře se hemží rybami. Vyrovnat se s vnějším nepohodlím a přežít nástrahy počasí
nebude až takový problém, mnohem větší nebezpečí se skrývá v hlavách obou osadníků. Samota na oba doléhá nesnesitelnou tíhou a pobyt na ostrově se brzy mění v bitvu o duševní zdraví a posléze i o holý život.

Rakouský spisovatel a novinář Dietmar Grieser se vydal na pouť Čechami a Moravou, aby zde pátral po kořenech význačných osobností rakouských dějin a hledal stopy někdejšího soužití obou národů v rámci habsburské monarchie.
Korunovace císaře Františka Josefa I. se uskutečnila v Olomouci, Franz Grillparzer čerpal náměty pro některá svá dramata v českých bájích a pověstech, rodiče Franze Schuberta pocházeli ze severní Moravy, matka Egona Schieleho z Českého Krumlova, Sigmund Freud přišel na svět v moravském Příboru, malíř Alfred Kubin v Litoměřicích atd. Grieserovy eseje jsou čtivým průvodcem spletitými dějinami česko-rakouských vztahů a vazeb.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury Rakouska.

Jedna z nejoblíbenějších povídkových sbírek I. B. Singera.

Britský fyzik a kosmolog John Barrow je autorem 18 knih určených většinou širšímu okruhu čtenářů. Vesmírné snění je však v jeho díle něčím naprosto novým a neočekávaným. Autor se věnuje úloze, kterou měly pro vývoj vědy a pro její vliv na kulturu a civilizaci obrazy. Nejde však jen o díla s převládajícím uměleckým záměrem, ale i o mapy, grafy, vědecké ilustrace, fotografie, záznamy experimentů, číselná schémata. Kniha podává panorama dějin lidského poznání od antiky až po dnešek, jehož největší úspěchy a zvraty byly obvykle nejlépe vystiženy a zapsaly se do lidské paměti v podobě obrazu. Autor – jak je u něho obvyklé – i zde plně projevuje svou vědeckou erudici a schopnost podávat nesnadnou problematiku s vtipem a elegancí. Podstatnou složkou díla jsou samotné obrazy, které přinášejí čtenáři nevšední estetický zážitek.

Argentinské tango – dokonale krásné ženy, vysoké podpatky, odvážné šaty, milongueros, vášeň, slunce, temperament… anebo také obyčejní lidé, „poutníci směřující k místu zasvěcenému potřebě lásky, dotyku a objetí, které pohání hluboce lidská potřeba pohybovat se společně do rytmu hudby – obyčejná touha tancovat“.
Robert Fulghum se s tangem poprvé setkal prostřednictvím obrazů své partnerky Willow Baderové a k napsání Drž mě pevně, miluj mě zlehka ho inspirovaly vlastní zážitky. Tango totiž pro Fulghuma není pouhým tancem, ale životní cestou, novým způsobem vnímání sebe i světa kolem, „otevřením dveří v pokoji svého života“. Víte, že ve vašem životě existují nějaké dveře? Pak běžte a zkuste vzít za kliku, je dost možné, že nebudou zamčené.
Jevištěm Fulghumova románu je seattleská tančírna Century. Není to ani tak místo, ale spíš všechny ty příběhy, které se tu odehrávají. Setkávají se tu lidé nejrůznějšího věku, pohlaví, národnosti, náboženského vyznání či sexuální orientace… To, co je důležité venku, zde není podstatné… Jde tu totiž o jediné – o tanec.

Vizuální videochutnávka
.

Dvanáctiletá Miranda začne zničehonic zažívat spoustu podivných věcí. Nejdřív se s ní přestane bavit její nejlepší kamarád. Nebo to všechno snad začalo ještě dříve? Poté dostává zvláštní vzkazy se záhadným obsahem. Kdo je píše a odkud o ní všechno ví? Kam se ztratil náhradní klíč od bytu? Je opravdu možné cestovat časem? A kdo je ten šílenec na rohu, který vykřikuje něco o kapsabotě a knihasáčku? Miranda se vydává na napínavou cestu, během které do sebe začne všechno zapadat a na jejímž konci stojí fascinující odhalení.

Román je opatřen podtitulem „Mašínovi a největší příběh studené války“, velkých příběhů však v sobě nese vícero – jde o ságu jedné výjimečné rodiny, která se ctí prošla oběma světovými válkami a oběma vražednými totalitními režimy, které střední Evropě uchystalo 20. století; jde o citlivý, rafinovaně prokreslený portrét několika mimořádných postav (od otce Mašína, legionáře, vojáka, jednoho z protektorátních „Tří králů“, přes jeho manželku Zdenu, tchyni Emmu či dceru Nendu, až po jeho syny, Josefa a Ctirady Mašínovy a jejich přátele a spolupracovníky); jde o strhující, napínavý western, v němž se pětice mladíků s pistolemi postaví po zuby ozbrojené dvacetitisícové armádě východoněmecké Volkspolizei, a třem z nich se podaří prostřílet do svobodného Západního Berlína; jde o elegantně vystavěné umělecké dílo, jež umně využívá četných vypravěčských perspektiv a protikladných úhlů pohledu, aniž by sklouzlo do mravního relativismu.
Autor za svůj román obdržel cenu Magnesia Litera 2005 pro nejlepší knihu roku.

Respektovaný francouzský historik a profesor na Paris I-Panthéon-Sorbonne Alain Demurger se ve svém bádání zaměřuje především na dějiny křížových výprav a rytířských řádů, přičemž zvláštní pozornost vždy věnoval problematice templářů. Studie, již Demurger věnoval osudům posledního templářského velmistra Jacquese de Molay, který skončil na hranici a proklel přitom francouzské krále, je vůbec první biografií této komplikované osobnosti. Její autor se zabývá nejen otázkou pravdivosti legend spjatých s velmistrovou smrtí, ale především jeho životem a kariérou. Vytváří přitom subjektivně pojatý portrét muže, který nedokázal reformovat řád ani čelit intrikám francouzského krále Filipa Sličného. Knihu charakterizuje odborná erudice autora stejně jako živý, přístupný styl vyprávění.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.