Kniha vypráví příběh tří mladých kněží z jižní Moravy,
kteří byli na prahu 19. století vyšetřováni pro údajné
protistátní, proticírkevní a nemravné názory. V období,
kdy habsburskou monarchii ovládal strach z Francouzské
revoluce, nešlo o malý přestupek.
Tím spíše, že „provinilci“
pocházeli z řad těch, od nichž se očekávalo, že budou
mezi prostým lidem sloužit jako učitelé, jako morální vzory.
Tento specifický příklad, k němuž existuje poměrně
vzácně dochovaná a bohatá pramenná dokumentace,
může být z velké části chápán jako příspěvek k problematice,
která tvořila vděčné téma české historiografie
poválečné doby – k otázce „ohlasů“ Francouzské revoluce
v českém a moravském prostředí, k otázce recepce
revolučních myšlenek a ideálů.

Autor rozebírá deset tematických okruhů z matematiky, s níž se denně setkáváme. Postupuje od snadného a samozřejmého zadání, posléze však dospívá k vcelku důstojné matematice hodné specialisty – z mnoha závěrů se poučí i zdatný matematik. Pestrý výběr látky pokrývá řadu přitažlivých oborů, jako je např. kódování, překvapivý způsob výpočtu obsahu plošných obrazců (Pickova věta), Malá Fermatova věta a desetinné zlomky, fraktální křivky (např. takové, které pokrývají celý čtverec), pravděpodobnost, že dva jevy nastanou současně, a tzv. normální pravděpodobnostní rozdělení, Stirlingův vzorec pro vyjádření faktoriálů přirozených čísel nebo úloha, jak co nejrychleji a nejpohodlněji objevit lehčí minci. Kniha zaujme nejen ty, kteří občas rádi řeší hádanky a záhady; bude dobrou průvodkyní a obohacením i pro čtenáře, kteří mají o matematiku soustavnější zájem.

Anderson Lake pracuje pro společnost AgriGen v Thajsku
jako kalorik. Navenek je ředitelem továrny, ale nenápadně
pročesává bangkokská tržiště, hledá potraviny, o kterých
se myslelo, že už neexistují, a doufá, že se zmocní bohatství
ztracených kalorií minulosti.
Potom ale potká
Emiko… Emiko je dívka na klíček, zvláštní a překrásné
stvoření. Není to lidská bytost, patří mezi Novolidi; je
uměle vytvořená, vypěstovaná v líhni. Naprogramovali ji,
aby uspokojovala dekadentní rozmary jistého obchodníka
z Kjóta, ale teď skončila na ulicích Bangkoku. Novolidi
někdo bere jako tvory bez duše, jiní je zase mají za ďábly.
Pracují jako otroci, vojáci, jako hračky bohatých.
Jsme v mrazivé blízké budoucnosti, kdy svět ovládají
kalorické korporace, ropný věk pominul a vedlejší dopady
bioinženýrských chorob řádí po celém glóbu. Co se bude
dít, když se kalorie stanou měnou? Když se bioterorismus
stane nástrojem velkých korporací a když jeho následky
naženou lidstvo do éry posthumánní evoluce?

Nadějný nový autor Paolo Bacigalupi napsal jeden
z nejlépe hodnocených science fiction románů poslední
doby. Dívka na klíček získala ve Spojených státech hned
pětici významných žánrových cen. Je to svižný dystopický
thriller, ale i vize blízké budoucnosti, ostrá jako žiletka.

První souborně vydané deníkové dílo slavného prozaika a esejisty nám umožní nahlédnout přímo pod ruku tvůrce – George Orwell ve svých každodenních záznamech glosuje aktuální politickou situaci, růst zeleniny a snůšku slepic na své zahradě, ale v odbočkách rozvíjí též hlubší filozofické úvahy a analýzy. Kniha obsahuje deníkové zápisky od roku 1931, kdy se autor ještě účastnil poklidného česání chmele, až do roku 1940, když již zuřila druhá světová válka.

Mír trvá už přes půl století, jen málo z nás zažilo válku.
Události poslední doby jsou ale znepokojivé. Vlády nad
Ostravou se ujal jediný muž. V brněnské vile Tugendhat
je připraven převrat. Praha je zachvácena chaosem, její
čtvrti jedna po druhé vyhlašují samostatnost. Bytosti
druhého světa odkládají masky a spirála dějin se roztáčí.
Jen málo z nás zažilo válku, ale to se brzy změní…
Stadion Na Bazalech zalévá krev gladiátorů. Pod Olšanskými
hřbitovy procitají mrtví. Muži, kteří ještě včera
nosili kufříky, vstupují do oddílů domobrany. Zatímco plameny
stravují civilizaci, Města pochodují do války.
Svět se změní. Věk nenávisti je závěrečným dílem fantasy
trilogie Městské války, odehrávající se v naší současnosti.

Videoochutnávka:

Hlavní hrdina románu Frajer se na pražské Národní třídě setká 17. 11. 1989 za zvláštních okolností se svým bratrem. Historická událost prověří jejich dosavadní vztah, který se ocitá pod tlakem politických změn. Příběh vypráví o komplikovaných rodinných a milostných vazbách, o tom, co vlastně znamenala listopadová revoluce, i o tom, jak je těžké být doopravdy svobodný.
Z r. 1989 se děj přelévá do 90. let s počátky podnikání. Zobrazuje problémy lidí, kteří se nedokázali s novým systémem vyrovnat. Nabízí alternativní scénáře úspěchu v polistopadové společnosti, to vše na pozadí proměňující se rodiny hlavního hrdiny. Příběh se uzavírá na festivalu Mighty Sounds r. 2008, protože populární hudba je jednou z důležitých dobových příměsí textu.

Zmatky chovance Törlesse jsou románovou prvotinou význačného rakouského spisovatele, literárním plodem jeho pobytu ve vojenské škole v Eisenstadtu a v Hranicích na Moravě. Musil ji napsal, když mu bylo pouhých dvaadvacet let, a poprvé vyšla v roce 1906, přesto jde o dílo neobyčejně zralé, které dodnes uchvacuje nové generace čtenářů subtilní, citlivou a pronikavě přesnou studií duševního i tělesného zrání mladičkého chovance internátní vojenské školy. Na pozadí hrdinova pubertálního procitání autor zároveň vykresluje obraz fungování lidského společenství uvnitř uzavřeného světa, jemuž vládne duch soupeření a konfrontace, a zachycuje mechanismy soužití mezi chovanci, vztahy mezi jedincem a masou, mezi obětí a jejími trýzniteli, mezi diktátory a jejich přisluhovači i spojenci.
Prvotina Roberta Musila v novém překladu Radovana Charváta.

Soubor pramenů dokumentujících poslední období existence muslimského panství v Granadě a kraji al-Andalusu, jímž se v podstatě uzavírá středověká historiografie muslimského Španělska, zahrnuje především anonymní arabskou kroniku popisující průběh granadské války, kratší zprávu z pera arabského kronikáře al-Maqqarího o osudech Granaďanů po kapitulaci a jejich emigrace do severní Afriky a text od Hernanda de Baeza.
Zatímco arabská kronika sleduje dění z pohledu vojáka – přímého účastníka bojů, popisuje Hernando de Baeza spíše události ve vyšších vrstvách granadské společnosti, v nichž se pohyboval.
Díky těmto různým pohledům před námi vyvstává plastický obraz významného období v dějinách Pyrenejského poloostrova, s nímž se zatím český čtenář neměl příležitost zevrubněji seznámit.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Třetí Moníkova próza zachycuje paradoxní a kotrmelcovité české dějiny druhé poloviny 20. století s ironickým nadhledem, barvitě a s použitím hravého, drsného i poetického
jazyka.
František/Franz, syn českého otce, který se dal k Němcům, musel narukovat do wehrmachtu, ale měl štěstí a skončil v americkém zajetí, se vrací do Karlových Varů především za svou gymnaziální láskou, Němkou, která se mezitím provdala za českého budovatele pohraničí, aby se tak vyhnula odsunu.

V závěrečné části příběhu se hlavní postavou stává její syn Martin a dějištěm příběhu Praha, příznačně zachycená očima generace distancující se od režimu životním stylem na hraně mezi konformitou a rebelií.

Kniha, která obdržela prestižní cenu Muriel pro nejlepší český komiks roku 2012.
Příběhy pojednávají o konfliktu konkrétních lidí s totalitní mocí a jsou pestré jako život sám – přinášejí vítězství i prohry, velké heroické činy i lidské slabosti a vyrovnání se s nimi. Jedním z komiksových hrdinů je například Jiřina Tvrdíková, v jejímž příběhu se dozvíte, jaké to je „česat bílého medvěda“ a že v sovětských gulazích bylo vězněno i mnoho československých občanů. Rudolf Bělohoubek zase vypráví, jak mu zavraždili oba rodiče, jen pár kilometrů od Berouna, během poválečného divokého odsunu Němců. Nechybí ani příběhy z období normalizace a mezi komiksovými hrdiny vystupuje i spolupracovník Státní bezpečnosti. Osud „estébáka“, který promluvil o svém selhání, zpracoval v komiksu Chytřejší než oni Tomáš Kučerovský.

Ještě jsme ve válce – Nikkarin – Mikuláš Kroupa
Česání bílého medvěda – Vojtěch Šeda – David Bartoň
V rodinném táboře – Miloš Mazal – Adam Drda
Gestapácké razítko – Prokop Smetana – Mikuláš Kroupa
Masakr „U Zabitého“ – Martin Plško – Adam Drda
Hurvínkovy příhody – Vhrsti – David Bartoň
Luboš Jednorožec – Václav Šlajch – Mikuláš Kroupa
Ten kluk přece nic neudělal – Toy Box – Adam Drda
15 let ve stodole – Jiří Husák – Adam Drda
Poslední let – Jan Bažant – Mikuláš Kroupa
Chytřejší než oni – Tomáš Kučerovský – Mikuláš Kroupa

Mánička ze severu – Branko Jelínek – Adam Drda
Borské povstání – Petr Včelka – Mikuláš Kroupa