Román Roberta V. S. Redicka zavádí čtenáře hlouběji do labyrintu spiknutí a zrady, který prostupuje jeho dílem od samého počátku. Pokračování úspěšného Spiknutí Ryšavého vlka je skvělým dílem plným složitých zápletek a vzrušujícího dobrodružství. S každou další stránkou
čtenář spolu s hlavními hrdiny cítí, že nic nemusí být takové, jak se zdá.
Úsilí fyziků pochopit základní charakter skutečnosti se za poslední čtvrtstoletí znásobilo. Geniální teoretický fyzik, laureát Nobelovy ceny, jeden z těch vědců, jejichž rozhled po fyzice a schopnost jasného a přístupného výkladu jsou pověstné, ve své vynikající knize představuje nové pohledy na mnohé podivné aspekty všehomíra a ukazuje nové směry ve fundamentální fyzice a předpovídá nový zlatý věk fyziky.
Soubor přibližuje naivní a groteskní svět lidového českého loutkářství. Anonymní autoři v nich zpracovali témata, která pronikla i do „vysoké“ literatury (Faust, don Juan), a v osobitém zjednodušení ji nabídli lidovému publiku. Loutkový Faust se u nás do „vysoké“ kultury zadem vrátil: Švankmajerův film Lekce Faust stojí spíš na Faustovi Matěje Kopeckého než na Faustovi Goethově…
První vydání románu odměněného Světovou cenou fantasy vyrovnává jeden z nejpalčivějších čtenářských dluhů vůči anglo-americké fantasy. Svět pro nás nadpřirozených bytostí se může zdát tak malý, že ho snadno přehlédnete, ale když do něj proniknete, obklopí vás,ohromí a navždy změní.Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Triton.
Po Příšerných příbězích strýce Montaguea se ke čtenářům dostává další náklad děsivého čtiva. Tentokrát je vypravěčem strašidelných historek mladý námořník, který se uprostřed bouřlivé noci objeví v málo navštěvované krčmě. Jeho vyprávění jsou povětšinou zasazena do uzavřeného prostoru lodi, kde se hrůza šíří rychleji a nelze před ní uniknout. Setkáváme se s přízraky, piráty i mořskými netvory; dojde však i na zjevení mnohem strašlivější, než o jakých se zdává v nejhorších snech. Kdo je vlastně onen námořník, který umíněně trvá na tom, že všechny jeho historky se skutečně odehrály? V závěru je tato záhada rozluštěna, a nejen tato: ale čtenář by byl možná raději, kdyby se některé věci dozvědět nemusel…
Kniha německé historičky Martiny Winklerové je jednou z nejlepších prací o českých dějinách přelomu 19. a 20. století a o první republice jako takové. Jejím ústředním hrdinou je panslavisticky orientovaný politik Karel Kramář, který společně s T. G. Masarykem patří k nejvýraznějším postavám české politické scény. Winklerová však nepíše klasický životopis. Myšlení a konání Karla Kramáře se úspěšně pokouší zasadit do kontextu doby, do široce pojatých sociálních a kulturních dějin české společnosti.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
Hlavním hrdinou monografie je ruský misionář Stěfan Permský tak, jak jej líčí obšírná legenda sepsaná na přelomu 14. a 15. století Jepifanijem Moudrým. Kniha však není koncipována ani jako biografie, ani jako literárněvědný rozbor poetiky legendy. Autorka v ní rozkrývá, jakým způsobem Jepifanij jakožto jeden z nejvzdělanějších představitelů ruské kultury své doby interpretoval ve velmi konzervativním žánru legendy zcela novátorský misijní počin Štefana Permského. Pro ruskou pravoslavnou církev totiž po celá předchozí staletí stály misie zcela na okraji zájmu, takže vyjímečné bylo již samotné Stefanovo rozhodnutí vydat se do Pouralí a christianizovat tamní národ Permjanů. Navíc se však rozhodl učinit místní jazyk jazykem liturgickým, vymyslel zvláštní písmo abur, poslední abecedu středověké Evropy, a přeložil do tohoto jazyka základní bohoslužebné texty. Tím v rámci pravoslavné církve vytvořil zcela nový fenomén individuálního misionářstvím nevázaného na mocenskou oporu státu a využívající jazyka pokřesťanského etnika jako jazyka liturgického. Z řady příčin však tento model nalezl v ruské církvi výraznější odezvu až ve zcela nových společenských podmínkách 19. století.
Bilingvní vydání slavného románu, který vyšel již v roce 1949 a byl inspirován stalinistickým režimem. Vize totalitní společnosti, kde není místo pro lásku, vlastní názor ani pro víru ve vlastní smysly, varuje před jakoukoli diktaturou moci. Kniha vychází v novém překladu.
Renomovaný britský spisovatel Christopher Hibbert, který
je autorem více než padesáti populárně historických
knih a životopisů, měl ve zvláštní oblibě Itálii. Jistě i proto
se rozhodl vylíčit, jak se španělskému rodu Borgiů podařilo
vyšvihnout se v této zemi i v církvi do nejvyšších
mocenských pozic. Ústřední postavou dynastie jsou Rodrigo
Borgia, tj. papež Alexandr VI., jeho proslulá dcera
Lucrezia a syn Cesare, kterému zajistil nesmrtelnost
Machiavelliho spis Vladař. Je pověst Borgiů – nemravů,
hýřilů, vrahů, kariéristů, úplatkářů, ale i vojenských velitelů
a mecenášů umění – zasloužená? Hibbert si klade
otázku, zda životní styl rodu vedl po zásluze k tomu, že
se jejich jméno stalo synonymem mravní zkaženosti,
nepotismu a hrabivosti. V dramatických, čtivě a barvitě
vykreslených osudech Borgiů, které autor hojně dokládá
i citacemi z dobových pramenů, se zároveň zrcadlí složité
poměry renesanční Itálie.
Tento v češtině dosud nevydaný román je založen na autorových vzpomínkách na rodný Lowell. Zároveň se z kontextu jeho díla poněkud vymyká, protože Kerouac zde opouští svou oblíbenou a obvyklou kronikářskou polohu a vytváří tajemnou, fabulovanou prózu, v níž se vzpomínky prolínají se sny. Doktor Sax bývá označován za nejlepší Kerouacovu knihu.