Výbor latinských středověkých visiones, tj. vidění, zahrnuje
okolo dvaceti nejznámějších textů, mezi nimi
např. Thurkillovo, Dryhthelmovo, Fursovo či Barontovo
vidění. Jedná se o velice významné doklady specificky
středověkého žánru, vyprávění revenantů, tedy lidí, kteří
zdánlivě zemřeli a při cestě na onen svět jim bylo povoleno
nahlédnout do pekla, očistce či ráje. Někdy se
takového vidění mohlo dostat člověku ve spánku. Ve
všech případech se však jednalo o vyprávění s evidentním
moralistickým podtextem, plné hrozivých i fantastických
výjevů, jež tak dobře známe z obrazů Hieronyma Bosche
nebo dalších středověkých malířů.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Polský historik, známý v českém prostředí knihou o české šlechtické kultuře pozdního středověku (Po stopách rytířských příběhů) zasvěceným způsobem zkoumá podobu učení o trojím lidu v českém prostředí 14. a 15. století, tedy v době, kdy již v západní Evropě poněkud ztrácelo na síle. Iwanczak zkoumá jak přebírání modelů, zrozených v 11.-12. století, tak jejich adaptaci na české podmínky,na sociálně diferenciovanou společnost, v níž již hrála významnou úlohu dynamicky se rozvíjející města,pro jejichž obyvatele nebylo v tripartitním uspořádání společnosti původně místo. Stejně detailním způsobem však zkoumá i husitskou ideologií ovlivněné první pokusy o popření učení o trojím lidu (Petr Chelčický) a prosazení“republikánského“ vidění světa, v němž přestávalo platit dřívější hierarchické uspořádání.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
Vydání knihy podpořil Polský knižní institut.

Isaak Asimov – při tomto jménu se všem příznivcům
a čtenářům SF vybaví dvě věci – románový cyklus Nadace
a hlavně – tři zákony robotiky: 1. Robot nesmí ublížit
člověku nebo svou nečinností dopustit, aby člověku bylo
ublíženo. 2. Robot nesmí neuposlechnout příkazů člověka,
kromě případů, kdy tyto příkazy jsou v rozporu s prvním
zákonem. 3. Robot musí chránit sám sebe před zničením,
kromě případů, kdy tato ochrana je v rozporu s prvním
nebo druhým zákonem.
Tvůrcem a otcem celé robotické
etiky je právě americký spisovatel I. Asimov. V této
dnes již klasické sbírce nacházíme jedny z nejlepších
povídek, jaké kdy byly na toto téma napsány. A lze jen
dodat, že myšlenky v nich obsažené nijak nestárnou –
spíše naopak.

Alex Ross je zkušený hudební publicista, který ve své knize mapuje v nejširších souvislostech hudbu 20. století. Zaměřuje se na hudbu tzv. vážnou, ale i na její spojitost i s jinými žánry. Klade si otázku, jak to, že výtvarné umění, které také prošlo převratnými proměnami, je široce sdílené a respektované, zatímco moderní hudbě se tak široké pozornosti a pochopení nedostává. Svůj čtivý výklad zasazuje do historického kontextu a odhaluje i překvapivé souvislosti politické. Název knihy je parafrází posledních slov Hamletových i polemickou citací námitky, že moderní hudba se poslouchat nedá. Kniha byla vyhlášena v tradiční anketě New York Times knihou roku 2007 a vyhrála cenu Guardian First Book Award.

Vydání knihy podpořilo Velvyslanectví USA v České republice.

Průvodce kojením věhlasné americké porodní asistentky Iny May Gaskinové (autorky Duchovního porodnictví) je inspirativní četbou pro (budoucí) rodiče, ale též pro lékaře, porodní asistentky, zdravotní sestry, duly, laktační poradkyně a další zájemce. Ina May Gaskinová vychází ze své více než třicetileté profesní praxe i z osobních zkušeností a opírá se o poslední vědecké výsledky. Skvělá vypravěčka podrobné praktické informace a teorii doplňuje příběhy matek a jejich dětí. Čtenářky a čtenáři se dozvědí, jak kojení probíhá a působí a jak se ženy jeho prostřednictvím mohou hluboce napojit na své děti i na své vlastní tělo.

Laskavá zamyšlení, drobné příběhy a filozofické postřehy amerického autora. Vyprávění je zcela prodchnuto radostí ze života, průzračným způsobem oslovuje v člověku jeho lepší já a dává smysl i těm nejobyčejnějším věcem na světě.

Úplné vydání dnes již kultovní sbírky povídek, sestavené snad nejznámějším americkým SF autorem 20. století – Isaacem Asimovem. V původním českém vydání z roku 1979 bylo vypuštěno pět povídek, které jsou v tomto vydání doplněny. Antologie obsahuje povídky těchto autorů:
Stanley G. Weinbaum, Don A. Stuart, Lester del Rey, Milton A. Rothman, Robert A. Heinlein, Hal Clement, A. J. Deutsch, James Blish, William Morrison, Jerome Bixby, Arthur C. Clarke, James E. Gunn, Hal Clement, Isaac Asimov, H. Beam Piper, Walter S. Trevis, Larry Niven.

„Někdy si myslím, že jsme ve vesmíru sami, a někdy si myslím, že ne. V obou případech mě ta představa uvádí v úžas“, řekl Arthur C. Clarke. Jsme však ve vesmíru opravdu sami? A pokud ne, proč jsme dosud nebyli schopni navázat kontakt s mimozemskými civilizacemi?
To jsou dvě z mnoha otázek, které si lidstvo klade v souvislosti s možnou existencí mimozemských civilizací a které však stále zůstávají nezodpovězeny. V knize, která leží před vámi, se Paul Davies, jeden z předních světových vědců zabývajících se touto problematikou snaží vysvětlit, proč by mělo pátrání po inteligentním životě mimo naši planetu pokračovat, a jakým směrem bychom se měli vydat. Kniha Podivné ticho nám předkládá bryskní zhodnocení minulých i stávajících důkazů existence E. T. a vede nás po vzrušující cestě směrem k budoucnosti.

Staroindický epos Mahábhárata je jedním z nejrozsáhlejších eposů světa, jenž v originále zahrnuje přes dvě stě tisíc veršů. Jeho dějovým základem je vyprávění o boji mezi Pánduovci a Kuruovci, jenž se zřejmě odehrál koncem 2. tisíciletí před Kristem. Kolem tohoto jádra se shromáždilo množství dalších epizod a víceméně samostatných příběhů. Převyprávění se ujal znalec indické kultury Vladimír Miltner (1933-1997). Uváženým výběrem nejpodstatnějších dějových motivů a stylově i jazykově čistým zpracováním zprostředkoval zvláště mladému čtenáři pohled na jeden z významných zdrojů indických tradic a myšlení.

Román Roberta V. S. Redicka zavádí čtenáře hlouběji do labyrintu spiknutí a zrady, který prostupuje jeho dílem od samého počátku. Pokračování úspěšného Spiknutí Ryšavého vlka je skvělým dílem plným složitých zápletek a vzrušujícího dobrodružství. S každou další stránkou
čtenář spolu s hlavními hrdiny cítí, že nic nemusí být takové, jak se zdá.