Svět pohltila apokalypsa. Trosky, popel a mrtví lidé. A otec se synem tlačí pustinou nákupní vozík se vším jejich majetkem. Deštěm, sněhem a mrazem kamsi na jih, na pobřeží, snaží se proklouznout mezi kanibaly a divokými tlupami. Manu Larcenet (Brodeckova zpráva) se bravurně zhostil adaptace románu Cormaca McCarthyho Cesta ověnčeného v roce 2007 Pulitzerovou cenou. Zážitek z neobyčejného příběhu je v jeho podání možná ještě silnější než samotná kniha.

Kitaró patří k nejznámějším a nejvydávanějším příběhům manga v Japonsku. Již v roce 1954 na sebe Mizuki upozornil prvními
povídkami o klukovi jménem Kitaró, pocházejícím z duchařského rodu ze hřbitova, a konfrontujícím každodenní život jak s moderní společností o překot se měnícího Japonska, tak s mizejícím světem „tradičních“ japonských strašidel jókai (nebo obake)
a záštných zjevení nebo duchů júrei.

Kitaró patří k nejznámějším a nejvydávanějším příběhům manga v Japonsku. Již v roce 1954 na sebe Mizuki upozornil prvními
povídkami o klukovi jménem Kitaró, pocházejícím z duchařského rodu ze hřbitova, a konfrontujícím každodenní život jak s moderní společností o překot se měnícího Japonska, tak s mizejícím světem „tradičních“ japonských strašidel jókai (nebo obake)
a záštných zjevení nebo duchů júrei.

Píšou se 60. léta minulého století. Amerika a Rusko závodí o to,
kdo dobude vesmír. Dvanáctiletá Ruth je sirotek a žije u své
příšerné tety na odlehlé farmě. Je doslova posedlá vesmírem –
hltá komiksy i filmy, v nichž svět přepadají Marťani. Každou noc
starým, otlučeným dalekohledem pozoruje noční oblohu a sní
o dobrodružstvích. Jednou zahlédne létající talíř, jak se řítí po
nočním nebi… a havaruje v poli. Když se kosmická loď otevře
a vystoupí z ní záhadný mimozemšťan, Ruth se splní všechny
její sny.
Ale návštěvník z jiné planety má jedno velké tajemství, které
by mohlo změnit běh dějin..

Primitivní mytologie je prvním dílem monumentální čtyřsvazkové série předního světového komparativního mytologa Josepha Campbella Masky bohů. Nové vydání této knihy, jež poprvé vyšla v roce 1959, začleňuje aktuální vědecké poznatky na poli archeologie, antropologie a psychologie a tvoří součást Sebraných spisů Josepha Campbella.
Campbell v tomto díle zkoumá a osvětluje samotné kořeny mýtů. S vědeckou hloubkou i nadšením pro popularizaci se zabývá projevy náboženské úcty u prvních lidí a jejich ozvěnami v obřadech a rituálech primitivních kmenů a společností v průběhu historie až dodnes. Ukazuje, jak mytologie ovlivňovala lidské chápání viditelného i neviditelného světa a zkoumáním archetypálních mytických obrazů odhaluje základní koncepty, jež tvoří základ všech lidských mýtů až do dnešních dnů.
Po dokončení série Masky bohů Campbell prohlásil, že hlavním výsledkem jeho díla bylo potvrzení „myšlenky jednoty lidského rodu nejen z biologického hlediska, ale také z hlediska duchovní historie“.

Ota, dvacetiletý syn jednoho z vedoucích svědků Jehovových v Čechách, se vydává do Aše, aby posílil věřící v tamním sboru. Zpočátku ve své snaze zažívá úspěch – proniká do svérázného sborového prostředí, přesvědčuje jinověrce, toulá se příhraniční divočinou. Čím dál více ho však pronásledují potlačované pochybnosti a výčitky svědomí pramenící z toho, že před lety zavrhl svého nejlepšího kamaráda, který byl z organizace exkomunikován. Ocitá se na pokraji temnoty… Časosběrný román čerpající ze skutečných zážitků se odehrává na počátku 21. století.

Existuje obrovská třída věcí, které věda dosud téměř zcela
opomíjela. Jsou klíčové pro pochopení fyzické reality jak v každodenním životě, tak na úrovni jevů, jimiž se zabývá fyzika,
přesto se tradičně předpokládalo, že je nelze zahrnout do souboru vědeckých vysvětlení. Nejsou to fakta o tom, co je, ale
o tom, co by mohlo být (kontrafaktuály).
Podle fyzičky Chiary
Marletto se zohlednění kontrafaktuálů může stát příslibem revoluce ve způsobu formulování základních fyzikálních poznatků a poskytnutí vhodných nástrojů pro řešení nových technologických výzev – od dodání nové generace zařízení pro
zpracování informací přes univerzální kvantový počítač až po
návrh umělé inteligence.
Každá kapitola v knize popisuje, jak
lze pomocí tohoto přístupu vyřešit zapeklitý problém ve vědě,
a je doplněna krátkými fiktivními příběhy, které vysvětlují hlavní myšlenku kapitoly. Jak Marletto ukazuje, úvahy o tom, co je
možné, nám mohou poskytnout úplnější a nadějnější obraz fyzického světa.

Jedenáct vzpomínek na konec války v západních Čechách, jak je zachytili studenti Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity.

O konci války v západních Čechách vyšlo za posledních třicet let mnoho knih, které toto téma nahlédly v nejrůznějších souvislostech. My jsme ze svědectví pamětníků zaznamenaných v databázi Paměť národa vybrali rozmanité střípky, které skládají křehkou mozaiku, jež nemá být kronikou plnou faktů.

Položili jsme vedle sebe vzpomínky z Plzně i z venkova. Čechů i amerických a belgických vojáků. A nezůstalo jen u vzpomínek na poslední dny války. Naopak: koncem války to vlastně jen začíná. Kinematograf paměti se točí dál a přidává střípky z let padesátých, šedesátých i osmdesátých.

To vše jsme pak vložili do rukou mladé generace a nakreslení komiksů svěřili studentům Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity. A tak si přes časovou propast tří čtvrtin století podali ruce dnešní a tehdejší mladí lidé. Propojili jsme včerejšek se zítřkem.

Komiksy vytvořili studenti ateliéru Komiks a ilustrace pro děti Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni pod vedením Marie Kohoutové: Kateřina Buriánková, Lucie Dynterová, Katsiaryna Karolik, Lenka Košutová, Lachasso Nguyen, Ondřej Malina, Tomáš Pánek, Katarína Rybárová, Karolína Vilímovská, Tomáš Vrba, Philip Ward.

Tatínek a moře je poslední kniha, kterou Tove Janssonová o muminech napsala. Už od samého začátku je jiná než ostatní — rodina (tatínek, maminka, muminek a malá Mia) opustí údolí a odpluje na nehostinný ostrov, kde se tatínek chce stát strážcem majáku. Tentokrát ale nepůjde jen o nebezpečí a hrozící katastrofy, před nimiž jinak skýtá ochranu rodinná pohoda a harmonie. Tentokrát se se vším musí každý poprat sám za sebe. Všichni členové rodiny, až na malou Miu, která vše s pobavením pozoruje, zažívají soukromé příběhy plné úzkosti, pocitu vlastní nedostatečnosti i špatného svědomí. Zapomeňte na Starce a moře, zde přichází tatínek, který se s krutým a nezkrotným živlem musí utkat sám — ale hezky nápaditě, po muminím.

Ústřední událostí románu je obsazení konstantinopolské
Osmanské banky, které provedla 26. srpna 1896 skupina arménských revolucionářů, aby upozornila svět na masakrování
arménského obyvatelstva v Osmanské říši. V ději se proplétají
osudy socialisticky a anarchisticky naladěných vzbouřenců,
švýcarského dobrodruha a bankovního lupiče, jenž s nimi
sympatizuje, potrhlého, senilnějícího a surově bezohledného
sultána a představitelů evropských mocností, které se snaží
využít dění ve prospěch vlastních záměrů.

Dramatický příběh přepadení banky v Konstantinopoli,
napsaný na základě skutečné události.

Zoufalý odpor Arménů proti vyhlazovací politice Turecka.