Walter Lewin vede na MIT přednášky ze základů fyziky. Proslavil se zejména přístupnou, zábavnou až výstřední formou, kterou svým přednáškám dává a která z něj udělala osobnost známou i mimo akademické prostředí (velké pozornosti se dočkaly záznamy z přednášek na YouTube). Lewin ve své knize ukazuje čtenáři, že fyzika je mocný a nádherný nástroj, s jehož pomocí lze proniknout ke skrytému mechanismu, jenž řídí běh světa kolem nás. Lewin o tom říká: Seznamuji lidi s jejich vlastním světem, světem, v němž žijí a který znají, ale nedívají se na ně jako fyzikové. Zatím.“
Román Oddanost podezřelého X prozaika Keiga Higašina vypráví příběh Jasuko, která v sebeobraně zavraždila svého bývalého manžela. Všechny stopy se jí snaží pomoci zahladit soused Tecuja Išigami, geniální matematik, jenž je do ní bezmezně zamilován. K vyšetřování zločinu je však přizván profesor Manabu Jukawa, Išigamiho přítel ze studií. Jukawa, známý též pod přezdívkou Galileo, postupně odkrývá pravdu, a to navzdory přerušenému vyšetřování ze strany policie. Román získal několik japonských literárních cen včetně prestižní Naokiho ceny pro spisovatele populární literatury.
MEDAILONEK SPISOVATELE:
Keigo Higašino (nar. 1958) patří v současnosti k nejčtenějším japonským spisovatelům. Proslavil se hlavně příběhy žánru „mystery“, v nichž se často dotýká i společenské problematiky. Původně pracoval jako technik ve firmě Denso, avšak po úspěchu svého prvního románu Po škole (Hókago, 1985) se začal ve svých 27 letech naplno věnovat tvůrčímu psaní. Mezi jeho neznámější romány patří díla Tajemství (Himicu, 1998), Bílá noc (Bjakujakó, 1999) nebo Oddanost podezřelého X (Jógiša X no kenšin, 2005), za který Higašino získal významnou Naokiho cenu, udělovanou spisovatelům populární literatury. Za svá díla obdržel i mnohá jiná ocenění a důkazem jeho oblíbenosti je rovněž fakt, že většina jeho románů a povídek se dočkala filmového nebo televizního zpracování.
Toto je příběh o tom, kterak se Pytlík vydal za dobrodružstvím a shledal, že náhle dělá a říká naprosto neočekávané věci…
Bilbo Pytlík je hobit, který se těší z pohodlnéh a skromného života a jen zřídkakdy putuje dále než do své spižírny ve Dně pytle. Jeho spokojené bytí je však narušeno, když se jednoho dne u jeho prahu objeví čaroděj Gandalf v doprovodu třinácti trpaslíků a vezmou ho s sebou na cestu „tam a zase zpátky“. Mají v úmyslu uloupit poklad mocného Šmaka, velikého a velmi nebezpečného draka…
V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci, netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě jeden prsten, který měl vládnout všem. Spojené armády lidí a elfů nakonec Saurona porazily a prsten mu odňaly, tato magická věc se však ztratila, aby po mnoha letech padla do rukou Bilba Pytlíka. Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány.
První část trilogie sleduje, jak se díky čaroději Gandalfovi zformuje společenstvo, složené ze zástupců lidí, elfů, trpaslíků a hobitů, které má Froda na jeho cestě doprovázet, jak začne cesta společenstva a jak se posléze kvůli moci prstenu a snahám nepřátel společenstvo rozpadá…
V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci. Netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě jeden prsten, který měl vládnout všem. Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány.
Velkolepý závěrečný díl celé trilogie paralelně vypráví jednak o horečných válečných přípravách a o nelehkém sjednocování těch, kdo mají odvahu a vůli čelit Temnému pánu a jeho nelidským armádám, jednak o putování Froda, Sama a Gluma do Mordoru a k Hoře osudu. V epilogu velkých dějů se ještě temná moc vzmáhá k podlým činům, kterým je třeba zabránit. Odchodem mnohých hrdinů knihy do Šedých přístavů končí Tolkienovo vyprávění i jedna éra v dějinách Středozemě.
V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci, netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě jeden prsten, který měl vládnout všem. Spojené armády lidí a elfů nakonec Saurona porazily a prsten mu odňaly, tato magická věc se však ztratila, aby po mnoha letech padla do rukou Bilba Pytlíka. Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány.
V druhé části sledujeme osudy jednotlivých členů rozpadlého společenstva prstenu. Hobiti Frodo a Sam s prstenem putují na vlastní pěst do říše Temného pána, sledováni obojakým Glumem, který touží po prstenu. Druhé dva hobity, Pipina a Smíška unášejí skřeti, jimž jsou v patách elf Legolas, trpaslík Gimli a člověk Aragorn, kteří chtějí hobity zachránit. Nad celou Středozemí se stahují mračna a nepřítel se snaží všemožně nahlodat odhodlání těch, kteří stojí proti němu.
McCarthyho opus magnum, román Suttree, je situován do tennesseeského Knoxvillu 50. let dvacátého století. Jeho hrdinou je Cornelius Suttree, mladík v Kristových letech, jenž sešel z pravé životní cesty jako kdysi Dante a nyní v černé komedii hledá sám sebe i vlastní spásu. Na živobytí si vydělává rybařením na řece Tennessee a protlouká se knoxvillským peklem plným odpadlíků, vyděděnců a zatracenců – bez spolehlivého průvodce, zato s mnoha svéráznými souputníky. Autobiografické dílo, na němž McCarthy pracoval více než dvě desetiletí, se vyznačuje mnohovrstevnatým vyprávěním, jazykovou invencí, myšlenkovou hloubkou a v neposlední řadě netypickým svébytným humorem. Suttree završuje rané tenneeseeské období autorovy tvorby a spolu s Krvavým poledníkem (1985) a Cestou (2006) představuje její naprostý vrchol.
Strhující historický román z renesančních Benátek představuje neobvyklou hrdinku: mladou lékařku Gabriellu Mondini, jež svou profesi vykonává za podpory svého otce-lékaře a k nelibosti svých mužských kolegů. Pak ale její otec na jedné ze svých cest záhadně zmizí a Gabriella se jej vydá hledat. Na své dobrodružné pouti prochází soudobou Evropou a Středomořím, od Itálie přes Německo či Skotsko až po Maroko; jako vodítka jí slouží jen záhadné dopisy, které jí její otec občas posílá… Regina O’Melvenyová se ve svém románovém debutu opírá nejen o zevrubnou znalost historie, ale i o svou zkušenost oceňované básnířky: poetický jazyk románu podmanivě evokuje barvitý svět renesance i střet moderní, silné a odvážné ženy s nevstřícným okolím.
Po úspěšném objasnění vraždy Vesmířana na Zemi je Elijáš Baley požádán, aby vyřešil další případ – vraždu na Solarii, světě izolovaných panství, jejichž obyvatelé se spolu fyzicky téměř nesetkávají. Baley pozoruje první známky úpadku Vnějších světů. Stagnace dlouhověké kultury závislé na robotech je zřejmá a na Solarii je situace nejvážnější. Země poprvé svitla naděje vymanit se z nadvlády Vesmířanů a začíná snít o nové expanzi…
Autor gótských (Getica) a římských dějin (Romana), sepsaných kolem roku 550 n. l.,
stojí na pomezí mezi dvěma epochami. O jeho životních osudech není mnoho známo vyjma faktu, že se sám hrdě hlásil k příslušnosti ke germánskému kmeni Gótů.
Jeho dějiny Gótů přinášejí mnoho unikátních informací o historii tohoto kmene a lze je zařadit po bok obdobných „národních historií“ (např. Paula Ciacona či Řehoře z Toursu). Přes jistá omezení spočívající v množství smyšlenek a nepravd, které autor do díla vložil, se jedná o zásadní a nenahraditelný pramen ke zkoumání doby tzv. stěhování národů.
V případě rané historie Gótů je Jordanes dokonce naším jediným narativním zdrojem. Oba spisy můžeme zároveň vnímat i jako neocenitelné očité svědectví o hluboké proměně světa,
kultury i společnosti na sklonku římského starověku a nástupu evropského středověku.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.