Sherlock Holmes, nejslavnější soukromý detektiv, se vrací v novém příběhu z pera renomovaného autora thrillerů, detektivek i předloh k detektivním seriálům (Vraždy v Midsomeru, Foylova válka, ad.). Píše se rok 1890 a u dveří bytu číslo 221B v ulici Baker Street zvoní vyděšený obchodník s obrazy – v mrazivých londýnských ulicích ho sleduje záhadný cizinec s čerstvou jizvou v obličeji. Zdánlivě triviální případ, který Sherlocka Holmese zavede z Londýna až do přistěhovaleckých čtvrtí amerického Bostonu, se však záhy mění v drtivou noční můru. Dvojice vyšetřovatelů postupně odhaluje tajemné spiknutí, jehož odhalení hrozí otřást samotnými základy Britského impéria.

Anthony Horowitz je renomovaný autor předloh k detektivním seriálům (Vraždy v Midsomeru, Foylova válka a Hercule Poirot) a příběhů pro děti i dospělé z oblasti hororu a fantasy. Ve svém novém románu kongeniálně navazuje na dnes již klasické dílo Arthura Conana Doyla líčící dobrodružství brilantního detektiva Sherlocka Holmese. Anthony Horowitz jako první po mnoha letech získal oficiální svolení od dědiců práv na dílo A. C. Doyla, aby v Domu hedvábí nezapomenutelnou postavu legendárního detektiva opět oživil. Román tak doplňuje slavný kánon případů Sherlocka Holmese a je neocenitelným přírůstkem do knihovničky všech milovníků detektivní literatury.

Další humorný příběh pro mladé čtenáře od autora knihy Babička drsňačka. Kouzelně neuctivý a zároveň dojemný příběh vypráví o tajemstvích, přátelství i docela obyčejném životě.

Pan Smraďoch patří do kategorie hodně divných románových hrdinů. Žije na lavičce v parku a svému jménu dělá opravdu čest. Je to ten nejsmradlavější smraďoch pod sluncem. Dvanáctileté Chloe to ale rozhodně nebrání v tom, aby se s ním spřátelila. Jasně, páchne, ale na druhou stranu nikdy na ni nikdo nebyl tak milý jako on. A tak se Chloe rozhodne, že milého bezdomovce tajně ubytuje v kůlně na zahradě svých rodičů. Jenže schovejte takového smraďocha! Chloe brzy pozná, že některá tajemství můžou být velmi nebezpečná a od katastrofy je dělí jen malinký krůček.

Poslední a nejrozsáhlejší román H. Hesseho se stal epilogem a vyvrcholením celého jeho díla. Vyšel v době druhé světové války a „navzdory odporně se šklebící skutečnosti“ se zabývá Hesseho stálým tématem: problémem duchovního života v moderní době. Román líčí utopický budoucí svět, v němž se kulturní elita uzavře do vzdělanecké provincie a pěstuje vědění i kulturu jako hru. Tato hra však postrádá kontakty se skutečným životem, bez nichž ztrácí smysl a bez nichž nemůže existovat ani pravá duchovnost.

Po více než třiceti letech od prvních Solženicynových próz jako Jeden den Ivana
Děnisoviče či Matrjonina chalupa se po rozsáhlých projektech (Souostroví Gulag a Rudé
kolo) jeden z největších ruských spisovatelů vrátil ke komorní literární formě. Vznikl tak
soubor „povídek o dvou částech“, nazvaný Meruňková zavařenina. Jejich děj pokrývá
téměř celé dvacáté století a zabývá se jak boji občanské či Velké vlastenecké války,
tak kupříkladu i rozporuplným poválečným osudem maršála Žukova.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Zpráva o ledové zemi, kterou si autor zamiloval a málem tam zmrznul, když se se třemi Dány vydal v dubnu 2011 ze západního pobřeží na východ. Čtyřčlenná výprava BIG ICE XPEDITION 2011 napříč grónským ledovcem urazila za 28 dní na lyžích téměř 600 km. Vyprávění o cestě bílou pustinou připomíná dobrodružné klukovské výpravy, ale nezakrývá, že i přes dnešní skoro dokonalé zabezpečení může jít o život.

Po Grónských mýtech a pověstech Knuda Rasmussena, které autor přeložil
spolu se svou ženou Violou, představuje knížka provázená působivými fotografiemi Grónsko skutečné.

Slavná novela ruského spisovatele, která bývá nazývána „biblí ruských alkoholiků“. Jedná se však spíš o fi lozofi cké podobenství, které je jednak příběhem alkoholika Věni na jeho cestě z Moskvy do výletní oblasti Petušky, ale zároveň i existenciálním kruhem marnosti lidského života.
V děsivě groteskním tónu, v němž není nouze o černý humor, se neskrývá pouze
rafi novaně dráždivý popis prochlastaného osudu. Nejdramatičtější nejsou žaludek dráždící receptury a rýsování bezuzdných pijatik, ale právě přízračné Věňovy vize, kdy hovoří s anděly, Bohem, Satanem nebo sf ngou…

Bohatý, mnohovrstevnatý román dosáhl ve Francii prodeje přes 400 tisíc kusů, obdržel nadšené kritiky i několik literárních cen – např. Prix Goncourt des Lycéens 2010.

Píše se rok 1959 a dvanáctiletý Michel Marini prožívá první krizi v rodině. Rodiče se nemohou na ničem shodnout a bratr Franck přes jejich odpor narukuje do války v Alžírsku. Michelovým jediným útočištěm se stávají knihy a utajený šachový klub ve čtvrti Montparnasse, kde se scházejí uprchlíci z východního bloku a vyprávějí si jen stěží uvěřitelné osobní příběhy. Během několika let přichází Michel o přítelkyni i o iluze a předčasně dospívá, přesto se však stává právoplatným členem šachového klubu a jedním z nemnoha nenapravitelných optimistů.

Vydání knihy podpořil Centre National du Livre.
Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.

Madeleine Albrightové nebylo ještě ani dvanáct, a už na vlastní oči viděla několik dějinných dramat — nacistickou okupaci rodného Československa, bombardování Londýna, kam se její rodina uchýlila do exilu, vítězství Spojenců ve druhé světové válce, vzestup komunismu a počátek studené války.

V Pražské zimě nyní Madeleine Albrightová líčí právě těch bouřlivých dvanáct let. Vychází přitom z někdejších dětských zážitků i ze své politické a akademické erudice, mísí rodinné vzpomínky a písemné dokumenty se záznamy aktérů tehdejšího dění a předkládá čtenářům působivou dějinnou fresku i niterné svědectví. Tyto dva póly jejího vyprávění se neustále doplňují i svářejí: autorka zkoumá minulost z hlediska nadčasových dilemat a zároveň vypráví velice osobní příběh s univerzálním dopadem.

Kniha zavede čtenáře z Pražského hradu do londýnských protileteckých krytů, z bezútěšného terezínského ghetta na zasedání předních světových státníků; Madeleine Albrightová se tu zamýšlí nad svým židovským původem, o němž se dozvěděla až ve zralém věku, rozebírá komplikovanou českou historii i nelehká mravní rozhodnutí, s nimiž se musela vyrovnávat generace jejích rodičů. Na základě svědectví současníků ukazuje, jak byly miliony obyčejných lidí vytrženy z rodinného prostředí a ocitly se v rolích exilových vůdců, odbojářů i kolaborantů, obětí i vrahů. Tyto nesmírně složité dějinné události jsou přitom utvářeny pojmy, jejichž smysl si člověk osvojí už v dětství: strachem, důvěrou, přizpůsobivostí, hledáním vlastní identity či vnímáním rozdílu mezi dobrem a zlem. „Nikomu, kdo byl na světě mezi lety 1937 a 1948,“ píše Madeleine Albrightová, „nebyl cizí hluboký smutek. Zahynuly miliony nevinných a na jejich smrt se nikdy nesmí zapomenout. Ztracené životy už dnes nenahradíme, máme však povinnost zjistit co nejvíce o tom, proč a jak se to všechno událo.

Knihu vzpomínek Madeleine Albrightové nejlépe přiblížil nedlouho před svým úmrtím autorčin blízký přítel Václav Havel: „Madeleine Albrightová napsala strhující příběh plný dobrodružství a vášně, tragédie a odvahy na pozadí okupovaného Československa během druhé světové války a následujících tří let, vedoucích k Únoru 1948. Ve své knize nabízí svěží, neotřelý pohled na události, jež formovaly její život a pozdější kariéru, a dovádí nás k hlubokému zamyšlení o mravních dilematech, které se projevovaly i v našich životech.“ Nakladatelství Argo vydává ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla.

Britského autora dětských knih Davida Walliamse označují kritici za nového Roalda Dahla. Jeho vypravěčsky brilantní příběhy s překvapivou pointou a černým humorem dávají tomuto označení za pravdu. Jako první se k českému čtenáři dostává Babička drsňačka. Vypráví se v ní příběh o předsudcích a toleranci, o překvapivých odhaleních a jedné šíleně troufalé loupeži.

Ben je k smrti otrávený, zase má strávit víkend u babičky: „Vždyť je s ní děsná nuda! Se všema starýma je nuda. Telka jí nefunguje, pořád chce jenom hrát scrabble a smrdí kapustou!“ Pěkně tvrdý odsudek z úst nezletilce, jenže to ještě Ben netuší dvě věci: 1) Jeho babička kdysi byla proslulou lupičkou šperků. 2) Celý život kula plán, jak ukradnout korunovační klenoty, a teď potřebuje Benovu pomoc!

Lidstvo stojí znovu na rozcestí. Od doby, kdy Elijáš Baley vyře­šil případ „vraždy” humanoid­ního robota Paneela, pomohl dr. Fastolfovi zvítězit ve volbách na Auroře a tak umožnil Zemi osíd­lit nové světy, uplynula dvě století. Draví a rychle sílící pozemšťané vtrhli do vesmíru a Vnější světy pomalu přicházejí o svou sílu a pře­vahu nad Zemí. Mohou ještě zvrátit rovnováhu sil – tím, že Zemi úplně zničí. Vesmířanka Gladia a roboti Daneel a Giskard jsou vrže­ni do víru událostí, které začínají krystalizovat v osu­dový konflikt, na jehož výsledku závisí celá budoucí existence lidstva. Jak se konflikt vyostřuje, jednají Giskard a Daneel po svém. Postupně analyzují nadcházející krizi, především se však snaží aplikovat První zákon robotiky na celé lidstvo a definovat tak Nultý zákon. Tím by se jim totiž usnadnila jejich úloha, jíž je samozřejmě ochrana všech lidských bytostí. Boj o bytí či nebytí budoucího Galaktického Impéria může začít.