Strhující historický román z renesančních Benátek představuje neobvyklou hrdinku: mladou lékařku Gabriellu Mondini, jež svou profesi vykonává za podpory svého otce-lékaře a k nelibosti svých mužských kolegů. Pak ale její otec na jedné ze svých cest záhadně zmizí a Gabriella se jej vydá hledat. Na své dobrodružné pouti prochází soudobou Evropou a Středomořím, od Itálie přes Německo či Skotsko až po Maroko; jako vodítka jí slouží jen záhadné dopisy, které jí její otec občas posílá… Regina O’Melvenyová se ve svém románovém debutu opírá nejen o zevrubnou znalost historie, ale i o svou zkušenost oceňované básnířky: poetický jazyk románu podmanivě evokuje barvitý svět renesance i střet moderní, silné a odvážné ženy s nevstřícným okolím.

Po úspěšném objasnění vraždy Vesmířana na Zemi je Elijáš Baley požádán, aby vyřešil další případ – vraždu na Solarii, světě izolovaných panství, jejichž obyvatelé se spolu fyzicky téměř nesetkávají. Baley pozoruje první známky úpadku Vnějších světů. Stagnace dlouhověké kultury závislé na robotech je zřejmá a na Solarii je situace nejvážnější. Země poprvé svitla naděje vymanit se z nadvlády Vesmířanů a začíná snít o nové expanzi…

Autor gótských (Getica) a římských dějin (Romana), sepsaných kolem roku 550 n. l.,
stojí na pomezí mezi dvěma epochami. O jeho životních osudech není mnoho známo vyjma faktu, že se sám hrdě hlásil k příslušnosti ke germánskému kmeni Gótů.
Jeho dějiny Gótů přinášejí mnoho unikátních informací o historii tohoto kmene a lze je zařadit po bok obdobných „národních historií“ (např. Paula Ciacona či Řehoře z Toursu). Přes jistá omezení spočívající v množství smyšlenek a nepravd, které autor do díla vložil, se jedná o zásadní a nenahraditelný pramen ke zkoumání doby tzv. stěhování národů.
V případě rané historie Gótů je Jordanes dokonce naším jediným narativním zdrojem. Oba spisy můžeme zároveň vnímat i jako neocenitelné očité svědectví o hluboké proměně světa,
kultury i společnosti na sklonku římského starověku a nástupu evropského středověku.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Jacques Le Goff patří k nejvýznamnějším současným historikům středověku. Jeho rozsáhlá práce, lakonicky nazvaná Svatý Ludvík, je považována za jednu z nejlepších biografií středověkých panovníků. Francouzský král je v ní nazírán jako osobnost, jež výrazným způsobem ovlivnila evropské dějiny druhé poloviny 13. století, ale také jako člověk, jenž měl zásadní vliv na formování nové podoby středověké křesťanské zbožnosti. Le Goff mistrovským způsobem paralelně zkoumá Ludvíkův život a jeho vliv na proměny francouzské monarchie. Stejnou měrou si však všímá i obrazů svatého Ludvíka, jež v hagiografické literatuře črtali jeho středověcí životopisci, a na podkladě literárních textů pozdního středověku analyzuje i druhý život svatého Ludvíka ve francouzské historické paměti.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

„Jmenuji se London Laneová. Až na pár týpků si o mně všichni myslí, že jsem normální, obyčejná holka. Moc o sobě nemluvím a pečlivě se schovávám za svou masku. Lidi by totiž asi stěží pochopili, že si nevzpomínám na nic, co se kdy v minulosti stalo. Zato ale znám budoucnost – svoji i všech okolo mě. Od té doby, co znám Lukea, lépe řečeno – co se s ním každý den znovu seznamuju –, vidím ve svých vizích pohřeb. Jenže nedokážu zjistit, kdo umřel. A mám strach, aby to nějak nesouviselo s Lukem.“
Každé ráno v 4:33 se Londonin mozek restartuje a všechny její vzpomínky na uplynulých 24 hodin nenávratně zmizí. Hrdinka si proto den co den píše poznámky, aby např. věděla, co měla včera na sobě, co se stalo, co probírali ve škole. Občas se jí taky náramně hodí, že může využít svoje znalosti o budoucnosti. Zkrátka: London si události pamatuje tak dlouho, dokud se nestanou… A jediný, koho ve svých budoucích vzpomínkách nevidí, je její kluk Luke.

Originální psychologický thriller plný napětí je vynikající prvotinou Angličanky Belindy Bauerové. O kvalitách románu svědčí nejen nadšený ohlas čtenářů, ale i uznání, jehož se mu v roce 2010 dostalo od britské asociace autorů detektivek: získal jednu z nejprestižnějších cen – Zlatou dýku.

Dvanáctiletý Steven Lamb doufá, že zlomí prokletí své těžce zkoušené rodiny, když zjistí, co se stalo s jeho tenkrát jedenáctiletým strýcem, který před dvaceti lety beze stopy zmizel právě v době, kdy v okolí zakopával zneužité dětské oběti sériový vrah. Exmoorské vřesoviště Steven prohledává dlouho marně, a proto se pustí do nebezpečné hry: uvězněnému vrahovi pošle dopis…

Svazek norských pohádek obsahuje všechny pohádky, jež po vzoru bratří Grimmů v 19. století vydali sběratelé Peter Christen Asbjornsen a Jorgen Moe. Všem sto devatenácti pohádkám je v tomto českém překladu ponechán jejich původní rozsah i osobitý styl. Autenticitu sbírky podtrhuje i použití dobových romantických ilustrací Theodora Kittelsena a Erika Werenskiolda.

Vydání knihy podpořila Nadace norské literatury v zahraničí NORLA.
Vydání knihy podpořilo Velvyslanectví Norského království v Praze.

Psychologický thriller Jak zabít Kupida vydali autoři nejdříve sami na internetovém knihkupectví Amazon. Poté, co se román stal internetovou senzací, byl vydán i knižně a přeložen do řady jazyků.

Začínající spisovatel Alex by pro svou učitelku Siobhan udělal cokoliv. Posílá jí erotické vzkazy, nosí jí květiny, kupuje jí drahé prádlo a značkové oblečení – za její vlastní peníze. Postává pod jejími okny, vyhrožuje jejímu bývalému příteli, maže z jejího počítače emaily, které hrozí, že by mohly zhatit jeho plány. Nedělají snad tohle všichni zamilovaní? Tohle přece není stalking – to je láska. Vyděšené Siobhan se nakonec podaří Alexe odradit, jenže vzápětí zjišťuje, že už bez něho nedokáže žít… a rozhodne se pomstít. Z oběti se stává stalker, ze stalkera oběť. Je v lásce opravdu vše dovoleno, včetně vraždy?

Příběh plný absurdních situací, nepředvídaných zvratů i temného humoru střídavě vypráví stalker a jeho oběť. Překvapivý závěr s kuriózním happy endem je ujištěním, že pro každého se najde životní partner, bez ohledu na to, jak vyšinutý je.

Autor nás ve 250 stručných kapitolách provádí důležitými milníky historie
matematiky a otevírá před námi svět plný nesmírných záhad a krásy. Fundovaně a s láskou představuje nejvýznamnější matematické poznatky a teorie spolu s jejich geniálními objeviteli od Pythagora a Eukleida přes Newtona, Eulera a Gausse po Gödela, Mandelbrota a Tegmarka.
Najdeme zde ale i ty nejpodivuhodnější hádanky a hříčky, jaké kdy lidé vymysleli. Každou zastávku doprovázejí kvalitní ilustrace, které dokládají tajemství a nádheru matematického světa. Pickover ukazuje, jak matematika proniká každou vědeckou disciplínou, takže dokáže vysvětlit barvy západu slunce i architekturu našeho mozku a pomoci ve zkoumání vlastností subatomárních částic i vzdálených galaxií.

Po úspěšné knize Felidae přichází autor k českým čtenářům s další „kočičí“ detektivkou.
Mazaný, chytrý a vtipný detektiv Francis je jakousi kocouří kombinací Sherlocka Holmese, Phila Marlowa a Jamese Bonda. Sotva vyřešil svůj první zapeklitý případ vražedné série pomateného nápravce světa, už čelí další hrůze. Tentokrát je jeho nepřekonatelné inteligence a neomylných instinktů zapotřebí v zapadlé venkovské díře, kam odjíždí se svým člověčím druhem neboli – jak ho láskyplně nazývá- „otvíračem konzerv“. To, co zpočátku vypadá jako vítaná změna prostředí, se záhy změní v krvavou Odysseu. Francis se ve svém novém revíru ještě nestačí ani pořádně rozkoukat, a už objevuje první zohavenou mrtvolu. Pokud je někdo s to vyřešit tento případ točící se kolem slepých koček a zuřivých lovců, pak je to jedině Francis. Ovšem zvířecí krutost a lidské šílenství si žádají svou daň…