Také ve čtvrtém dílu série Nesmrtelní se Ever potýká
s úskoky svého úhlavního nepřítele, bezcharakterního
Romana. Když se jeho vinou hrdinčina nejlepší
kamarádka Haven ocitla na pokraji smrti, Ever
jí dala napít elixíru nesmrtelnosti. Zachráněná
Haven je však teď natolik opojena svými nečekaně
nabytými schopnostmi, že svým lehkovážným
chováním ohrožuje všechny Nesmrtelné.
Ever se ji
proto ze všech sil snaží přivést k rozumu. Zároveň
dál hledá způsob, jak zlomit Romanovu kletbu, která
jí a Damenovi zapovídá jakýkoli vzájemný tělesný
kontakt. Když se Ever nakonec odhodlá k riskantnímu
magickému rituálu, netuší, že dává v sázku sebe, své
přátelství s Haven i lásku k Damenovi….

Existencialni western á la Jarmuschův Dead Man či Cormac McCarthy, nominovaný na Booker Prize 2011.
Prospektora Hermanna Warma čeká násilná smrt – nařídil ji záhadný a mocný muž známý pouze jako Komodor a mají se o ni postarat jeho neblaze proslulí zabijáci Eli a Charlie Sesterové.
Hloubavý a citově založený Eli sice nesdílí bratrovu zálibu v alkoholu a zabíjení, nic jiného však nikdy nepoznal. Za oběť však tentokrát nedostali snadný cíl a Eli si cestou z Oregon City na Warmův zlatokopecký zábor v Kalifornii na hřbetě svého churavého koně začne klást otázky, jaké si vlastně zvolil živobytí – a jakému muži slouží.
V žánrově originálním pikareskním westernu Bratři Sesterové nás Patrick deWitt přenáší do časů kalifornské zlaté horečky – a činí tak pozoruhodným jazykem a strhujícím vypravěčským stylem, v němž těsně pod povrchem zdánlivě vážného líčení mohutně bublá brilantní
humor. V jeho dramatické odyseji plné nástrah, svodů a pochybných i fantaskních figurek se mísí absurdita, melancholie i drsnost Divokého západu a dvou pistolnických sourozenců, které spojuje pouto krve, násilí i bratrské lásky.

Vydání knihy podpořila Kanadská rada pro umění.

Další román, ve kterém irská autorka dokládá své mistrovství psychologické detektivky.
V nedostavěném a jen z části obydleném satelitním městečku za Dublinem dojde k vraždě dvou dětí a jejich otce. Matka je převezena na intenzivní péči a bojuje o život. Případu se ujímá Dělovka Kennedy, vyšetřovatelské eso dublinského oddělení vražd. Zprvu se spolu se svým mladším parťákem Richiem domnívají, že případ je jasný: Pat Spain se stal obětí hospodářské krize, takže zabil svoje děti, pokusil se zabít i svou ženu Jenny a nakonec spáchal sebevraždu. Je tu však až příliš mnoho nevysvětlitelných okolností a stopy vedou dvěma směry zároveň. Navíc se ke slovu hlásí i Dělovkův soukromý život. Jeho sestra Dina, která se o případu dozví ze zpráv, začíná mít opět psychické problémy a vzkřísí něco, o čem se Dělovka domníval, že to má pevně pod kontrolou – něco, co se v těch končinách jednoho léta přihodilo jejich rodině, když byli ještě děti…

Jak se vlastně dá mluvit o lásce, aniž by to znělo přihlouple nebo kýčovitě? Jak popsat něco, co s námi dennodenně mává, a nesklouznout k laciným klišé či cukrkandlovému patosu? Úspěšný americký autor David Levithan nabízí originální řešení: svůj román staví z komentovaných slovníkových hesel a postupně z nich rozvíjí příběh jednoho vztahu – od tápavých začátků přes období vrcholné zamilovanosti po nevyhnutelnou krizi a snahu o její zvládnutí. Výběrem jednotlivých hesel i svým elegantním a vtipným stylem přitom David Levithan vytváří půvabný a zvláštně podmanivý portrét typického milostného vztahu naší doby.
Krátké, stručné, minimalistické, dojemné. Bittersweet love story.

Dlouho očekávaný román Slavnost Johna Saturnalla uznávaného autora nám ukazuje Anglii 17. století jinak než většina historických próz. Cromwellův státní a náboženský převrat sledujeme ze závětří kuchyně venkovského panství, odkud nás občanská válka spolu s hrdinou Johnem Saturnallem nejprve musí vytáhnout. A jestliže každá válka jednou skončí a je zase lépe, to, co nekončí, je jídlo, hostiny a slavnosti všeho druhu. Dokud nepřijde hladomor, prožíváme s Johnem nejen nerovný milostný vztah ke šlechtické dcerce Lukrécii, ale především se až „obžerně“ paseme na roztodivných, někdy až šílených laskominách barokní gastronomie.
Lawrence Norfolk je českým čtenářům známý jako autor rozsáhlých, vynalézavě vyprávěných historických próz Lemprierův slovník a Papežův nosorožec, ověnčených řadou literárnách cen. Na každý jeho nový opus se těší kritika i široké čtenářské vrstvy a ne nadarmo bývá pro svou neuvěřitelně širokou slovní zásobu veleben jako novodobý James Joyce, přestože jeho jazyk je tradiční a přístupný a jeho romány vycházejí z tradic velkých anglických vypravěčů minulosti.

Italská historička Simonetta Cerriniová se zabývá spiritualitou templářského řádu. Na základě nových pramenů k dějinám řádu, po nichž autorka pátrala po celém světě (Řím, Bruggy, Praha, Baltimore) pojednává detailně o řádových pravidlech, každodenním životě templářů či osobnosti prvního velmistra Huga z Payens. Autorka se zaměřuje na novátorský charakter řádu a jeho specifičnost (odmítání výlučného užívání latiny, vnímaného jako příliš elitářské, myšlenka založení alternativní společnosti v Jeruzalémě řídící se novými životními pravidly, tolerantní vztah templářů k islámu a představitelům muslimských elit. Autorka vytváří nový obraz o řádu a vysvětluje, proč lze pokládat jeho založení za „revoluční čin“. Zničení řádu Filipem Sličným vnímá jako přetnutí dvou set let trvajícího „duchovního dobrodružství.“

Jedinečná práce mladého amerického historika, jež zkoumá život v Praze ovládané nacisty v době německé okupace. Autor se v této knize věnuje jak politickým, tak především hospodářským a sociálním dějinám.
Prostřednictvím mnoha originálních analýz vykresluje každodenní život v okupované Praze, chování obyčejných Pražanů i politických elit ve
vztahu k Němcům. Stranou však nenechává ani pražský kulturní a intelektuální život, jejž autor nazírá jako jednu z forem české národní rezistence vůči okupačnímu režimu.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Nejnovější kniha brazilského spisovatele Paula Coelha je dalším dílem, v němž se fikce prodchnutá univerzálními hodnotami prolíná se skutečnými historickými událostmi.
Vychází z objevení akkonského rukopisu archeologem sirem Walterem Wilkinsonem v roce 1974 a děj přenáší čtenáře do okamžiku, kdy se Jeruzalém připravuje na útok křižáků – 14. července 1099. V tento nelehký okamžik, večer před útokem, svolává řecký učenec setkání lidí všech věkových skupin a různých vyznání. Neudílí jim však válečné rady, jak ubránit město, ale snaží se je podnítit, aby v nelehké situaci a tváří v tvář blížící se porážce pátrali po hodnotách a vědomostech, jichž nabyli v každodenním životě.
Autor se tak ve své první knize napsané poté, co se sám ocitl na prahu smrti a prodělal vážnou srdeční operaci, znovu zabývá otázkou, jaké hodnoty zůstávají, když vše bylo zničeno.

Autorem kroniky, jež přináší podstatné zprávy o dějinách Polabských Slovanů (Venetů), byl saský kronikář Helmhold, který žil ve 12. století (1120 – po 1177) a byl knězem v Bosau nedaleko Plönu. Ve svém díle popisuje okolnosti christianizace rozsáhlých území Svaté říše římské obývaných polabskými Slovany. Své vyprávění rozdělil do dvou částí: první začíná již v na přelomu 8. a 9. století v době Karla Velikého a končí rokem 1168. Druhá popisuje děje až do roku 1171. Kronikář chtěl oslavit postup křesťanství a ovládnutí dosud pohanských slovanských kmenů, uplatňuje však i kritický pohled na panovníky své současnosti (např. saského vévody Jindřicha Lva) a s výhradami líčí i průběh
křížových výprav proti Slovanům. Ve svém díle uvádí řadu odjinud neznámých detailů k dějinám dnes již téměř zmizelého etnika a jeho kronika představuje , spolu s kronikou Adama Brémského, Činy biskupů hamburského kostela (Argo: Praha 2009) jeden z nejdůležitějších pramenů ke středověkým dějinám rozsáhlých pobaltských oblastí.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

V nejlepších tradicích zvířecích knih Geralda Durrella zachycuje Kateřina Soukupová
sedmileté každodenní pozorování divoké veverky Pinky, která se usídlila v těsné
blízkosti samoty, kde autorka žije. Intimní, zasvěcený a především čtivě napsaný pohled
do soukromého života divoké veverky nabízí řadu pozoruhodných detailů i zcela
raritních pozorování, jako například veverčí porod, přenášení ještě slepých mláďat mezi
jednotlivými hnízdy, výchovu odrůstajících potomků i soužití dospělých veverek mezi
sebou.
Součástí více než pětisetstránkové knihy je i bohatá fotografická dokumentace
včetně několik desítek barevných snímků.