Joseph Schwartz se řízením osudu ocitne na Zemi tisíce let v budoucnosti. Země se stala naprosto bezvýznamnou planetou a navíc je po prehistorických nukleárních válkách radioaktivní Nyní plánuje poslední zoufalý pokus o návrat ke slávě, a to za každou cenu. Pozemský plán na dobytí Galaxie má ale odpůrce… Píše se rok 827 galaktické éry. Trantor vládne svému Galaktickému impériu, které bude trvat přes 12 000 let. Oblázek na obloze je prvním – chronologicky ovšem posledním – příběhem, na jehož pozadí se tvoří dějiny Říše, jejíž soumrak je popisován v Nadaci.

Tygrova žena, to jsou Pohádky tisíce a jedné noci pro 21. století! Téa Obrehtová stvořila příběh, který si ve své fabulaci, ornamentálnosti a náladě nic nezadá s nejlepšími texty Gabriela Garcíi Márqueze, Rudyarda Kiplinga či Ádáma Bodora.

Natáliin dědeček zemřel za zvláštních okolností a sotva dospělá dívka pátrá po stopách nedovyprávěných příběhů a vzpomínek z dětství, aby odhalila, jaký doopravdy byl. „Vše, co je zapotřebí, aby člověk pochopil, kdo byl můj dědeček, spočívá ve dvou příbězích: v příběhu o tygrově ženě a v příběhu o nesmrtelném muži,“ říká Natálie a vydává se na podivuhodnou výpravu přes válkou rozpolcený Balkán.
Při hledání svých kořenů se setkává s množstvím nevysvětlitelných událostí a zjištuje, že kouzlo života spočívá v příbězích, které se nedají vyprávět každému, které ale přesto mohou dodat lidské existenci krásu, váhu a smysl.

Téa Obrehtová je mladá americká spisovatelka s balkánskými kořeny a Tygří žena je její románová prvotina, evokující magický realismus Gabriela Garcíi Márqueze či Ádáma Bodora. List The New York Times ji zařadil mezi dvacet nejlepších současných autorů do 40 let.

Tygrova žena je zvláštní příběh. Ačkoliv se odehrává na válkou rozvráceném Balkáně, nic neupozorňuje na konkrétní činy, místa, osoby. Hrdinové se pohybujou v tekutém bezčasí, jako by snad ani nebyla divoká 90. léta, a vyprávění se plynule přelévá do minulosti, která nabývá mytických rozměrů. Opravdu se v lesích nad Galinou pohybuje tygr? Kde skončila legendami opředená puška, jediná ve vesnici? Dá se z kávové sedliny vyvěštit smrt? Kdo postavil zlatý labyrint? Existuje nesmrtelný muž? A kdo je vlastně jeho strýc, který neviděný věčně prochází krajem?

Téa Obrehtová se narodila roku 1985 v tehdejší Jugoslávii, dětství strávila na Kypru a v Egyptě. V roce 1997 se s rodiči přistěhovala do Spojených států. Její povídky a texty se objevily v časopisech The New Yorker, The Atlantic, Harper’s, v denících The New York Times a The Guardian a v literárních antologiích. Její první román Tygrova žena zaznamenal v anglofonním světě fenomenální úspěch: kniha se umístila na žebříčku bestsellerů listu The New York Times, probojovala se do finále Národní knižní ceny za rok 2011 a získala prestižní britskou cenu Orange Prize. List New York Times zařadil Téu Obrehtovou mezi dvacet nejlepších současných autorů do 40 let. V současnosti žije v newyorské Ithace.

„Téa Obrehtová je oslnivý literární talent, na jaký jsme čekali léta.“ – Colum McCann

„Fantastický debut. Téa Obrehtová dokonale vykresluje historii skrze dozvuky války, lidi skrze lásku, kterou vzbuzují v ostatních, a duch místa skrze příběhy, které neumírají.“ – Publishers Weekly

Další zápisky starého prasáka jsou jedním ze tří posmrtných výborů z několika stovek novinových sloupků, jimiž Charles Bukowski přispíval v letech 1967-1984 do čtyř „undergroundových“ tiskovin, což vysvětluje inspiraci Dostojevského románem Zápisky z podzemí v názvu. Jedná se opět o pestrou várku peprných aforismů, nekompromisních úvah, hrubozrnných historek z kriminálů, barů a dostihů, fantaskních vzpomínek na dětství čpících chlupy a krví či jízlivých odpovědí na dopisy čtenářů a přitrouble inteligentních akademiků. Bukowski jako vždy srší humorem, nadhledem a ležérní erotikou: kupříkladu povídka o ohnivém sexu s neznámou rudovláskou se stala součástí spisů FBI, když byl ještě coby zaměstnanec státní pošty na sklonku šedesátých let sledován kvůli obscénnímu výrazivu a radikálním politickým postojům ve své stále populárnější tvorbě.

Rok v Provenci, kniha britského publicisty a spisovatele Petera Mayleho, nás provází měsíc po měsíci rokem novopečeného majitele domu v Provenci. S anglickým humorem v jeho nejlaskavější podobě nás autor seznamuje s radostmi i úskalími života cizince, který se rozhodl uskutečnit svůj sen žít v místě, které dosud znal pouze jako turista.
Pro přistěhovalce je všechno nové, barevnější, voňavější, a to se netýká pouze výborného vína a kuchyně. Občasné potíže s úřady či rekonstrukcí domu jsou mnohonásobně vyváženy krásnou přírodou, kulinářskými zážitky, poznáváním neobvyklých zvyků, sportů a nových přátel.
Kniha se stala mezinárodním bestsellerem, posloužila jako předloha pro TV seriál a získala prestižní cenu British Book Awards pro rok 1989 za nejlepší cestopisnou knihu a řadu dalších ocenění.

Kolektivní práce desítky předních medievistů zkoumá počátky křesťanství v severní, střední a východní Evropě od počátku 9. do konce 12. století.
Autoři v ní analyzují proces nahrazování pohanských kultů křesťanstvím, podíl moci formujících se států na procesu christianizace, prvotní formy propojení světské a duchovní moci, včetně sakralizace panovnických dynastií a všech rituálů a slavností raně křesťanského života.

Předností knihy je komparativní přístup, jenž je založen na zkoumání podobnosti
i rozdílnosti jednotlivých fází christianizace v raně středověkém Dánsku, Norsku, Švédsku, v Čechách a na Moravě, v Polsku, u polabských Slovanů, v Uhrách a na Kyjevské Rusi.

Povídky významného polského spisovatele, mj. autora slavného románu Davídek Weiser.
Kniha zavede čtenáře do okolí autorova rodného Gdaňsku, který je i nadále pro Huelleho hlavním zdrojem inspirace. Hrdinové povídek usilují o nalezení pravdy – jedni ji hledají v Knize proměn, jiní v knize sepsané univerzálním jazykem nebo v tom, co dřímá pod povrchem vzpomínek. Základ knihy tvoří povídky ze stejnojmenné sbírky, překladatel ve spolupráci s autorem ale výběr pro české vydání upravil a částečně doplnil o povídky z jiných, v češtině dosud nepublikovaných knih.

Vydání knihy podpořil Polský knižní institut.

Internet změnil fungování celé společnosti, a to včetně zločinu. Vedl ke vzniku zcela nových forem takzvané kybernetické kriminality. Kniha popisuje vývoj obrovského byznysu, jehož nejběžnější formou je obchodování s kradenými údaji o platebních kartách a jejich využívání, zahrnuje však i podvody s elektronickým bankovnictvím a všechny kriminální aktivity umožněné průniky do datových i mobilních sítí včetně průlomů do mezibankovní komunikace.
Při tomto spektru aktivit pak nikoho neudiví, že tajemní hackeři a crackeři z bezpečí svých zešeřelých pracoven kradmo stahují z účtů každého z nás částky, jež jsou dohromady mnohem větší, než kolik utrží kolumbijská narkomafie. Na příběhu několika podvodníků i jejich skupin autor ukazuje, jak se obor „odnikání“ vyhrazený původně technologickým nadšencům postupně integroval do světa organizovaného zločinu. Z druhé strany pak odvíjí příběh boje policejních složek s internetovou kriminalitou, která překračuje hranice jedné země.

Vstoupíme do světa agentů provokatérů, komplikovaných mezinárodních vztahů i vzájemně si konkurujících tajných služeb. Nikdy nevíte, kdo sedí u počítače proti vám, kým je ve skutečném životě a jakou identitu jen předstírá. Takový je Temný trh…

Další vydání dosud jediného českého básnického překladu ve svédobě proslulého díla helénistického básníka Apollónia Rhodského. Ten ve svém eposu zpracoval slavný řecký mýtus o plavbě hrdiny Iásona a jeho druhů, Argonautů, na lodi Argó do Kolchidy za zlatým rounem, stejně jako následný tragický příběh Iásona a Médeie. Kniha vychází k 21. výročí existence nakladatelství Argo.

Henry Chinaski, Bukowského alter ego, se v románu Ženský objevuje v roli stárnoucího uznávaného spisovatele, a jak už napovídá sám název, prochází celou řadou vztahů s příslušnicemi opačného pohlaví (adjektivum „něžný“ v tomto případě není na místě). Tyto vztahy jsou zpočátku vášnivé a bezprostřední, ale nakonec téměř vždy sklouznou do ubíjejících poloh a oba zúčastněné nemilosrdně drtí. Chinaski tak vrávorá z jedné ženské náruče do druhé a v každé nachází jen chvilkové uspokojení. Znalci Bukowského života a tvorby mohou v románu objevit drobné radosti a paralely – např. postava Lydie Vanceové byla zpracována podle Bukowského chvilkové přítelkyně, sochařky a příležitostné básnířky Lindy Kingové.

Po miliony let si pozemšťané vyprávějí zkazky o podivném, nedosažitelném místě, které se nazývá Věčnost. Lidská fantazie opředla bájný svět závojem mýtů a legend – ale pravda je ještě podivnější. Věčnost, to je sídlo všemocné korporace, která ovládá cesty v čase a s fanatickou vírou ve vlastní poslání upravuje lidské dějiny. Každý zásah do historie je veden snahou vymýtit veškeré zlo, zbavit lidstvo válek a utrpení. Andrew Harlan až dosud tomuto úkolu oddaně sloužil. Jenže teď odhalil podivnou chybu v samých základech Věčnosti. Zdá se, že Věčnost vůbec nemohla vzniknout – jak je tedy možné, že existuje…?