Mudrosloví urozeného pána Tyriona Lannistera jsou dokonalým dárkem pro všechny, kteří podlehli mánii seriálu HBO Hra o trůny. Pochopitelně stejně dobrým dárkem bude i pro fanoušky celé ságy Píseň ledu a ohně G. R. R. Martina, ze které seriál čerpá. Kniha obsahuje přesně to, co slibuje její název – moudra trpaslíka Tyriona z Lannisterů, nejmladšího znetvořeného syna lorda Tywina Lannistera z Casterlyovy skály. Co mu příroda odepřela na vzhledu, vynahradila mu na inteligenci, díky čemuž se z něj stal jeden z nejpopulárnějších hráčů o trůny. Jeho seriálová i knižní postava má po celém světě miliony fanoušků, čehož důkazem je tato sbírka jeho neotřelých myšlenek a názorů.

Francouzský historik kulturních dějin Michel Pastoureau, který se dlouhodobě věnuje zkoumání symbolů (nejen barev ale i zvířat a také heraldikou, anylyzuje v této knize vývoj a proměny symboliky modré barvy v dějinách evropského Západu. Řekové ani Římané jí žádnou větší pozornost nevěnovali, dokonce ji pokládali za nepříjemnou na pohled. Naopak dnes se jedná o barvu, jejíž obliba v celé Evropě daleko předčí barvy ostatní (včetně zelené a červené). Autor se zamýšlí nad příčinami této proměny a zabývá se významem a symbolikou modré barvy v oblečení, každodenním životě stejně jako v literatuře a v umění od dob klasického starověku, ve středověké i v současné Evropě.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.
Vydání knihy podpořil Centre National du Livre.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Téma bestselleru mladého amerického ekonoma je jasně dáno titulem. Ha-Joon Chang pojmenuje určitý rys současného ekonomického systému, který je podle jeho soudu zamlčován či zkreslován, a pak své tvrzení čtivou formou ilustruje či doloží. Hned jedna z prvních jeho tezí o obsahu a zaměření knihy vypovídá více než výmluvně: „Nic takového jako volný trh neexistuje“. Autor však samozřejmě není zastáncem nějaké socialistické revoluce a přechodu ke komunismu – spíše se snaží revidovat stokrát omílané pravdy a poučky a poukázat na možné modifikace striktního „laissez-faire“.

Autor knih Feynmanova duha či Život je
jen náhoda, spolupracovník Stephena
Hawkinga, ve své nové knize zkoumá,
jak naše vnímání a prožívání světa
ovlivňují nevědomé pochody – jak
například často mylně hodnotíme vztahy
ve vlastní rodině, vztahy s přáteli či
spolupracovníky nebo si nesprávně
pamatujeme důležité události.
Ať už
jde o podporu věnovanou politikovi
či spropitné servírce – všechny naše
úsudky, veškeré naše vnímání funguje
na dvou úrovních: vědomé a nevědomé.
Během posledních dvaceti let vyvinuli
badatelé řadu nástrojů, jak nevědomé
pochody zkoumat.
Mlodinow provádí
čtenáře tímto relativně novým vědním
oborem a díky jeho vtipu a schopnosti
názorného výkladu se mu daří ukázat
složitost lidské mysli a jejího fungování;
a současně i proměnit naše nazírání na
sebe sama i na okolní svět.

Falconesův román nás zavádí do 18. století, doby plné předsudků a nesnášenlivosti. Kdo jiný by mohl být jeho hrdiny než představitelé dvou opovrhovaných ras: černoška, propuštěná otrokyně, a cikánka rebelka, a navíc ženy. V příběhu přátelství, vášně a pomsty putujeme ze Sevilly do Madridu, z ruchu cikánské Triany na nejznámější madridské divadelní scény; pašování tabáku, pronásledování cikánů a zrození hrdosti, svobody a lidské odvahy…

Vítejte ve světě Davida Sedarise, nejpopulárnější amerického humoristy současnosti! Jeho knihy se drží v čele žebříčků bestsellerů, prodalo se jich už bezmála deset milionů a byly přeloženy do pětadvaceti jazyků. Sedaris bývá přirovnáván k Marku Twainovi, Jamesi Thurberovi či Robertu Fulghumovi – a jeho kniha Naháč (Naked, 1997) názorně ukazuje proč: autorův břitký vtip se nezastaví před ničím, bere si na paškál stejně vlastní rodinu i sebe sama, zesměšňuje sexuální, politická i etnická tabu a s náramným gustem se naváží do přebujelé politické korektnosti. Sedaris nahlíží pod povrch běžného života a vidí, jak to tam bublá absurditou, a nezastaví se ani před rouhačskými představami, na jaké se tzv. spořádaní občané neodváží byť jen pomyslet. Při tom všem však autor vůči svým postavám neztrácí sympatie a dokáže pro jejich slabost i pošetilost nalézt pochopení – jeho psaní tak lze s použitím zprofanovaného klišé označit za „moudrý humor“, ačkoli on sám by se takovému označení jistě vysmál jako první.

Na počátku dostane Susan od svého bývalého mažela rukopis knhy. Pročítá tenhle nečekaně strhující román a uvažuje o svém minulém i současném životě. Se závěrem knihy se rukopis o Tonym neúprosně uzavírá, a pro Susan se možná všechno otevírá: svůj minulý i současný život uviděla v novém světle a její budoucí život se možná vydá jinudy.
Wright dovedně propojil dva přitažlivé žánry: thriller a román osobních dramat a soukromých vztahů. Oba zvládá suverénně, obě dějové linie čtenáře vtáhnou a každá po svém se mu vtiskne do paměti.

Lucas Hildebrandt dosáhl všeho, co si předsevzal; jenže zároveň se nedopatřením a mimochodem dotkl
nejtemnějšího össenského tajemství. Na jeho rukou jsou spóry laëgühru. A nad jeho hlavou číhají Lodě.
Ty, které bdí ve vesmíru, čekaly dlouho na svou chvíli; a teď konečně nalézají. Jejich Sdílené vědomí se obrací ke
Studni planetárního ticha, kam se Lucas uchýlil společně s Aš~šádem z Fomalhiwy. Össeanka Kamëlë cítí Jejich
přítomnost a zoufale se snaží odvrátit neodvratné; ale všechny okolnosti jsou proti ní. Ve chvíli, kdy uvnitř össenské
Církve naplno propukají mocenské boje, se ocitá v sítích cizích plánů. Dělá, co může, aby se vyhnula církevnímu
Vykonavateli, záměrům velekněží i vlastní minulosti. Od Lucase Hildebrandta se nesmí nechat poznat, od ostatních
se nesmí nechat zabít – a Fomalhiwanovi nesmí uvěřit. Za jeho mediálním obrazem slavného hrdiny tuší nepřiznaný
záměr.
Jaké plány má Aš~šád z Fomalhiwy? A nakolik to souvisí s Loděmi? Co je mezi ním – a Jimi?!

Ve smyšleném městečku ve francouzské Normandii se usazuje rodina Američanů. Otec Fred se představí svým sousedům jako spisovatel, ponořený do práce na knize o vylodění v Normandii, matka Maggie se oddá dobrovolnické práci pro chudé, Bella, překrásná dospívající dcera, okouzluje každého, kdo se dostane do její blízkosti, a její mladší bratr Warren se brzy stane nepostradatelným a uznávaným vůdcem smečky adolescentů.
Prostě rodina jako každá jiná… až na to, že Fred není ani spisovatel, ani Fred – jeho nový domov je pod neustálým dohledem agentů FBI a na jeho pravou identitu poukazuje jméno, které dal z nostalgie svému psovi: Malavita, jinými slovy Cosa nostra anebo prostě mafie… A tak tedy, pokud se podobná rodinka objeví i ve vaší čtvrti, urychleně změňte bydliště!
Knihu úspěšného francouzského spisovatele a scénáristy italského původu, Tonina Benacquisty, převádí na filmové plátno Luc Besson, v roli skrývajícího se mafiána se představuje Robert De Niro, jeho ženu hraje Michelle Pfeifferová, a agenta FBI, který s neskrývanou nechutí střeží bezpečí celé povedené rodinky, Tommy Lee Jones.

Autor předkládá historii vývoje a výroby automatických
zbraní od Gatlingova kulometu přes neblaze proslulé AK-47
a M-16 až po moderní typy. Postupuje historicky, všímá si
použití samopalů Kalašnikov (který v oblasti automatických
zbraní stále dominuje) ve Vietnamu i v Afghánistánu,
v Irsku i v Iráku, a objasňuje jejich roli v dnešním terorismu.
Popisuje jak masové rozšíření automatických zbraní
a industrializaci zabíjení, tak účinky, jaké mají projektily
na lidské tělo.
Hovoří také o podnikatelském aspektu,
o rozpadu sovětského bloku a následném uvolnění obrovského
množství automatických zbraní do oběhu. Kniha
není oslavou Kalašnikovova vynálezu, pouze střízlivě popisuje
jeho rozšíření a politický a vojenský dopad jakožto
„zbožnělého“ zástupce tohoto druhu zbraní.

Autor je bývalý příslušník námořní pěchoty, v současnosti
redaktor New York Times. Zpravodajsky referoval
o 11. září 2001, o událostech v ruském Beslanu či o teroristických
útocích v Iráku. Za mezinárodní zpravodajství
z Afghánistánu a Pákistánu obdržel v roce 2009
Pulitzerovu cenu.