Když černošský chlapec Bobo zahvízdá ve venkovském lokále v Mississippi na bílou vdanou ženu a pozve ji žertem na schůzku, nenechá na sebe reakce místních dlouho čekat – Bobo je brutálním způsobem ubit k smrti.
Zanedlouho poté se Alice, učitelka na základní škole, rozhodne, že poučí své žáky o dějinách kraje, a na několika školních výletech jim nastíní temnou jižanskou duši: osamělost, alkoholismus, nenaplněné lásky i surové násilí. Formou komického románu, v němž se ozývá lyrismus Williama Faulknera i absurdní humor Flannery O’Connorové, představuje Lewis Nordan zlomový rasový moment padesátých let 20. století: motiv zločinu, způsob nalezení těla i průběh soudního procesu odpovídají nechvalně známému případu vraždy čtrnáctiletého Emmetta Tilla v městečku Money ve státě Mississippi.

Vydání knihy podpořilo Velvyslanectví USA v České republice.

Na sklonku života vzpomíná mnich
Adso na události, jichž byl svědkem,
když v roce 1322 pobýval se svým
mistrem, učeným františkánem Vilémem
z Baskervillu, v jistém severoitalském
opatství. Mělo zde dojít k jednání mezi
stranou císařskou a papežskou, ale klid
kláštera narušila série záhadných vražd.
Tak začíná proslulý román Umberta Eca
Jméno růže, který nyní vychází v doplněné
verzi. Lze jej číst jako detektivku nebo
jako historické vyprávění, Eco se
však inspiruje i románem gotickým
či iniciačním. Pátrání po neznámém
vrahovi, vrcholící v bludišti klášterní
knihovny, je pro autora navíc záminkou,
aby podal neobyčejně plastický obraz
evropského středověku, vztahem
křesťanského intelektuála k nekřesťanské
učenosti počínaje a kacířskými učeními
a inkviziční praxí konče.

Kniha mladé polské autorky nám ukazuje temnou
stranu současné Varšavy. Potvory – to je určité
memento mori pro všechny, kdo se řídí přesvědčením,
že životní síla přemůže vidinu smrti.
Hrdinkami
jsou čtyři třicátnice, životem zkoušené mladé ženy,
které vyhlásily válku developerům, svalovcům
z posiloven, hospodským povalečům, opilcům
z městských autobusů a vlezlým dědkům z paneláků.
Není náhodou, že začátek vyprávění, postaveného
na městských legendách o chuligánkách a činžácích,
jimž je lepší se vyhnout obloukem, se odehrává na
hřbitově.
Z tamější nekropole nás děj zavádí tam, kde
život přináší bolest a je založen na boji a pomstě. Nejde
tolik o to, že příslušnice něžného pohlaví najednou
přepadají lidi na ulicích a jsou agresivnější než muži. Autorka si pohrává s významem
slova „pomsta“, a s tímto pojmem se vyrovnává po svém, osudy jejích hrdinek však
dokládají, že nenachází pouze jediné vysvětlení, ale uvědomuje si, jak velkou silou může
pomsta být. Spirála násilí se roztáčí.

Vydání knihy podpořil Polský knižní institut.

Vladimir Vasiljev se do povědomí českých čtenářů zapsal především jako spoluautor románu Denní hlídka, ovšem své doposud nejzásadnější dílo ve skutečnosti napsal ještě předtím. Je jím právě Technik Velkého Kyjeva, jedna z klíčových knih, které v 90. letech minulého století pomáhaly formovat podobu novodobé ruské fantastiky.

Svět, do něhož nás autor přivádí, se podobá světům meče a magie – jen s tím rozdílem, že meče nahrazují pušky a pistole, hrdinové nejezdí na koních, nýbrž v rychlých autech, a místo čár a kouzel zaujímá vyspělá technika. Je to svět nekonečných velkoměst, obývaných nejen lidmi, ale i elfy, trpaslíky, orky a dalšími rasami. Svět, v němž stroje žijí vlastním životem, a nepotřebují – ba ani nechtějí – dohled živých bytostí. Svět, po jehož silnicích a dálnicích se prohánějí divoké kamiony. Svět plný tajemství a skrytých pravd…

Je to fantasy? Je to sci-fi? Je to kyberpunk? Odpověď na každou z těchto otázek zní ano, ale jednotlivé žánry a hranice mezi nimi pro Vasiljevovu nespoutanou fantazii nic neznamenají. Mísí se a splývají ve strhujícím příběhu, v němž se jedná o osud celého světa.

Kniha, jež vám pomůže při těžkém rozhodování, proti kterým nemocem a kdy nechat očkovat své dítě. Najdete v ní informace o průběhu, rizicích a četnosti výskytu jednotlivých nemocí, proti nimž existuje očkování, o složení vakcín a jejich možných vedlejších účincích.
Jsou v ní rozebrány možné souvislosti očkování a autismu a kontroverzní otázky týkající se výzkumu bezpečnosti vakcín. Kniha se týká jak očkování, která jsou povinná, tak očkování nepovinných, a pro ty, kterým nevyhovuje obvyklý očkovací kalendář, jsou v knize uvedeny návrhy alternativních kalendářů. Pro české vydání autor knihu upravil a zohlednil situaci v České republice.

Románová prvotina Charlese Bukowského Na poště (1971) byla napsána bezprostředně po autorově odchodu z poštovního úřadu, kde pracoval v průběhu padesátých a šedesátých let, a znamenala pro něj průlom do ryze spisovatelské kariéry. Autor zde poprvé představuje svého cynického antihrdinu a notorické alter ego Hanka Chinaskiho, jenž se snaží najít v životě lásku, smysl a prachy na chlast, ale namísto toho nachází práci, která ho ničí na těle i na duchu. Román je sledem jeho mileneckých a pracovních peripetií, líčených s typickou ležérností a ironickým humorem, zároveň však popisuje střet člověka s moderní institucionální odlidštěností, oním kafkovským zámkem nesrozumitelných směrnic, bezohledné byrokratické buzerace a bezcitných nadřízených šikanujících lidi ubité celoživotní dřinou.

Vychází ve zbrusu novém překladu Boba Hýska.

Román Hitlerovi nepřátelé, první díl nové krimi nás zavede do Berlína r. 1938, do doby, kdy se obavy a zoufalství pronásledovaných skupin obyvatelstva stupňovaly stejně rychle jako euforie fanatických esesmanů. Když někdo začne přímo v berlínských ulicích nenápadně a nevysvětlitelně vraždit důstojníky SS, je vyšetřováním pověřen sturmbannführer Friedrich Eichberg.

Jsou tu však i další záhady – znenadání zmizí významná židovská rodina Colbertových, a také jistý pan Pohl, jehož manželka požádá o pomoc s pátráním svého psychiatra Richarda Haldera. Kdo dříve rozmotá spletitý případ?

Opavský historik Martin Čapský se ve své práci, která vědomě navazuje na jeho synteticky pojaté výklady Dějin Slezska, pokouší odhalit mechanismus formování se Slezska jako svébytné země. Jednotlivá slezská knížectví byla sice již od poloviny 14. věku součástí zemí Koruny české, avšak k jejich plnému začlenění došlo až o několik desítek let později. Na rozdíl od Čech a Moravy v nich ale nadále hrály odstředivou úlohu jednotlivá knížata, jež se jen obtížně vzdávala své jedinečnosti. Přesto se však v 15. století rodí nová, slezská identita, v níž se pokouší, politicky a hospodářsky hrát centrální roli Vratislav. Na základě obchodních a mocenských vztahů Čapský rekonstruuje komunikační sítě, jež vratislavští ve svých centralizačních snahách utvářeli a udržovali, a to jak navzdory jednotlivým knížatům, tak v některých případech v úzké spolupráci s nimi. Čapského kniha o zrození země je v mnoha ohledech jedinečná, a to nejen tím, že pojednává o dějinách a zemi, jež je dodnes součástí naší republiky, aniž bychom však její historii vůbec znali.

Max a Izák jsou siamská dvojčata. Když se v roce 1899 narodí, matka se o ně nedokáže postarat, a tak se přičiněním tety ocitnou jako hříčka přírody v místním cirkuse. Zde se poprvé cítí jako plnoprávné lidské bytosti – spřátelí se s ostatními zrůdami, monstry a ztracenými existencemi a zjišťují, že běžní lidé je vnímají jako umělce a jsou ochotni za jejich vystoupení platit. Konečně šťastna, objíždějí dvojčata celou Evropu. Osudový zlom nastane, když se v Helsinkách seznámí s okouzlující, ale naprosto nemorální Iris. Muži tuto femme fatale uctívají a ženy nenávidí. Izák se do Iris rázem osudově zamiluje… Jak se s jejich vztahem vyrovná Max?
Román Na řadě je Max je literárním debutem Leeny Parkkinenové, líčícím s neobyčejnou citlivostí a v barvitých epizodách bizarní zákulisí cirkusového prostředí, problémy dvojčenství i dvojnictví a v neposlední řadě též nespolehlivost jakéhokoliv vyprávění. Autorka za román obdržela v roce 2009 cenu prestižního finského deníku Helsingin Sanomat.

Vydání knihy podpořila nadace FILI – Finnish Literature Exchange.

Vítejte ve světě Davida Sedarise, nejpopulárnějšího amerického humoristy současnosti! Jeho knihy se drží v čele žebříčků bestsellerů, prodalo se jich už bezmála deset milionů a byly přeloženy do pětadvaceti jazyků. Sedaris bývá přirovnáván k Marku Twainovi, Jamesi Thurberovi či Robertu Fulghumovi – a když čteme jeho sbírku laskavých i humorných vyprávění, nazvanou Když vás pohltí plameny, pochopíme rychle proč: od drobných každodenních momentů se autor brilantně dostává k základním lidským věcem. Když autorovi kupříkladu jednou vypnou vodu, napadne ho, že by k uvaření kávy použil vodu z vázy s květinami, a řetězením asociací se dostane z francouzského venkova až ke komicky trapné vzpomínce na nákup drog v jednom karavanu na venkově v Severní Karolíně. Jednotlivé texty knihy tak tematicky přecházejí od bizarních či komických hlavolamů všedního života – třebas od incidentu, při němž autorovi v letadle vypadne z pusy přímo do klína spolucestujícího pastilka na kašel, nebo pokusu ubránit svůj domov před neurotickým zpěvným ptactvem tím, že všechna okna vyplní obaly gramofonových desek – až k nejniternějším lidským pravdám.