V očích veřejnosti je za hrdinu: vrah, jehož oběťmi jsou usvědčení pedofilové. Dva muži jsou již mrtví – umučil je k smrti. Ani pro samotnou policii nejsou tyto případy prioritní. Většina vyšetřovatelů považuje pár mrtvých pedofilů za krok správným směrem. Podle kriminalistky Maeve Kerriganové by ale nikdo neměl mít dovoleno brát zákon do vlastních rukou. Mladá a nezkušená Kerriganová pevně věří, že vražda zůstává vraždou, ať už se oběť provinila jakýmkoliv hříchem. Se stupňujícím se vrahovým násilím je ale nucena přehodnotit, jak daleko je až ochotna zajít, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost…

Barney Stinson samozřejmě žádné děti nemá (alespoň ne takové, které by se mu daly dokázat). Přesto o rodičovství hodně ví a nenechává si to pro sebe. Jeho nejnovější dílo provede nastávající i skutečné rodiče od okamžiku početí až k odeslání potomka na vysokou školu, zasype je informacemi a tipy, mnohdy užitečnými, ale bez výjimky legendárními, a zaručí, aby borec v politováníhodné pozici rodiče nepřestal být borcem, a co víc, aby stinsonovské životní hodnoty předal i další generaci.

Havlíčkovská studie Bohumila Doležala, předního politologa a komentátora veřejného života, není monografií, nýbrž sevřenou, aktualizující a čtivou esejí; Doležal se nesnaží přiblížit Havlíčkovo dílo jako celek, ale zaměřuje se na pět tematických okruhů: 1) Havlíčkova kritika kýčovitého vlastenectví; Havlíčkovo pojetí obce; Havlíček a Rusko; Havlíček a český politický radikalismus; Havlíčkův Slovan. Jako charakteristické rysy Havlíčkova díla přitom Bohumil Doležal chápe demokratismus, politický realismus a kriticismus.

Ani v knize věnované zdánlivě nesporné osobnosti českých dějin přitom Bohumil Doležal nezapře svou bytostnou kritičnost: Karla Havlíčka sice vidí jako zakladatele moderního českého politického myšlení a příklad novinářské poctivosti a občanské statečnosti, zároveň jej však nijak neglorifikuje a zaobírá se i (ostatně nečetnými) stinnými stránkami jeho díla. Přesto Doležal Havlíčkův odkaz hodnotí veskrze pozitivně a ukazuje, jak aktuální je Havlíčkovo myšlení i dnes, či spíše právě dnes. V tom ostatně spočívá další přínos Doležalovy knihy: autor se v ní – jakkoli spíše implicitně, skrze srovnání s érou Havlíčkovou – rovněž výmluvně vyjadřuje k současné české společnosti a její politické reprezentaci.

Když se malá Lo poprvé setká s Lukasem, panuje
horké léto a blízko vesnice na jihu Švédska, kam se
s početnou rodinou přistěhovala ze severu, právě
vypukl požár.
Dramatické setkání dvou dětí ze zcela
odlišných světů je začátkem velkého a tajuplného
souznění. Příběh neobvyklého dětství se odvíjí
v sedmdesátých letech a prolíná se s cestou dospělé
Lo za tím, před čím ji matka jako malou varovala, aniž
kdy vysvětlila proč. U konce s dechem je román o lásce
rámované ledem a plameny.

Vydání knihy podpořila Švédská umělecká rada.

Opakované setkání dvou významných osobností, strýce a synovce Čonga Tasana a Čonga Hasanga, tvoří rámec vrstevnatého románu dnes již zesnulé spisovatelky Han Musuk, zasazeného do období počátku 19. století.
Debata slavného konfuciánského literáta s pozdějším nejznámějším korejským křesťanským mučedníkem jako by přesně kopírovala tehdejší názorový vývoj celé korejské společnosti: začíná strýcovým odporem k synovci, představiteli „strašlivé víry“, která způsobila pád vážené rodiny a smrt mnoha jejích členů, a ústí k závěrečnému smíření. Křesťanství bylo v té době velmi krutě pronásledováno a každý z utajených stoupenců víry byl vystaven nemilosrdnému útisku, provinění jednotlivce zasahovalo celou jeho rodinu a na denním pořádku byly zrady a udávání. I v této atmosféře se Čong Hasang nebývale hrdinně zasazoval o to, aby do země přišli z Číny první misionáři.
Četné vedlejší motivy a příběhy mnoha dalších postav čtenáři poskytnou barvitý a komplexní obraz tehdejší korejské společnosti a jejích myšlenkových proudů – zavedou ho do královského paláce prolezlého zákulisními intrikami, mezi tlumočníky a obchodníky, na tržiště, do nejtěžšího žaláře i na strastiplnou pouť korejského poselstva do Pekingu, do vyhnanství odlehlého venkova, mezi šamany i na buddhistický pohřeb. Han Musuk román prokládá autentickými citacemi historických a filosofických spisů a poezie a vkládá do něj i bezmála detektivní zápletku zázračného a současně tragického setkání tří v dětství ztracených sester. Tím se kniha stává skutečnou románovou freskou barvitě představující historii, zvyky a lidi pro nás tak exotické země.

Vydání knihy podpořil Ústav pro překlad korejské literatury LTI Korea.

Proslulý kunsthistorik (mj. Příběh umění) se ve své knize zaměřil na mladší čtenáře (ale to neznamená, že by text nebyl zajímavý a užitečný pro dospělé). Jeho kniha čtenáře provede historií od nejstarších počátků až do dvacátého století, seznámí ho s důležitými historickými osobnostmi a událostmi, ale také ho poučí o souvislostech a spojitostech mezi různými údobími a územími. Gombrich své dějiny lidstva vypráví jako příběh, ne vždy právě útěšný a pochopitelně nezavršený. Otevřený konec však znamená naději do budoucna.

Informace je v určitém smyslu knihou o všem, co je páteří naší civilizace: o telekomunikaci, ochranných známkách, počítačích, genetice, spamu a memech, kompresi dat, kvantové mechanice i šifrách, slovnících, náhodě, entropii i řetězových dopisech. Zkušený autor kultovní knihy Chaos a řady dalších publikací uchopil téma „informace“ skutečně od základu – knihu otevírá půvabná kapitola o „dálkové řeči“ afrických bubeníků (komunikačnímu kanálu, jehož kapacitě se schopnosti naší civilizace vyrovnaly až ke konci 19. století) a v řadě pestrých kapitol nás seznamuje s historií a hlavními aspekty informačního věku. Co má s moderní civilizací společného klínopis, bizarní projekt francouzských mechanických telegrafů či neméně bizarní mechanický počítač Charlese Babbagea? Uvidíme, že velmi mnoho. Zdánlivě mrtvá historická témata autor oživuje moderním pohledem teorie informace a v často překvapivých paralelách ukazuje, jak se současná civilizace dostala tam, kde nyní je.

Informace je pozoruhodná kniha: abyste se do ní mohli ponořit a vychutnat její potenciál, nepotřebujete žádné zvláštní vzdělání, na druhé straně však otevře nikoli jeden, ale celou řadu nových horizontů i ostřílenému profesionálnímu informatikovi.

Když je na zahradě slavného amerického spisovatele Harryho Queberta objevena mrtvola patnáctileté dívky, vypuknou mediální jatka a skandál největšího kalibru. Jediný, kdo zůstane obviněnému stát po boku, je jeho žák, nadaný autor Marcus Goldman, který zrovna trpí spisovatelským blokem. V případu však několik drobností nehraje a Marcus se rozhodne, že záhadné vraždě přijde na kloub a možná přitom napíše i kýženou knihu… Detektivní román s thrillerovými prvky zdařile popisuje současnou americkou realitu: maloměstskou úzkoprsost, mediální hyenismus, posedlost celebritami, skandály a násilím; především však předkládá fantastickou čtenářskou jízdu s mnoha nečekanými zvraty.r.

Vydání knihy podpořila Švýcarská umělecká rada Pro Helvetia.

Hrůza hrůz! Temný pán, největší ničitel a nejvyšší vládce Temnokraje, byl v závěrečné bitvě mezi silami dobra a zla poražen a jeho úhlavní nepřítel ho vyhnal na prťavou, bezvýznamnou modrou planetku jménem Země. A to ke všemu v neduživém těle jakéhosi třináctiletého pozemského spratka. Může ho snad potkat ještě něco horšího? Ano, může! Když se Temný pán snaží získat zpět ztracenou důstojnost, sílu a říši, musí čelit strašlivým protivenstvím – péči dobromyslných pěstounů, krutému mučení v podobě mnohahodinové dřiny v Centru pro vymývání mozků (rozuměj: ve škole), dvěma šíleným pronásledovatelům (alias psychoterapeutům) a taky neustálému posměchu a neúctě svých poddaných. Zkrátka, ne všechno jde podle plánu…

Khaled Hosseini, autor světově úspěšných románů Lovec draků a Tisíce planoucích sluncí, vydává třetí román, v němž se opět vrací do rodného Afghánistánu, ale zavede nás i do Paříže či Kalifornie.
Vypráví příběh sourozenců rozdělených v dětství. Abdullah vyrůstá v chudobě afghánského venkova a nepřestává toužit po ztracené sestře, zatímco Pari, která zapomněla, že kdy měla nějakého bratra, vychovává bohatá rodina v Kábulu a Paříži. Na pozadí téměř šedesáti let dramatické afghánské historie se odehrává příběh lásky, ztrát i obětí. Je lepší být odtržený od rodiny než trpět bídou? Co mohou či mají udělat bohatí pro chudé? Jak silná jsou rodinná pouta a jaké následky mají naše rozhodnutí? Na tyto otázky hledá Hosseini v mistrovském vyprávění odpověď. Sejdou se ještě někdy Abdullah a Pari? Otevřete knihu…