Hrdinou Vysněného života Ernesta G. je Josef Kaplan, český lékař židovského původu, který v třicátých letech 20. století vystuduje v Paříži, válku a antisemitské běsnění přečká v alžírském vyhnanství a po ukončení bojů se vrací do osvobozeného Československa. Netuší však, že ani zde se svobody příliš nenadechne a že stráví téměř celý život v totalitním režimu. Když v roce 1966 přijme v sanatoriu k léčení jistého jihoamerického revolucionáře, dostoupí jeho absurdní životní dráha vrcholu. Protože se dožívá stých narozenin, zažije i pád železné opony a konečně se může zase podívat do Francie, kde se snaží posbírat střípky svého rodinného života.
Podobně jako v Klubu nenapravitelných optimistů, Jean-Michel Guenassia i ve svém druhém románu představuje řadu nezapomenutelných postav (z nichž některé známe již z Klubu). a utkává bohaté předivo přátelských a milostných vztahů. Zevrubně se věnuje otázkám politickým a společenským a obohacující francouzskou optikou nahlíží každodenní život v komunistickém Československu.

Nejnovější kniha kosmologa, částicového fyzika a známého popularizátora vědy Seana Carrolla se věnuje nejdůležitějšímu objevu v oboru subjaderné fyziky za posledních 30 let, za který Peter Higgs a François Englert v roce 2013 obdrželi Nobelovu cenu. Jde o objev takzvané Higgsovy částice, významné ingredience standardního modelu elementárních částic a jejich interakcí. Autor poutavě líčí technické zázemí objevu učiněného v roce 2012 pomocí gigantického urychlovače LHC v evropské laboratoři CERN i velký teoretický význam Higgsova bosonu v mikrosvětě. Tato částice totiž hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních částic, zejména rozdílu mezi nehmotným fotonem, kvantem elektromagnetického působení, a velmi těžkými bosony W a Z zodpovědnými za slabou interakci. Podle Carrolla tento významný objev předznamenává novou fascinující éru fyziky 21. století.

Kolem matematiky se točí celý moderní svět, je však mezi námi mnoho lidí, kterým se jejich první setkání s ní nevyvedlo a kteří mají místo potěšení a užitku z matematiky spíše strach. Zejména jim je určena kniha profesora aplikované matematiky Stevena Strogatze. V jednoduchých krocích vykládá základní pojmy, přístupy i historii moderní matematiky, u čtenáře přitom nepředpokládá nic víc než zdravý rozum a přirozenou zvídavost. Nejde mu však o to, aby se čtenář naučil s matematikou pracovat – jeho hlavním cílem je, aby z toho měl radost, aby mu zprostředkoval estetický požitek z matematického myšlení, z nalézání souvislostí mezi nejrůznějšími strukturami našeho světa. Zkrátka však nepřijde ani čtenář, který o matematice ví své: i profesionální matematici si často nejsou vědomi souvislostí, které považují za dané a dále o nich neuvažují. I jim má co poskytnout výklad, který sice začíná na úplném začátku, ale neklade si žádnou horní mez. Doslova totiž platí, že nás Radost z x provede světem myšlení od jedné až do nekonečna.

O autorovi: : Steven Strogatz (* 1959) je matematik světové třídy v oboru aplikované matematiky. Kromě odborné práce (synchronizace dynamických systémů, matematická biologie a další) se intenzivně zabývá i popularizací vědy. Jeho matematické sloupky v New York Times se staly jádrem knihy Radost z x (2012, v roce 2014 za ni obdržel Eulerovu cenu Americké matematické asociace MAA), napsal populárně naučné knihy Sync (2003) a The Calculus of Friendship (2009) a je častým hostem v rozhlasových pořadech o vědě. V současnosti je profesorem matematiky na Cornellově univerzitě.

Dvojnásobný držitel Magnesie Litery za nejlepší prózu (2003 a 2014) a nositel Ceny Josefa Škvoreckého (2010) přichází s novou knihou. Soubor jedenácti povídek, majících společného vypravěče, ne však čas. První se odehrává v roce 1986 na bizarní cestě Bulharskem, poslední v současné pražské čajovně. Povídky jsou řazeny chronologicky, jde tedy o jakýsi nepravý časosběr, poněvadž jinak jde o texty zbrusu nové.
Tématem sbírky je, co se za těch bezmála třicet let změnilo – kolem vypravěče i v něm. Kdo má rád Haklovy povídky, najde starého Hakla s bohatým vypravěčským rejstříkem obohaceným svěžím střídáním vypravěčských osob. Střídmé návaly excentrické melancholie a šelesty citových šrámů se střídají s rytmickou úsečností a skalpelovou přesností okamžiků.

Toto je kniha o lásce. Toto je kniha o touze zachytit
unikavé věci. Toto je kniha o dívce Mijuki, která
rok co rok odjíždí na dovolenou do zapadlé
vesnice u studeného oceánu, prochází se, chodí
na pivo, pochutnává si na instantních nudlích,
a těší se, až se vrátí ke své lásce. Mezitím se
sbližuje s místními a promění život leckoho
z nich. Autor svůj román nestaví na překotném
a komplikovaném ději, ale na pozorném vidění,
humoru a dovedném a účastném portrétování
svých postav. Protože toto je kniha o lásce.

Helena Tomanová-Weisová byla velmi pozoruhodná
žena, která se jako příslušnice pražské německé
menšiny pohybovala v okruhu jejích význačných
představitelů a zároveň se jako novinářka
a rozhlasová redaktorka dostala do kontaktu se
zajímavými osobnostmi českého prostředí.
Jako herečka poznala svět divadla a filmu, hrála ve
Vídni, na českých scénách i v německy mluvených
divadelních hrách. Krátká, autobiograficky laděná
povídka Kamenný oblouk/Der Steinbogen je zasazena
právě do prostředí a doby, jež autorka poznala na
vlastní kůži – odehrává se těsně před anšlusem
Rakouska a během něho a líčí osud malého divadla
a milenecké dvojice, která v divadélku zhmotnila
svůj velký sen a nepřízní doby o něj zase přišla.

Autoři této kolektivní práce se pokoušejí
zmapovat základní kontury vývoje
evropské historiografi e soudobých dějin.
Historiografi e soudobých dějin přestala
být pro badatele i pro čtenářské uživatele
brzy po konci studené války přehledná.
V rámci své analýzy hledají odpovědi na
několik otázek: Došlo po konci studené
války k výrazným posunům tematických
a geografi ckých těžišť zájmu historiků
soudobých dějin? Vytváří se v moderním,
propojeném světě neustále vzývajícím
globalizaci nějaký společný diskurs
soudobých dějin, nebo přežívají disparátní
nacionální narativy, jejichž diskursní
roviny mezi sebou velmi málo komunikují?
Devět kapitol knihy sleduje tato témata
rámcově od západu k východu. Číst ji
přitom můžeme jako okna, jež autoři
postupně otvírají při pohledu na celistvou
krajinu evropského dějepisectví soudobých
dějin. Nejde jim ale o popis této krajiny,
nýbrž o naznačení jejího rázu, charakteru
a horizontu. A jak se ukazuje, je to
mnohdy krajina překvapivě členitá, jež rok
co rok podléhá velkým, předem netušeným
změnám.

Anglický spisovatel Peter Mayle, jemuž se Provence stala druhým domovem, pro své věrné i nové čtenáře formou slovníku v heslech uspořádal svůj pohled na tento svérázný, levandulí provoněný kraj. Výběr hesel je ovšem velice osobní – čtenáři se tedy setkají s pestrou směsicí témat, jež autorovi přišla nejpřitažlivější, nejbizarnější, nejzábavnější, nejtypičtější: most v Avignonu a osel, česnek a kruhový objezd, levandule a Pařížané, větry a muzeum vývrtky, zahrady a pastis… Koláž dojmů a zkušeností, kterou Peter Mayle předkládá svým typickým humorným stylem, s nadhledem a zároveň velkou náklonností, propojuje všudypřítomné a pro Francii neodmyslitelné téma: jídlo a pití.

Londýn, 1818. Patnáctiletý kapesní zlodějíček Billy
žije osamělým životem bezdomovce, sám, bez rodičů,
uprostřed temných, špinavých londýnských ulic.
Právě v okamžiku, kdy mu šéf nebezpečné pouliční
bandy vyvrhelů vyhrožuje exemplárním trestem za
porušení pravidel, zachrání ho před zmrzačením
tajemný pan Krátur, obrovité ohyzdné monstrum,
které nahání hrůzu a strach. Billy s ním uzavře
dohodu, že mu pomůže najít muže, jenž pana Krátura,
umělého člověka, stvořil. Tím mužem není nikdo
jiný než Viktor Frankenstein. Z nebezpečného a ryze
účelového spojenectví se postupně vyvine svým
způsobem přátelský, oboustranně výhodný vztah dvou
outsiderů.

Bodyguardka Hilja Ilveskerová se svému
řemeslu naučila v New Yorku a pracuje pro
finskou podnikatelku, která podniká v ruských
realitách. Ženy se ale těžko snášejí, Hilja
po jedné hádce odmítne pro podnikatelku
dál pracovat. Poté ji někdo omámí drogami,
a když se Hilja probudí, zjistí, že její bývalá
klientka je po smrti. Vina padá na její hlavu
a jí nezbývá, než dokázat svou nevinu. A tak
pátrá po vrahovi na vlastní pěst, zatímco ji
pronásleduje policie a evidentně i někdo,
kdo od policie není. Thriller finské autorky
se dočkal mezinárodního úspěchu a má dvě
pokračování.

Vydání knihy podpořila nadace FILI – Finnish Literature Exchange.