V této knize autorka zkoumá apokalyptická proroctví a jejich využití v husitských Čechách s přihlédnutím k širšímu evropskému středověkému kontextu. Proroctví vnímá jako nástroj interpretace dané doby, jako prostředek porozumění přítomnosti a minulosti. V první části zaměřuje pozornost na prezentaci moci prostřednictvím podoby Antikrista, přenášení obrazu Posledního císaře na středověké panovníky či role světské moci v apokalypticky vykládané přítomnosti, ve druhé části se soustředí na problematiku využití apokalyptických proroctví jako prostředku podnícení, vysvětlení a legitimizace změn ve společnosti během neklidných let husitské revoluce.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
Slovník anglických frázových sloves je potřebnou pomůckou pro laika i profesionála, stručně řečeno pro každého, kdo se chce s angličtinou vypořádat na vyšší než základní úrovni. Nikdo nikdy nebude znát všechna frázová slovesa, ale ta nejběžnější jsou pro praktickou angličtinu nutná, a čím víc se jich člověk naučí ovládat, tím lépe porozumí živému mluvenému jazyku. Frázová slovesa patří k vyšší jazykové výbavě. Pokud se nevzdáte a dostanete se ve studiu až k nim, začnou se před vámi lámat bariéry a vy se můžete považovat za člověka, který umí anglicky.
Slavné eseje „Poprava oběšením“, „Jak jsem střílel
slona“, „Uvnitř velryby“, „Lev a jednorožec“, či recenze
na Obratník Raka Henryho Millera a Mein Kampf Adolfa
Hitlera patří mezi 51 textů, které George Orwell napsal
v letech 1928 až 1941.
Ve svých publicistických dílech
vystupoval nejen jako myslitel a homo politicus, ale
především jako člověk vztahující se k druhým, „a fellow
human being“; zabýval se sociálními, ekonomickými,
a především obecně lidskými otázkami. Jeho eseje
dodnes nabízejí příklad, jak lze k životu, myšlení i psaní
přistupovat jednoduše a ryze, a staví na přesvědčení,
že bez ohledu na ideologie je potřeba zůstat slušným
a čestným člověkem.
Plánovaný čtyřsvazkový projekt
nakladatelství Argo, nazvaný Eseje I.–IV., bude obsahovat celkem 241 esejí, včetně Orwellových
literárních recenzí a proslulých novinových sloupků „As I Please“. V této podobě se bude
jednat o nejúplnější, nejširší a naprosto vyčerpávající souhrn Orwellových esejí v češtině.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Zápisník zapomenutého botanika objevitele či fantazie šíleného výtvarníka? Skutečně jsou květiny na klopě slavného pěvce tolik vzácné a opravdu dávný indický lékař, přezdívaný otec chirurgie, sešíval rány mravenčími hlavičkami? Co je pravda a co je výplodem fantazie autorky této krásné a zábavné knihy rozhodnete je vy sami.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Francouzský mnich Rodulfus Glaber bývá v odborné literatuře bývá oprávněně nazýván „kronikářem Roku tisíc“ a jeho Pět knih dějin je pokládáno za jeden z nejvýznamnějších pramenů k dějinám nejen středověké Francie, nýbrž i Svaté Říše římské v čase milénia. Přestože jej moderní historikové usvědčili z řady omylů, je dodnes vnímán jako neocenitelný pramen k velkým změnám, jimiž svět kolem roku 1000 procházel (oslabení královské
autority a prohloubení feudálního rozkladu ve společnosti a s tím související formování představy Božího míru a církevní reformy).
Nesmírně důležitý je však Glaber také jako pramen k dějinám mentalit. Jeho kronika obsahuje řadu anekdotických příběhů, exempel i vidění, jež dobře dokumentují chiliastické představy středověké společnosti, která rok 1000 spojovala nadcházejícím koncem světa. Glaberova kronika se vždy těšila velké oblibě a byla hojně citována středověkými kronikáři i moderními autory. Tato edice, již doprovází odborná studie a poznámkový aparát z pera
medievalistky Ivy Adámkové je prvním převodem Glaberových Dějin do češtiny.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Nová antologie editora Martina Šusta zachycuje v uceleném knižním souboru česky vůbec poprvé výrazný fenomén zahraniční fantastiky poslední doby. Můžete se těšit na dávno ztracenou romantikou obdařené příběhy zahalené parou z podivuhodných strojů. Povídky stvořené řadou známých tváří současné světové fantastiky vás přenesou nejen do minulosti, ale i na jiné světy a do dob, jež sice nikdy neexistovaly, ale bylo by krajně vzrušující, pokud bychom je mohli navštívit i jinak než jen na stránkách knih. Kdokoli s kouskem odvahy v srdci a lásky k mnohem jednodušší minulosti bez počítači řízeného života nalezne v knize světy, v nichž prožije doslova dech beroucí dobrodružství.
Publikace předních amerických univerzitních ekonomů C. M. Reinhartové a K. S. Rogoffa si klade otázku, proč státy již řadu století opakovaně procházejí různými typy finančních krizí, jako jsou neschopnost splácet dluhy, bankovní paniky, znehodnocování či krachy měn, či přímo komplexní finanční krize, mnohdy globálního rozsahu. Odpověď na tuto otázku pramení z lidské povahy – lidé mají tendenci si ustavičně myslet, že „tentokrát je to jinak“. Domnívají se, že lidstvo je nyní chytřejší, že jsme se poučili z chyb minulosti, že aktuální ekonomický růst bude trvat navždy, že ceny aktiv (například akcií či nemovitostí) budou jen ustavičně stoupat… Pod vlivem této mylné představy si lidé (ale i státy) stále více vypůjčují a zvyšují svou zadluženost. Pokaždé se ale ukáže, že po růstu přijde pokles, po boomu recese, cenové bubliny prasknou a dluhové bří-mě začne být k neunesení… Autoři podrobně mapují osm století státních či mezinárodních finančních krizí v jejich rozličných variantách a převlecích. Značná pozornost je věnována nedávné globální krizi, která se nezrodila z ničeho jiného než z výše popsaného přesvědčení, že „tentokrát je to (určitě) jinak“.
Víte, že číslo Pí lze vypočítat z rozmístění hvězd na obloze? Anebo že počítačová tomografie, tzv. „cétéčko“, by nemohla fungovat bez jednoho čistě matematického objevu?
Zajímá vás, jak se provádí důkaz „zastrašením“ či „opomenutím“?
Víte, co je ve skutečnosti polární medvěd?
Odpovědi na tyto otázky i spoustu dalších najdete v pokračování úspěšného Kabinetu matematických kuriozit profesora Stewarta. Tento britský matematik, obdařený osobitým jemným humorem, opět sáhl do svých zápisníků a přichází s další pestrou všehochutí z tajuplného světa čísel, úseček a integrálů. Znovu se přesvědčíte, že svět matematiky dokáže být velmi zábavný. Kuriozity, hádanky, vážné úlohy, příběhy z historie vědy, matematické vtipy i historky o slavných matematicích jsou zde poskládány s lehkostí a šarmem do vytříbené mozaiky, kterou lze číst po řadě i na přeskáčku, ale která vás nudit rozhodně nebude.
Ian Stewart (* 1945) je britský matematik, profesor na univerzitě ve Warwicku, člen Královské vědecké společnosti. Je asi nejznámějším a nejplodnějším popularizátorem matematiky (z několika desítek knih uveďme What is Mathematics?, Figments of Reality, Flatterland či Letters to a Young Mathematician, česky vyšly knihy Čísla přírody, Odsud až do nekonečna, Jak rozkrájet dort a Hraje Bůh kostky?), mimoto vydal řadu knih ze žánru sci-fi a fantasy (česky vyšly tři díly Vědy na zeměploše, s Terrym Pratchettem). Jako matematik se zabýval teorií katastrof, biomatematikou a dalšími problémy na pomezí čisté a aplikované matematiky.
Román současného korejského spisovatele.
Je sedm hodin ráno a hlavní hrdina Kim Jonghaova románu Říše světla se probouzí do zdánlivě všedního dne. Jen úporná bolest hlavy jako by byla předzvěstí čehosi neblahého. Na Jihu usazený severokorejský agent Kim Kijong (vlastním jménem Kim Songhun) je ředitelem malé firmy zabývající se dovozem a distribucí filmů. Poté, co se stal jeho nadřízený v Pchjongjangu obětí čistky, přerušilo s Kijongem severokorejské vedení všechny kontakty a on byl ponechán vlastnímu osudu v dravé kapitalistické společnosti. Díky svým schopnostem (tak si to alespoň sám myslí) se relativně dokázal prosadit a zařadit se mezi střední vrstvy. Má vlastní byt vybavený moderní elektronikou, automobil střední třídy a nic netušící manželku a dceru. Onoho rána jej však v práci čeká nemilé překvapení v podobě telefonátu a následného e-mailu, přikazujících bez dalšího vysvětlení neodkladný návrat na Sever. Po deseti letech nečinnosti jej to uvrhává do nejistoty. Byla odhalena jeho identita, nebo se nevědomky dopustil nějaké chyby? Ocitá se v obtížném dilematu. Má opustit rodinu i pracně vybudované konzumní pohodlí a vrátit se do své vlasti, kde jej čeká v lepším případě nesvoboda bez drobných každodenních radostí, oblíbené hudby, knih a filmů, v horším případě přísný trest, věznění a možná i smrt? Poslední den pobytu, kdy se marně snaží zjistit bližší důvody odvolání, je pro něj příležitostí k bilancování dosavadního života a k ohlédnutí se za dalekosáhlými změnami, kterými prošla během jeho pobytu jihokorejská společnost, jejíž je cizorodou součástí. Rozehrává se kolem něj neznámá hra, která má spád, ale naprosto mu uchází její smysl i pozadí, a otazníků spíše přibývá.
Román korejského spisovatele představuje v pořadí druhou publikaci z celkem deseti titulů moderní korejské literatury,
které budou v průběhu čtyř let vydávány nakladatelstvím Argo.
Kniha s názvem Říše světla je dílem světoznámého spisovatele Kim Jong-Ha, který v Česku touto knihou debutuje.
Vydání knihy podpořil Ústav pro překlad korejské literatury LTI Korea.
Svůj první – a nejslavnější – román Jméno růže vydal Umberto Eco, když mu bylo téměř padesát: ve svých osmdesáti letech je tedy coby romanopisec vlastně mladíkem – a právě o tomto „romanopiseckém mládí“ pojednává jeho nová kniha. Se stylistickou elegancí sobě vlastní se v ní autor vyznává z celoživotní fascinace literaturou; ve čtyřech esejích nechává čtenáře nahlédnout do romanopiscovy kuchyně a zároveň předvádí svůj pověstný literárněteoretický a kritický um. S jeho použitím pak vysvětluje, proč nás literatura dokáže pohnout k slzám, v jakém smyslu „existují“ Anna Kareninová, Řehoř Samsa či paní Bovaryová, anebo proč musí být dobrá non-fiction vystavěna jako napínavá detektivka. Lze dodat, že podobně napínavě je vystavěna i jeho Zpověď.