Martin Nodl je nejen respektovaný český historik, ale také otec dvou dcer – a právě z poetických příběhů, které svým dcerám vypráví, vychází jeho první dětská knížka. Sestává z osmnácti „legend, bajek a podpohádek“, jež ohledávají skrytá zákoutí dětské duše. V magických a poetických obrazech v nich autor vypráví příběhy, ve kterýh dobro a zlo vedou zápas, v němž nakonec vítězí lidská odvaha a pevná mysl, překonávající všechny nesnáze a strachy. Číst jednotlivé bajky je možné dětskýma i dospělýma očima zároveň. Nikdy v nich není nikdo sám. Pomoc je vždy nablízku. Přítomnost se v bajkách proplétá s minulostí, staré v příběhy a legendy tu ožívají v postavách, které – jako oslík ve vánoční bajce – kdysi stály na okraji dění. Ilustrace Alexandry Švolíkové jednotlivým vyprávěním dodávají jedinečnou atmosféru, v níž se texty mění v obrazy a naopak.

Magda Jogheeová (Šimíčková) se narodila 13. října 1953 v Uherském Hradišti.
Vystudovala Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze.
Žila poněkud nomádským způsobem života. Bydlela na jižní Moravě, v Ostravě, v Praze, na ostrově Mauricius a od roku 1989 bydlí na Českolipsku. Tak dlouho na jednom místě nikdy nepobyla… možná 1je čas na změnu. Líbilo by se jí Bali, Martinik i Mongolsko.
Má tři dcery.
Pracovala jako redaktorka v Mladém světě, Mladé frontě, Lidových novinách a SD – sobotní příloze regionálních novin.
Byla u zrodu občanského sdružení Pasant a dvanáct let pracovala s drogově závislými lidmi a bezdomovci. Vlastně nikdy neskončila, protože se dodnes potkávají v ulicích České Lípy.
Fejetony vycházely v letech 1979– 983 v Mladém světě, 1992–1993 v Českolipských novinách, 1994–1996 v Magazínu Lidových novin, 1994–1998 v Nedělních Lidových novinách a Víkendu Mladé fronty, od roku 2007 spolupracuje s ONA Dnes.
Fejetony S kabelkou kolem světa a kompostu jsou z let 2011–2013. Třetina z nich vyšla v ONA Dnes.

„Fejetony jsou moje láska stejně jako psi, kočky, jeřábi, havrani a jiní ptáci a vůbec všechna zvířata včetně myší a potkanů, slunce, stromů a hvězd na nebi… Občas bývá obohacující také setkání s lidmi. Když vás zrovna neválcují nákupním vozíkem, nevybržďují, nenabízejí výhodný telefonní tarif či pánev se zázračným povrchem. Ale hezky si s vámi povídají u stolečku s kávou, bez věčného zvedání mobilu s neomezeným voláním a bez toho, že šíleně spěchají. Nebo jdou s vámi třeba na procházku…“

Jeremy Clarkson jako novinář začínal v místním listu Rotherham Advertiser a později psal pro Lincolnshire Life nebo Sun a Sunday Times. Dnes je autorem a spolu s Jamesem Mayem a Richardem Hammondem moderátorem televizního pořadu BBC Top Gear, jehož nová a nová pokračování pravidelně sledují miliony lidí po celém světě. O Clarksonovi se říká, že je nějvětší osobností britské televize. Měří 196 cm.

V knize Léta s Top Gear se nám dostává potěšení číst špičkovou novinařinu a osobité názory na nejrůznější automobily a automobilový průmysl, ale nejen to; také se nám tu otevírá „svět podle Clarksona“, ostrov vtipu, ironie a střízlivého občanského myšlení, stavícího do nelichotivého světla svět evropských zákazů a příkazů, všeobecného opatrnictví a politické korektnosti. Kniha obsahuje výbor autorových sloupků, vycházejícíh mezi lety 1993 a 2011 v prestižním automobilovém časopise Top Gear.

Hrdinou Vysněného života Ernesta G. je Josef Kaplan, český lékař židovského původu, který v třicátých letech 20. století vystuduje v Paříži, válku a antisemitské běsnění přečká v alžírském vyhnanství a po ukončení bojů se vrací do osvobozeného Československa. Netuší však, že ani zde se svobody příliš nenadechne a že stráví téměř celý život v totalitním režimu. Když v roce 1966 přijme v sanatoriu k léčení jistého jihoamerického revolucionáře, dostoupí jeho absurdní životní dráha vrcholu. Protože se dožívá stých narozenin, zažije i pád železné opony a konečně se může zase podívat do Francie, kde se snaží posbírat střípky svého rodinného života.
Podobně jako v Klubu nenapravitelných optimistů, Jean-Michel Guenassia i ve svém druhém románu představuje řadu nezapomenutelných postav (z nichž některé známe již z Klubu). a utkává bohaté předivo přátelských a milostných vztahů. Zevrubně se věnuje otázkám politickým a společenským a obohacující francouzskou optikou nahlíží každodenní život v komunistickém Československu.

Kolem matematiky se točí celý moderní svět, je však mezi námi mnoho lidí, kterým se jejich první setkání s ní nevyvedlo a kteří mají místo potěšení a užitku z matematiky spíše strach. Zejména jim je určena kniha profesora aplikované matematiky Stevena Strogatze. V jednoduchých krocích vykládá základní pojmy, přístupy i historii moderní matematiky, u čtenáře přitom nepředpokládá nic víc než zdravý rozum a přirozenou zvídavost. Nejde mu však o to, aby se čtenář naučil s matematikou pracovat – jeho hlavním cílem je, aby z toho měl radost, aby mu zprostředkoval estetický požitek z matematického myšlení, z nalézání souvislostí mezi nejrůznějšími strukturami našeho světa. Zkrátka však nepřijde ani čtenář, který o matematice ví své: i profesionální matematici si často nejsou vědomi souvislostí, které považují za dané a dále o nich neuvažují. I jim má co poskytnout výklad, který sice začíná na úplném začátku, ale neklade si žádnou horní mez. Doslova totiž platí, že nás Radost z x provede světem myšlení od jedné až do nekonečna.

O autorovi: : Steven Strogatz (* 1959) je matematik světové třídy v oboru aplikované matematiky. Kromě odborné práce (synchronizace dynamických systémů, matematická biologie a další) se intenzivně zabývá i popularizací vědy. Jeho matematické sloupky v New York Times se staly jádrem knihy Radost z x (2012, v roce 2014 za ni obdržel Eulerovu cenu Americké matematické asociace MAA), napsal populárně naučné knihy Sync (2003) a The Calculus of Friendship (2009) a je častým hostem v rozhlasových pořadech o vědě. V současnosti je profesorem matematiky na Cornellově univerzitě.

Nejnovější kniha kosmologa, částicového fyzika a známého popularizátora vědy Seana Carrolla se věnuje nejdůležitějšímu objevu v oboru subjaderné fyziky za posledních 30 let, za který Peter Higgs a François Englert v roce 2013 obdrželi Nobelovu cenu. Jde o objev takzvané Higgsovy částice, významné ingredience standardního modelu elementárních částic a jejich interakcí. Autor poutavě líčí technické zázemí objevu učiněného v roce 2012 pomocí gigantického urychlovače LHC v evropské laboratoři CERN i velký teoretický význam Higgsova bosonu v mikrosvětě. Tato částice totiž hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních částic, zejména rozdílu mezi nehmotným fotonem, kvantem elektromagnetického působení, a velmi těžkými bosony W a Z zodpovědnými za slabou interakci. Podle Carrolla tento významný objev předznamenává novou fascinující éru fyziky 21. století.

Dvojnásobný držitel Magnesie Litery za nejlepší prózu (2003 a 2014) a nositel Ceny Josefa Škvoreckého (2010) přichází s novou knihou. Soubor jedenácti povídek, majících společného vypravěče, ne však čas. První se odehrává v roce 1986 na bizarní cestě Bulharskem, poslední v současné pražské čajovně. Povídky jsou řazeny chronologicky, jde tedy o jakýsi nepravý časosběr, poněvadž jinak jde o texty zbrusu nové.
Tématem sbírky je, co se za těch bezmála třicet let změnilo – kolem vypravěče i v něm. Kdo má rád Haklovy povídky, najde starého Hakla s bohatým vypravěčským rejstříkem obohaceným svěžím střídáním vypravěčských osob. Střídmé návaly excentrické melancholie a šelesty citových šrámů se střídají s rytmickou úsečností a skalpelovou přesností okamžiků.

Toto je kniha o lásce. Toto je kniha o touze zachytit
unikavé věci. Toto je kniha o dívce Mijuki, která
rok co rok odjíždí na dovolenou do zapadlé
vesnice u studeného oceánu, prochází se, chodí
na pivo, pochutnává si na instantních nudlích,
a těší se, až se vrátí ke své lásce. Mezitím se
sbližuje s místními a promění život leckoho
z nich. Autor svůj román nestaví na překotném
a komplikovaném ději, ale na pozorném vidění,
humoru a dovedném a účastném portrétování
svých postav. Protože toto je kniha o lásce.

Helena Tomanová-Weisová byla velmi pozoruhodná
žena, která se jako příslušnice pražské německé
menšiny pohybovala v okruhu jejích význačných
představitelů a zároveň se jako novinářka
a rozhlasová redaktorka dostala do kontaktu se
zajímavými osobnostmi českého prostředí.
Jako herečka poznala svět divadla a filmu, hrála ve
Vídni, na českých scénách i v německy mluvených
divadelních hrách. Krátká, autobiograficky laděná
povídka Kamenný oblouk/Der Steinbogen je zasazena
právě do prostředí a doby, jež autorka poznala na
vlastní kůži – odehrává se těsně před anšlusem
Rakouska a během něho a líčí osud malého divadla
a milenecké dvojice, která v divadélku zhmotnila
svůj velký sen a nepřízní doby o něj zase přišla.

Anglický spisovatel Peter Mayle, jemuž se Provence stala druhým domovem, pro své věrné i nové čtenáře formou slovníku v heslech uspořádal svůj pohled na tento svérázný, levandulí provoněný kraj. Výběr hesel je ovšem velice osobní – čtenáři se tedy setkají s pestrou směsicí témat, jež autorovi přišla nejpřitažlivější, nejbizarnější, nejzábavnější, nejtypičtější: most v Avignonu a osel, česnek a kruhový objezd, levandule a Pařížané, větry a muzeum vývrtky, zahrady a pastis… Koláž dojmů a zkušeností, kterou Peter Mayle předkládá svým typickým humorným stylem, s nadhledem a zároveň velkou náklonností, propojuje všudypřítomné a pro Francii neodmyslitelné téma: jídlo a pití.