Ela obdrží po smrti milované babičky Apoleny svazek starých dopisů. Jsou plné keltských mýtů, ale také milostných vyznání babičky a jakéhosi Liama, a především odkazují na záhadné tajemství. Plná odhodlání rozkrýt Apoleninu minulost se Ela vydává do Irska. Chce najít autora dopisů a možná i svou „druhou rodinu“. Ta však zdaleka neodpovídá dívčiným idylickým představám. Starý bručoun Liam, jeho potrhlá sestra Triona s neustále koketujícím manželem Benjaminem a jejich desetiletý syn Enda Elu neustále přivádějí do rozpaků, navíc to vypadá, že tajemství tady mají úplně všichni. Společně vyrážejí na cestu po Irsku, po stopách dopisů mezi Apolenou a Liamem. Výlet, který měl být holdem všemi milované Apoleně, znamená pro Elu jedinečnou možnost přijít celé rodinné hádance na kloub. Ale teprve když projedou půl Irska a nahlédnou jeden druhému do duše, může tajemství konečně vyjít na světlo.
Klasický text jednoho z otců strunové teorie nás v kostce seznámí s vývojem hlavních směrů moderní fyziky od vzniku Einsteinovy speciální teorie relativity. Její příběh líčí jako nekončící a stále otevřenější dobrodružství zvídavého ducha fyziků, kteří s každým objevem zjišťují, že příroda je ještě záhadnější, než se dříve mohlo zdát. Živě a srozumitelně podaný výklad doplňují výstižné charakteristiky hlavních postav fyzikální vědy druhé poloviny tohoto období, s nimiž se autor dobře znal.
Země je v troskách. Lidstvo se ale nikdy nevzdá a dál bojuje o svůj osud. Někdo obývá ruiny staré
civilizace, další stihli včas kolonizovat jiná místa ve vesmíru. Nahlédněme do pěti vizí naší budoucnosti. Změní se svět lidí? Změní se lidé?
Antologie Trosky Země přináší pět nových příběhů od hvězd české fantastiky. Každý se váže k jejich čtenářsky oblíbeným sériím. Ondřej Neff připomene svůj nejznámější svět Arkádie. Vilma Kadlečková cenami ověnčenou sérii Mycelium. Jan Kotouč nás zavede do Centrálního Impéria. Petr
Heteša nechá vzpomenout na svůj Baltimore a autorská dvojce Jan Hlávka a Jana Vybíralová se
vrací do světa Algoru. Antologie Trosky Země je vhodná nejen pro fanoušky jednotlivých autorů,
ale i pro každého, kdo se chce s hvězdami české sci-fi teprve seznámit.
Na skládce najde postarší hlídač Nejedlý malou holčičku. Nikdo ji nehledá, nikdo neví, odkud se vzala ani kdo jsou její rodiče. Dostane jméno Alžběta a ujme se jí vdova Viola, jejíž pět synů už dávno odešlo z domova. Alžbětin původ není jediná záhada, kterou magický příběh rozplétá. Nalezená holčička se stává katalyzátorem dávno promlčených tajemství celého městečka.
Proč se hlídač Nejedlý kdysi dobrovolně odstěhoval mezi haldy nepotřebných věcí? Co se přihodilo mezi Violou a její sestrou, že spolu desítky let nemluví? A kdo je podivínský dědek Cink, který se šourá po krajině s plnými igelitkami a Alžběta se ho bojí?
Trochu báseň, trochu detektivka a trochu sen. Příběh se odehrává v neurčitém bezčasí, kde věci, domy i místa hrají stejně podstatnou roli jako postavy. Tři liščí ocasy, modrá vana v ohromném jabloňovém sadu a rodinné obrazy v pokojích zakrytých prostěradly. Malá Alžběta v tom panoptiku roste a pozvolna rozkrývá historii svých blízkých. Je ale vůbec možné pátrat v cizí minulosti a zároveň se vyhýbat své vlastní?
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Havířovem otřásají brutální vraždy místních narkomanů, distributorů a výrobců drog. K jednotlivým skutkům dochází
v rychlém sledu. Každé zaváhání policie může znamenat další zbytečnou oběť. Ostravský vyšetřovatel násilné kriminality major Ivoš Kylián proto sestavuje specializovaný tým, jehož
cílem je co nejdříve odhalit a dopadnout sadistu, jakého toto
město nepamatuje. Netrvá dlouho a kriminalisté narážejí na
první znepokojivou skutečnost – na každém místě činu najdou
odlišné stopy, které je pokaždé nasměrují na jiného podezřelého. Zdá se, že vrah rozehrál s policií šílenou hru, kterou si
evidentně užívá.
Román je opatřen podtitulem „Mašínovi a největší příběh studené války“, velkých příběhů však v sobě nese vícero – jde o ságu jedné výjimečné rodiny, která se ctí prošla oběma světovými válkami a oběma vražednými totalitními režimy, které střední Evropě uchystalo 20. století; jde o citlivý, rafinovaně prokreslený portrét několika mimořádných postav (od otce Mašína, legionáře, vojáka, jednoho z protektorátních „Tří králů“, přes jeho manželku Zdenu, tchyni Emmu či dceru Nendu, až po jeho syny, Josefa a Ctirady Mašínovy a jejich přátele a spolupracovníky); jde o strhující, napínavý western, v němž se pětice mladíků s pistolemi postaví po zuby ozbrojené dvacetitisícové armádě východoněmecké Volkspolizei, a třem z nich se podaří prostřílet do svobodného Západního Berlína; jde o elegantně vystavěné umělecké dílo, jež umně využívá četných vypravěčských perspektiv a protikladných úhlů pohledu, aniž by sklouzlo do mravního relativismu.
Autor za svůj román obdržel cenu Magnesia Litera 2005 pro nejlepší knihu roku.
Závěr epické historické fantasy série o výpravě kyjevského knížete Svjatoslava proti Chazarské říši a kavkazským kmenům…
Říše Chazarů padla, veliký kagan je mrtvý. Vlk v duši knížete Svjatoslava je však nenasytný. Kyjevské vojsko opouští vydrancovaná města na kaspických pobřežích a míří na Kavkaz, kde se na strmých úbočích tyčí pevnosti Alanů, Avarů a Kassogů. Alanská princezna Semira se s pomocí následníka chazarského trůnu Davida snaží včas dostat domů, aby zachránila své soukmenovce před zotročením a záhubou. Mezitím se v donských stepích na popud beje Heroda shromažďuje obrovské vojsko Pečeněhů.
Která dobyvačná horda se spíše zmocní pokladů Kavkazu, odlehlých chazarských měst u Azovského moře, a hlavně pohraniční pevnosti Sarkel – Bílé věže? Jaký osud potká Ilju Muromce a ostatní členy bohatýrské družiny, rozvrácené temnými kouzly démonického Koščeje?
Velký a strhující severský román, který volně čerpá inspiraci z osudu kostela Vang ve středním Norsku, který byl skutečně přemístěn a dodnes stojí na severním svahu Krkonoš.
Napínavý historický příběh vychází z legendy o dvou sestrách-
siamských dvojčatech z osady Hekne, které tkaly obdivuhodné
koberce. Zemřely obě téhož dne a otec nechal na jejich památku vyrobit dva nezvykle znějící zvony, jimž se začalo říkat „sesterské“. Časem se kolem nich tvořily pověsti – zvony například
zvonily bez lidského zásahu, když se mělo stát něco tragického.
Dlouho po smrti dvojčat, po letech, kdy církev o kostel příliš
nepečovala a stavba chátrala, se nový farář zasadil o to, aby
postavili kostel nový a starý zbořili. O tom se dozvěděli kunsthistorikové v Drážďanech, kteří tušili, že jde o mimořádnou kulturní památku, rozhodli se kostel koupit, nechat ho rozebrat
a převézt do Saska. Jeden z nich, skvělý kreslíř Gerhard Schönauer, se do Hekne vypraví. V Drážďanech se povídačkám
o kouzelných zvonech smál, ale uprostřed hor a mezi lidmi,
kteří žijí v naprostém souladu se svými prožitky a s přírodou,
pověstem uvěří.
„Evokativní… krásná ukázka moderního norského folkloru.“
– The Guardian
„Mytting napsal skvělou knihu, evokace místa a kultury je dokonalá. Prolíná se tu stará severská tradice s nastupujícím moderním světem…“
– Booklist
„Magie tohoto románu je čistá a tajemství prastará, vše zasazené do nezkrotné norské divočiny. Nezapomenutelný román, který oslavuje nezkrotnou víru.“
– Foreword Reviews
„V této první knize historické trilogie plné magie bojují o duši norské vesnice konce 19. století tři síly: pokrok, náboženství a pověry.“
– Book Browse
„Mytting nám předkládá mnohostranný příběh, v němž se mísí romantika, dobrodružství, architektura a kulturní střet starých pořádků s moderní dobou.“
– The Girly Book Club
Vydání knihy podpořila Nadace norské literatury v zahraničí NORLA.
Už od 24. února 2022 vzdoruje Ukrajina bezuzdné ruské agresi. Miliony lidí před válkou utekly ze
svých domovů, desetitisíce zahynuly, brutální destrukce se nevyhnula školkám, muzeím ani kostelům. Svět obdivuje, nakolik se přes mohutný válečný tlak Ukrajinci odmítli podvolit vůli moskevského diktátora. Obrovská země přitom zápasí nejen s přesilou východních nájezdníků, ale také
s vlastním kulturním a historickým dědictvím. Šestice zpravodajů České televize nabízí ničím nezastřený kritický pohled i na slabiny bránící se Ukrajiny, jako je postsovětská strnulost, endemická
korupce, institucionalizovaný machismus nebo mezigenerační napětí. A nachází jiskry naděje v odhodlání mladých mužů a žen ubránit svou vlast a brzy ji proměnit ve fungující svobodomyslnou demokracii.
Když se Lexie Sinclairová setká s kultivovaným šéfredaktorem
a obchodníkem s uměním Innesem Kentem, uvědomí si, že už
nemůže dál jen čekat, až její život doopravdy začne. Odjíždí z venkova do Londýna a v srdci umělecké scény Soho padesátých let si vybuduje nový život.
V současnosti se Elina a Ted vzpamatovávají z těžkého porodu
svého prvního dítěte. Elina se snaží sladit nároky mateřství se
svou identitou malířky a Teda trápí vzpomínky na vlastní dětství, které se neshodují s verzí událostí jeho rodičů. Když Ted
začne hledat odpovědi, odhalí se neobyčejný portrét dvou žen,
jež od sebe sice dělí padesát let, ale jsou spojeny způsobem,
který by ani jedna z nich nečekala.
Vydání knihy podpořil fond Literature Ireland.