Příběh, ve kterém jsou omylem zavražděni manželé provozující poněkud neobvyklé sexuální praktiky, je parodií na perverzní thriller.

Poémy Dutí lidé (1925) a Popeleční středa (1930) společně vytyčují nejzřetelnější předěl v Eliotově básnickém díle: první báseň je svou fragmentárností, tragikomickou rituálností a různohlasím těsně spřízněna s Pustou zemí, druhá svou meditativní
religiozitou a širším souzvukem předjímá pozdní Čtyři kvartety. Právě díky tomu však vybízejí k hledání hlubších souvislostí Eliotovy poetiky a jeho duchovního postoje. Dutí lidé jsou
mimo jiné inspirováni Conradovým Srdcem temnoty a vřazují
se do okruhu modernistických „cest do hlubin noci“; Popeleční
středa, v níž zaznívají verše převzaté z Danta a jeho současníků, patří do kontextu modernistických snah „napsat ráj“.

V listopadu roku 1995 je v potoce u fotbalového hřiště nedaleko vlakového nádraží v Háji ve Slezsku nalezeno nahé lidské
tělo přikryté kabátem. Přivolaná policie následně zjistí, že se
jedná o dívku, kterou někdo znásilnil a zavraždil. Kam se ale
podělo její oblečení, boty a osobní věci? Vrah na místě kromě
samotného těla a kabátu nic dalšího nezanechal. Kriminalisté z ostravského prvního oddělení rozjíždějí rozsáhlé pátrání
a složité vyšetřování. Počítače, mobily, internet i nejmodernější
kriminalistické metody – to vše je zatím hudbou budoucnosti.
Vyšetřovatelé pracují s tužkou, zápisníkem, ručně kreslenými
portréty a psacími stroji, jimiž popisují stohy papírů. Musejí ale
konat rychle, protože se obávají, že vrah zaútočí znovu…

Jeden z prvních případů
vyšetřovatele Ivoše Kyliána.

Rok se sešel s rokem a Jeremy farmaří statečně dál, přestože
brexit stále ještě trvá a asi se to hned tak nezmění; navíc mu
bývalý ministerský předseda, který ten brexit spískal tím zatraceným referendem, rozbil traktůrek. Navrch se mu také rozbil
velký traktor značky Lamborghini, ale Jeremy k němu přilnul
a nedokáže se ho zbavit, ač mu to Kaleb doporučuje.
Aby toho
nebylo málo, pronajatý býk je ostýchavý a k otelení krav se
nemá, kdežto prasátka souloží ve dne v noci a selata z nich létají jako broky z Jeremyho brokovnice. A taky ten eko-kontrolor v pronajatém autě pro chudší střední vrstvy už zase brousí
kolem výběhu pro ovce a šmíruje, zda stříž vlny probíhá podle
halal i košer pravidel…

Největší diktátoři 20. století – Hitler, Stalin a Mao – vládli pomocí brutálních represí. Mnozí z nich také zavedli oficiální ideologii
a izolovali své státy od okolního světa. V posledních desetiletích se však tvář diktatury změnila. Nová generace dobře oblečených a mediálně zdatných mocipánů přetváří autoritářskou
vládu pro éru globálních vztahů. Namísto výročních průvodů
a vězeňských táborů tito vůdci kontrolují své občany pomocí
manipulace s informacemi a předstírání demokratických postupů.
Stejně jako spin doktoři v demokraciích, i oni překrucují zprávy, aby získali podporu. Kniha sleduje vzestup takových
„spin dictators“ po celém světě – mužů jako Hugo Chávez ve
Venezuele, Vladimir Putin v Rusku a Viktor Orbán v Maďarsku.
Ukazuje, jak se tito vládci liší od zbývajících „diktátorů strachu“,
jako jsou Kim Čong-un a Bašár al-Asad, i od takových mistrů
hi-tech represe, jako je Si Ťin-pching.
Kniha, založená na důkladném výzkumu, ale napsaná přístupným jazykem, se snaží
rozluštit velkou politickou hádanku naší doby: jak mohou diktátoři přežít ve věku prohlubující se modernity. Naznačuje, proč
tento nový typ diktatury vzniká, jak funguje, jaké hrozby takové režimy představují a jak se jim Západ může nejlépe bránit.

V 15. století vypukne ve střední Evropě zuřivá náboženská válka mezi husity a katolíky. Šárka se
po sedmileté nepřítomnosti vrací k husitům. Po smrti hrdinného Jana Žižky pokračuje husitské vojsko v nezadržitelném tažení, nicméně intriky královny Barbary přinášejí nečekaná úskalí. Šárku vyděsí zvěrstva páchaná husity a opět učiní vážné rozhodnutí. Jsme svědky střídání a prolínání osudů všech zásadních postav příběhu.