Dějiny královského města Kolína nad Labem je dosud jedinou syntézou dějin města Kolína a dosud nenalezla náhradu v novém zpracování. I pro dnešního badatele a čtenáře je potřebným zdrojem poučení. Autor Vávra (1838 až 1912) čerpal i z pramenů dnes ztracených nebo nezvěstných. A tak i přesto, že poslední vydání vyšlo již více než před 100 lety, zůstává toto dílo v řadě ohledů základní pomůckou, po které musí zájemce o kolínskou historii sáhnout. První díl popisuje období do roku 1618. Druhý díl popisuje období od roku 1618 až do roku 1886.

Vydání knihy podpořilo město Kolín.

Lindě je 31 let a podle mínění všech vede dokonalý život: bydlí ve Švýcarsku, v jedné z nejbezpečnějších zemí světa, má skvělé manželství, milujícího manžela, roztomilé a způsobné děti a zaměstnání novinářky, na které si nemůže stěžovat.
Rutina a předvídatelnost každodenního života v ní však začínají budit pochybnosti. Už nedokáže snášet úsilí, které musí vynakládat, aby vypadala šťastně, zatímco ve skutečnosti k životu pociťuje nesmírnou apatii.
To všechno se změní, když se setká s mužem, s nímž si v době dospívání byla citově blízká. Jacob je teď úspěšný politik a během interview, které s ním Linda pořizuje, v ní posléze vzbudí něco, co už dávno nepocítila: vášeň.
Linda teď udělá všechno pro to, aby si tuto nedosažitelnou lásku vybojovala. Bude muset klesnout až na samé dno lidských citů, aby nakonec došla vykoupení.

Druhý díl trilogie začíná v Itálii, kam Hilja odletěla za svým milencem jménem David Stahl, který se tu skrývá před běloruskou mafií. Jednoho dne však David zmizí a zoufalá Hilja se vrací do Finska. Najme si ji podnikatelka Monica, která už ji kdysi zaměstnávala. Nyní si otevřela restauraci, ale někdo jí vyhrožuje. Ve snaze klientku ochránit a zjistit, jak je to s Davidovým zmizením, se Hilja ocitne uprostřed vražedného komplotu mezinárodní mafie, která jí jde po krku.

Leena Lehtolainen je nejprodávanější finskou autorkou detektivních románů. Série kriminálních příběhů o komisařce Marii Kalliové dosáhla mezinárodního úspěchu, knihy byly přeloženy do více než 20 jazyků a tři tituly z této řady i do češtiny. Je držitelkou několika ocenění, mimo jiné ceny Johtolanka (Stopa) každoročně udělované nejlepší detektivce roku. Mnoho jejích příběhů bylo zdramatizováno či zfilmováno.

Obsáhlá a obrazově bohatá monografie mapuje slavnosti, ceremonie a rituály, jež našly uplatnění v prostředí Českého království v období pozdního středověku.
Autorský kolektiv předních českých medievistů v ní na základě širokého spektra dochovaných pramenů, písemné i obrazové povahy, kreslí mnohovrstevnatý obraz slavností, ceremonií a festivit, jež došly uplatnění v různých sociálních prostředích 14. a 15. století.
Hlavní důraz je přitom v knize kladen na panovnické dvory, v nichž se rituály, jež povětšinou nabývaly sakrální podoby, uplatňovaly v největší míře. Kapitoly z pera Františka Šmahela o královských pohřbech, Václava Žůrka, jenž z nového úhlu pojednává o královských korunovacích, či Martina Nodla, jenž se věnuje opomíjené problematice zásnub a sňatků, ukazují, že v prostředí panovnického dvora rituální jednání nabývalo slavnostní, ceremoniální podoby. Na lucemburském dvoře vznikaly normy a předpisy, jež měly ovlivňovat zvyklosti ceremoniální povahy pro bezprostřední potomky a příští generace. České prameny sice autorům neumožnily odpovědět na všechny otázky, jež nastolilo dynamicky se rozvíjející západoevropské bádání, soustavný důraz na komparaci s prostředím německým, francouzským, anglickým, polským a uherským však v této monografi i vede k závěru, že především díky dvorskému prostředí císaře Karla IV. došlo v českých zemích k rozvinutí pestré škály dvorských slavností a ceremoniálů, jež ve starším období nacházely jen chabý ohlas.
Důraz na komparaci se západoevropským prostředím se v knize projevuje i v kapitolách věnovaných rituálům, slavnostem a ceremoniím v prostředí slezských knížat (Martin Čapský), české aristokracie (Robert Šimůnek), domácích prelátů i papežských nunciů (Antonín Kalous), a v prostředí českých a moravských měst, v nichž se slavnosti a ceremonie uplatnily především ve styku s panovníkem (Tomáš Borovský) a v nichž hrají prim rituály a ceremonie holdování, vazalských slibů, přísah, slavnostních panovnických vjezdů a samozřejmě i rodinných slavností, jež ale v pozdním středověku ještě nijak výrazně nenapodobovaly dvorské, královské prostředí.

Někteří lidé svůj stín překročit nemohou, brání jim v tom osud. Román líčí skutečný životní příběh autorova otce a podává strhující svědectví o celoživotním boji s totalitním myšlením.
Mladý ugandský pilot ukrývající svou identitu pod písmenem „P“, jehož životní vášní je létání, se stane obětí společenských změn. V Ugandě dojde k puči a roku 1971 se moci chopí Idi Amin. „P“ stráví několik let na útěku, ale pak se dopustí osudné chyby – znovu se vrátí do Afriky coby pilot. V socialistické Zambii je však považován za agenta tajné služby nějaké západní mocnosti, je poslán dál do socialistické Tanzanie, kde je vězněn v zoufalých podmínkách, vyslýchán, a nakonec se ocitá v běženeckém táboře, kde zajatce připravují k útoku na Amina. „P“ znovu prchá a seznamuje se s mladou idealistkou, která mu umožní dostat se do Švédska. Je však už pozdě, jeho život je zmařen a čeká ho jen další, duševní vyhnanství, pokračování útěku. Celou situaci negativně ovlivňuje i rodinná zátěž. Život mladého pilota je definitivně rozdrcen ve víru historie, v bouři, která se přihnala z ráje.

Vydání knihy podpořila Švédská umělecká rada.

Na Michaela Swarbricka se konečně usmálo štěstí. Má rande s dívkou svých snů… nejprve se romanticky prohánějí po pláži na roztomilém oslíkovi a pak se koupou v moři. Nádhera! Jenže ouha… věčnému smolaři prostě na lepší časy svítat nemůže. Za kratičký okamžik štěstí musí Michael zaplatit vysokou cenu: a) je zatčen a uvězněn, b) proti jeho vůli je z něj lokální celebrita a c) stane se internetovou senzací, protože si o něm všichni myslí, že je NUDISTA! (Ale to on, proboha, není!) Události se na chudáka Michaela valí jako lavina, která mu rozmetá život na kusy – UŽ ZASE! Volné pokračování humoristické knihy Jenom ponožky nestačí bylo nominováno na Cenu Roalda Dahla a umístilo se mezi šesti nejzábavnějšími knihami roku.

Mark Lowery vyrostl v Prestonu, dnes žije v Cambridgi s přítelkyní a dvěma dětmi. Je učitelem, nějakou dobu žil a pracoval v Itálii. V roce 2012 vyšla jeho prvotina Jenom ponožky nestačí (česky Argo, 2014), o rok později volné pokračování Bez kalhot ani ránu. Oba romány se dostaly do užší nominace na Cenu Roalda Dahla za nejvtipnější knihu roku.

Darcy Burdocková, desetiletá hrdinka půvabné a mimořádně svěží knížky Laury Dockrillové, se v mnohém podobá své stvořitelce. S okouzlením a nekonečnou představivostí objevuje svět kolem sebe, v každodenní všednosti nachází výjimečnost. Než dočtete poslední stránku jejího vyprávění, s úžasem zjistíte, že svět je báječné místo k životu hýřící pestrými barvami.
Darcy je neobyčejná holčička, jakých po světě mnoho nechodí: miluje chobotnice a pavouky, zato nenávidí mořské racky – zvlášť od té doby, co jí jeden ukradl zmrzlinu! Nesnáší nakupování oblečení. Školu jakžtakž snese, i když je to trochu nuda. Má ochočenou ovečku (utíkat s ní z domova ale nebyl zrovna nejlepší nápad), mladší sestru a malého brášku, kterého s chutí převléká za holku. A pozor: Darcy se namouduši nikdy do nikoho nezamiluje! Nechce totiž mít zlomené srdce jako sestra jejího nejlepšího kamaráda Willa…

Laura Dockrillová je britská spisovatelka, básnířka, performerka, ilustrátorka a grafička. Vystudovala The Brit School of Performing Arts, kde se skamarádila se zpěvačkami Adele a Kate Nash. Kreslí a píše knihy pro děti, skládá verše, navrhuje obaly pro všechno možné, spolupracuje s radiem BBC na nové rozhlasové show a píše sitcom. Deník The Times ji jmenoval mezi deseti nejvýraznějšími vycházejícími literárními hvězdami roku 2008. Za největší inspiraci pro svou literární tvorbu považuje Roalda Dahla. Darcy Burdocková je její čtvrtou knihou.

Proslulý fyzik Stephen Hawking je autorem řady publikací, v nichž laickému čtenáři zprostředkoval řadu mimořádně náročných problémů moderní fyziky. Patrně nejslavnější z nich je Stručná historie času. Ve své nejnovější knize tentokrát nerekapituluje vývoj vesmíru, ale svůj vlastní život – odtud i název Stručná historie mého života. S humorem čtenáře seznamuje se svým dětstvím, studiem, osobním a rodinným životem, s průběhem své nemoci i s vědeckou kariérou. Jeho vyprávění doprovází množství raritních fotografií. Kniha dokládá nezlomnou sílu ducha této výjimečné osobnosti.

Stephen Hawking (1942) je patrně nejznámějším vědcem současnosti, nejen ovšem díky převratným idejím, které znamenaly posun ve vývoji fyziky, ale i díky své fascinující vůli, se kterou překonává tělesný handicap a se kterou dokázal napsat řadu významným vědeckých prací i popularizačních knih. Jeho Stručná historie času zůstává vzorem pro všechny, kdo chtějí zprostředkovat náročné a neprůhledné vědecké teorie laickému čtenáři.

Hořce komická existenciální satira Finanční životy básníků vychází z jednoduché úvodní
situace: Co se stane, když se druhořadý novinář Matthew Prior rozhodne splnit si svůj
americký sen, odejít ze zaměstnání a vsadit vše na jedinou donkichotskou kartu – webovou
stránku věnovanou finančnímu zpravodajství psanému ve verších? Počin samozřejmě
nikoli neočekávaně vybouchne a Matt se zničehonic ocitne v situaci, již dle jeho finančního
poradce nelze nazvat ničím jiným než fiskální ebolou: bez práce, po uši v dluzích
a s vystěhováním na krku. Kromě toho musí Matt živit stále senilnějšího otce, hradit
předražené školné dvěma synům a přimět manželku, aby ho neopustila kvůli úspěšnému
bývalému příteli, s nímž po večerech flirtuje na internetu. Karta se začne obracet ve chvíli,
kdy zoufalý Matt během půlnoční výpravy do místního supermarketu potká několik kuřáků
marihuany a usmyslí si, že se z bezvýchodného postavení dostane pomocí svého dosud
nejtroufalejšího a nejšílenějšího plánu: bude prodávat „trávu“ svým kamarádům z byznysu.

Čtyři kvartety jsou básnickou meditací o bytí v čase, mnohoznačnou, rafinovaně vystavěnou kompozicí, která patří k vrcholům světové poezie. Ve čtyřech vzájemně propojených oddílech – Burnt Norton, East Coker, The Dry Salvages a Little Giding – se v symbolických obrazech a hojných aluzích na východní i západní myšlení splétají duchovní, filozofická a osobní témata; celou básní přitom prostupuje motiv nezachytitelnosti přítomného okamžiku, který je i není a nemá začátek ani konec.

Martin Hilský (*1943) je přední český anglista a překladatel, profesor anglické literatury na FF UK. Je držitelem mnoha ocenění, mezi nimiž vyniká Cena Josefa Jungmanna, Státní cena za překladatelské dílo či Řád britského impéria. Vedle kompletního díla Williama Shakespeara přeložil a zasvěceným komentářem doprovodil řadu dalších angloamerických velikánů, namátkou D. H. Lawrence, J. Steinbecka, J. M. Syngea – či právě T. S. Eliota.

T. S. Eliot (1888–1965) je mnohými považován za největšího angloamerického básníka 20. století. Jeho básnické a kritické dílo je ztělesněním literárního modernismu, zároveň ovšem vychází z hluboce procítěné, promyšlené a výsostně reflektované literární tradice, sahající přes anglické metafyzické básníky či Dantovu poezii až k velkým starověkým textům. Roku 1948 získal Nobelovu cenu za literaturu.