Institut pokročilých studií, Princeton, 1980. Ředitel pověří mladou dokumentaristku Annu Rothovou, aby získala archiv Kurta Gödela, nejuzavřenějšího a nejuhrančivějšího matematika 20. století. Anna se proto musí spřátelit s ovdovělou Adélou Gödelovou, známou fúrii, která archiv, vědecky neobyčejně cenný, odmítá vydat; zřejmě proto, aby si vyřídila staré účty s princetonskou vědeckou komunitou. Hned při prvním setkání Adéla Anniny úmysly prohlédne. Proti očekávání ji nevyhodí, ale určí pravidla hry. Stará paní ví, že brzy zemře, a potřebuje vyprávět příběh, který nikdo nechtěl slyšet. Od zářivé Vídně třicátých let po poválečný Princeton, od anšlusu po maccarthismus, od konce pozitivistických ideálů po nástup nukleárních zbraní tak Anna objevuje životní dráhu génia, který neuměl žít, a ženy, která uměla jen milovat.

Spisovatelka Yannick Grannecová je původním povoláním grafička a ilustrátorka. Po maturitě na gymnáziu s přírodovědným zaměřením a uměleckém studiu absolvovala vysokou školu École nationale supérieure de création industrielle, kde v roce 1994 získala diplom průmyslové designérky. Velmi se zajímá o matematiku a poté, co napsala několik knížek pro děti, vydala v roce 2012 svůj první román Bohyně malých vítězství. Dnes žije v Saint-Paul de Vence a věnuje se psaní.

Otevřené dílo poprvé vyšlo v roce 1962 a vyvolalo bouřlivý ohlas v Itálii i v zahraničí. Šokovalo především svým přístupem: Umberto Eco zde poukazuje na některé paralely mezi určitými tendencemi v soudobém umění a postupy moderních vědních oborů, rozlišuje také dvojí pojetí uměleckého díla: první pojetí představuje naprogramovanou konstrukci, předurčující jedinou možnou organizaci významů, kdežto pojetí druhé, koncepce „otevřeného díla“, k níž směřuje právě moderní umění, počítá se svobodnou aktivitou čtenáře, který na vytváření konkrétní podoby uměleckého díla participuje.

Snad žádné dílo science fiction dvacátého století neovlivnilo představivost tak obrovského množství čtenářů jako epický popis budoucnosti, který ve svých povídkách a románech po mnoho let předkládal Isaac Asimov.

Jako mimořádný hold jeho dílu přijalo sedmnáct významných spisovatelů výzvu ponořit se do jeho rozsáhlého díla a vytvořit nové vzrušující povídky nejslavnějšího science fiction vesmíru dvacátého století. Povídka Badatel Orsona Scotta Carda vrhá nové světlo na vznik Druhé Nadace a na cesty, jimiž se lidské srdce ubírá v jakékoli budoucnosti. V rozpustilé povídce George Aleca Effingera Maureen Birnbaumová po setmění je klasická Asimovova povídka Příchod noci převyprávěna z jiného, výrazně odlišného úhlu. A s velice komickými důsledky. Mistři science fiction Poul Anderson, Hal Clement a Harry Harrison věnují své povídky Asimovovým třem zákonům robotiky, zatímco spisovatel detektivek Edward Wellen a Edward D. Hoch pokračují ve fantastických dobrodružstvích Černých vdovců a Wendella Urtha. Jako další přispěli do této knihy autoři zvučných jmen jako Robert Silverberg, Frederik Pohl, Harry Turtledove, Mike Resnick či Connie Willisová.

Asimovova ohromující vize galaktické budoucnosti lidstva přiváděla v úžas miliony čtenářů na celém světě. Od povídek z blízké budoucnosti, přes povídky o téměř lidských, pozitronických robotech, až k rozsáhlé sáze o Galaktické Říši a Nadaci. A nyní skupina spřízněných spisovatelů využívá příležitost probádat toto úžasné dílo z vlastního úhlu pohledu.

Obsahuje poděkování a vzpomínky přátel, rodiny a kolegů spisovatelů na život a dílo Isaaca Asimova.

Průkopník německého grafického románu
a jeden z nejlepších současných německých
komiksových autorů Reinhard Kleist vypráví
pravdivý příběh polského Žida, boxera Hercka
Hafta, který přežil koncentrační tábor a v USA
pak zahájil profesionální kariéru.
Mladinký Hercko začal svou boxerskou
kariéru z donucení – strážci v koncentráku ho
pro zábavu nutili boxovat se spoluvězni. Herztko
věděl, že dokud bude vyhrávat, zůstane naživu.
Když pak po dramatickém útěku z pochodu
smrti odjel do Ameriky, pokračoval v tom, co se
naučil v lágru. Doufal, že se jako slavný boxer
dostane na titulní stránky novin po celém světě
a jeho milá, kterou ztratil někde v Polsku a o níž
neměl žádné zprávy, se o něm dozví a přihlásí
se k němu.
Kleista k nakreslení komiksu
inspirovala fascinující kniha Jednou budu
všechno vyprávět, v níž Haftův syn Alan vylíčil
osudy svého otce.

Vydání knihy podpořil Goethe Institut.

Existence původních plánů pro
historické vesnické stavby – tedy
projektů pro lidovou architekturu –
byla donedávna prakticky neznámá.
Pro zájemce o studium historické
architektury jsou tyto plány jistě
překvapivým pramenem poznání jako
pozoruhodně úsporné grafické podklady pro vytvoření často náročných a kvalitních
staveb, a také jako působivá a půvabná výtvarná díla. Studium těchto plánů a jejich
doprovodných spisů výrazně obohacuje naše vědomosti o historických stavbách tohoto
druhu, a to i proto, že zachycuje velmi důležité, přelomové etapy jejich vývoje – přechod
z dřevěného na zděné provedení na počátku 19. století a proměnu vytápěcího systému
v polovině tohoto věku.
Zajímavá pro srovnání s nedávnou a současnou etapou přestavby našeho venkova je
i skutečnost, jak tradiční vesnická tvorba přestála velké proměny v 19. století vlastně bez
zásadní ztráty kontextu ve svém typologickém i hmotovém řešení. Pro naše porozumění
těmto stavbám jsou tyto stavební plány důležité i proto, že zachycují zobrazené objekty
v jejich nenarušené „původní“ podobě, tedy nikoli znejasněné mladšími úpravami jako
na skutečných stavbách. Tím se současně stávají cenným pramenem pro citlivé opravy
a rekonstrukce venkovských staveb a možná i inspirací pro stavby nové.
Knihu tvoří regionálně roztříděný katalog více než dvou set původních stavebních
plánů – projektů pro lidové stavby z konce 18. a průběhu 19. století. Tento atraktivní
a objevný, dosud prakticky neznámý materiál se zasvěcenými průvodními texty
poskytuje mimořádnou možnost lépe porozumět těmto stavbám všem zájemcům
a uživatelům – milovníkům historické architektury a zejména majitelům rekreačních
chalup.

Coco se se svou matkou Elisabeth vídá jen sporadicky.
Jednoho dne se náhodou potkají na ulici, kde matka
dceři mezi řečí oznámí, že umírá. Coco cítí povinnost
se o ni postarat a nastěhuje se k ní. I když nerada,
snáší Elisabeth dceřinu přítomnost, protože ví, že
se od matek očekává pochopení a trpělivost.
Esther
Gerritsenová k Žízni říká: „Občas se do něčeho
pustíte, i když víte, že byste to neměli dělat. Bývají to
nebezpečné věci, ale ty jediné důležité. Může to být
muž, kterého nesmíte políbit, protože víte, že budete
chtít víc. Může to být pití, se kterým byste neměli
začínat. Nebo touha jít si lehnout a strach, že už nikdy
nevstanete. A přece to uděláte. Pijete, líbáte, jdete si
lehnout. Pomůžete své umírající matce, abyste se cítili
jako lepší člověk, i když víte, že to nebude stačit.“

Vydání knihy podpořil Nizozemský literární fond.
Vydání knihy podpořilo Velvyslanectví Nizozemského království v Praze.

„Namaluj mi beránka.“ Touto větou osloví malý
kudrnatý chlapec s šálou zkroušeného pilota,
který havaroval v saharské poušti. Odkud se hoch
vzal? Přiletěl opravdu se spřežením husí z daleké
planety? Nebo je Malý princ jen výplodem
pilotovy fantazie?
Procítěný snový příběh, který podněcuje
jak dětskou fantazii, tak filozofické sklony
dospělých, lze číst jako pohádku, alegorii
i symbolický existenciální román. Malý princ
vychází jako vždy s autorovými ilustracemi,
poprvé však v bilingvním česko-francouzském
vydání.

Eleanor Akvitánská (1122–1204), dědička akvitánského vévodství a dvojnásobná královna, byla nejprve manželkou francouzského krále Ludvíka VII. Když dosáhla rozvodu s ním, stala se ženou normanského vévody a anglického krále Jindřicha II. Tato matka tří králů (Jindřicha Mladíka, Richarda Lvího srdce a Jana Bezzemka), vládla téměř sedmdesát let, strávila však také patnáct let ve vězení, kam ji uvrhl její druhý manžel. Byla zatracována pro svůj tzv. „nemravný“ život, stala se však i inspirací trubadúrů. Hodnocení a soudy Eleonořiny osobnosti se i mezi historiky dodnes značně rozcházejí. Jean Flori, krerý patří k významným znalců evropského středověku a rytířské a dvorské kultury vytváří objektivní a především na důkladné analýze pramenů založený životopis této mimořádné pozoruhodné ženy, přičemž nepřestává být velmi poutavým vypravěčem.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.
Vydání knihy podpořil Centre National du Livre.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Druhý svazek čtyřdílného projektu sebraných esejí George Orwella, Ohlédnutí za španělskou válkou:Eseje II. (1942–1944), přináší žánrově rozmanité útvary od slavných sloupků „Jak to vidím já“ přes literární recenze až po imaginární rozhovor s Jonathanem Swiftem či krutě sebezpytné obsáhlé eseje Ohlédnutí za španělskou válkou nebo Anglický národ.
Na jednu stranu Orwell uplatňuje nesmiřitelný postoj levicového politického komentátora, který analyzuje soudobou anglickou společnost, nemilosrdně tepe sociální nerovnost a odhaluje ideologické pokrytectví. V jiné poloze však uplatňuje smysl pro detaily, jichž si všímá v životě lidí vnímaných jako individuality, nikoli jen bezejmenná masa tvořící dohromady množinu anglického národa či španělských republikánů.
Popisuje-li „obyčejné“, anonymní aktéry dějinných událostí, vnímá je, i pokud stojí na opačné straně barikády, především jako lidské jedince, již mají v jeho očích všichni stejný nárok na štěstí, natož na samotný život. Jak říká v titulní eseji „Ohlédnutí za španělskou válkou“: „…Přišel jsem zastřelit „fašistu“, ale člověk, který si přidržuje kalhoty, není „fašista“, je to očividně blízký tvor, stejný jako vy, a vám se nechce ho zastřelit.“

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Egona Bondyho netřeba představovat: guru několika generací nonkonformní mládeže, světec českého undergroundu, svérázný filozof, pozoruhodný prozaik a především – vynikající básník. Projekt Bondyho sebraných básnických spisů si klade za cíl představit poprvé v úplnosti jeho básnickou tvorbu, včetně nově objevených či rekonstruovaných textových materiálů. Proponované tři svazky nepřinesou „pouze“ Bondyho vlastní texty, nýbrž i ediční aparát; naše edice se tak svými parametry v mnohém přibližuje kritickému vydání. Zárukou kvalitního edičního zpracování je Martin Machovec, přední český editor, literární historik, znalec Bondyho díla a kronikář českého undergroundu. První svazek přinese legendární texty z let 1947–1963.

Egon Bondy (1930–2007) je jedním z nejvýznamnějších českých básníků, prozaiků a myslitelů 20. století. Patří k „otcům zakladatelům“ českého undergroundu, jeho dílo má ovšem dodnes zásadní vliv na českou kulturu jako celek.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.