Alec, starý knihovník, odjede do domku na pobřeží, aby se lépe a v klidu vyrovnal se smrtí své ženy. Bohužel si však s sebou vezme osobní počítač svého kolegy z knihovny, a to, co v něm najde, mu jakýkoli klid na rozjímání a vzpomínky vezme. Ve složkách harddisku se nachází příběh herce jménem Wiggy, muže, který se setkal s mluvícím kocourem. Onen kocour nebyl Mikeš, ale Roger, kočičí ztělesnění samotného ďábla, zvíře s velice temnou minulostí a ještě děsivější současností. Kniha je vhodná jak pro kočkomily, tak pro lidi, kteří kočky nenávidí; možná je v jejich názorech utvrdí, ale taky je možná vyvede z předsudků a zažitých představ.

Lynne Trussová je odbornicí na anglický jazyk a jeho gramatiku. Dříve moderovala rozhlasový pořad Cutting a Dash, jenž se zabýval interpunkcí, a napsala bestseler Eats, Shoots & Leaves: The Zero Tolerance Approach to Punctuation s obdobnou tematikou, ale štědrou dávkou humoru.

Autorka, známá britská televizní producentka a scénáristka, čerpá ve svém románu ve velké míře z vlastních zážitků z dětství. V únoru 1939 ji totiž její rodiče poslali ve věku devíti let samotnou do Anglie, a tím jí vzhledem k jejímu židovskému původu zachránili život. Dramatický děj zachycuje příběhy rodiny zmítané ve víru historických událostí v předvečer druhé světové války, od zářijové mobilizace v roce 1938 do německé okupace 15. března 1939, a zejména zážitky dětské protagonistky Anny jsou znatelně autentické a tím mimořádně emocionálně působivé.

Ruth Boswellová je známá britská televizní producentka a scénáristka seriálů pro děti i dospělé. Vyrůstala v předválečném Československu a v únoru 1939, jen několik týdnů před německou okupací, ji rodiče ve věku devíti let poslali samotnou do Anglie, což jí
nepochybně zachránilo život. Její matka opustit Československo nemohla a zahynula v koncentračním táboře.

Nejmodernější metody archeologického výzkumu, vztah otce a syna, několik set let stará legenda, virtuální realita, hledání pravdy v dějinách i ve vlastním životě, stav současné české společnosti, židovství, křesťanství, politika, nenávist a láska… báseň a pravda… A také Praha, magické město jako stvořené k tomu, aby se stalo jevištěm pro tajuplný příběh… To vše se prolíná a vytváří jedinečnou atmosféru strhujícího románu Marka Tomana Veliká novina o hrozném mordu Šimona Abelese.
Kniha vychází s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky.

Marek Toman (*1967) vydal několik knih básní, překladů a próz. Jeho knihy pro děti Dobytí ostrova Saaremaa (Baronet 2007) a Můj Golem (Argo 2010, nominováno na Magnesii Literu) byly zároveň mezinárodními projekty, zahrnujícími řadu vystoupení ve školách, knihovnách a v kulturních centrech. S Tomanovým jménem jsou spojovány romány Pavla Torcha Zvláštní význam palačinek (Argo 2005) a Já, ideální partner (Argo 2008). Edičně připravil dílo Jiřího Daniela (Mé myšlenky se velice nepodobají dýmu, Torst 1997), přeložil texty irského spisovatele Richarda Kearneyho (Samův pád) a anglicky psanou knihu českého exulanta Adolfa Hermanna (Mých prvních pět životů). V roce 2011 vyšel zatím jeho poslední román Frajer.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Matka Vladimíry Čerepkové, původem Ruska, své dceři nikdy neřekla, kdo byl její otec. Jednou ji počal sovětský osvoboditel, jindy statečný inženýr, pak známý herec… Matka Vladimíru bila a odkládala do dětských domovů a pasťáků. Čerepková z nich unikala poezií, malováním a sérií pokusů o sebevraždu. Její velký talent rozpoznal básník František Hrubín. V sedmnácti jako „český Arthur Rimbaud v sukních“ zazářila v pražské vinárně Viola, kde flámovala s Allenem Ginsbergem. Juraj Jakubisko o ní natočil jeden ze svých prvních filmů. Žila nadoraz ze svého talentu a krásy, bez stálého domova a zaměstnání. Po kapsách nosila básně a potkana Artura. Prožila posledních pár hodin před otravou plynem s další kometou českého beatnického nebe, Václavem Hrabětem.

Po sovětské invazi emigrovala do Paříže, ale francouzsky se nikdy nenaučila. Žila prakticky bez dokumentů. Za svého života vydala šest knih poezie, měla spoustu avantýr a dvě velké lásky. Několik let strávila experimentováním s drogami v komuně hippies. Ošetřovala nemocného spisovatele Jana Čepa a uklízela u Jiřího Koláře, kterému občas připálila košili. Poslední období svého života strávila po boku muže, který byl o dvacet dva let mladší než ona. O své minulosti a těžkém dětství téměř nemluvila.

Když novinářka Alice Horáčková zpovídala na jaře roku 2012 básnířku v jejím pařížském bytě, netušila, že nejdelší rozhovor Vladimíry Čerepkové zůstane také jejím posledním. Na Vladimíru Čerepkovou v knize vzpomíná dvacítka jejích přátel i nepřátel, milenců i psychiatrů, kolegů i redaktorů jejích knih… Jsou mezi nimi režisér Juraj Jakubisko, hudebník Vráťa Brabenec, básnířka Inka Machulková, herec Pavel Landovský a přítel Pierre Helzel.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Bejrút, rok 2006. Agentka CIA Carrie Mathisonová vyklouzne s vypětím všech sil z vražedné léčky, jež měla být původně zcela rutinním zpravodajským úkolem. Když se vzápětí pustí do sporu se svým nadřízeným ohledně toho, kdo kompromitující situaci zavinil, je obratem poslána zpět do USA.
Ani tam neustává v pokusech očistit své jméno; navíc tuší, že se kdesi připravuje velký teroristický útok, a je odhodlána mu za každou cenu zabránit. V jejím pátrání jí pomáhá i vlastní psychická dispozice: jelikož Carrie od útlého mládí trpí bipolární poruchou (což musí v CIA skrývat, aby nepřišla o práci), má zvláštní nadání pro rozpoznávání a předvídání nejrůznějších vzorců chování. Podaří se jí rozplést teroristickou síť, která zasahuje kdovíkam?
Napínavý, nesmírně čtivý thriller čtenáře zavede do prostředí tajných služeb a válečných operací na Blízkém východě, v Iráku a ve Spojených státech; krom toho nabízí jedinečný vhled do duše agentky CIA, zmítané pochybami o sobě samé i o povaze své „služby vlasti“.,

Andrew Kaplan je autor špionážních bestselerů jako Scorpion Betrayal, Scorpion Winter či Scorpion Deception. Jeho knihy jsou označovány za „zlatý standard thrilleru“ a byly přeloženy do více než dvaceti světových jazyků.

Mark Haddon je uznávaným britským spisovatelem střední generace, který od tvorby pro děti přešel k psaní pro dospělé. Autor seriózních románů Podivný případ se psem (Whitbreadova cena 2004) či Problémové parie nebo ufounské taškařice Spudveč! se i v Červené domě věnuje především problematice soužití v současné rodině, ať už úplné nebo nějak narušené či zcela rozbité. Vychází zde z autentických zážitků své vlastní rodinné dovolené ve Francii.

Výjimečný příběh o výjimečném světě autistického chlapce. Christopher Boon je patnáctiletý hoch, který nerozumí lidským citům a nemá rád, když se ho kdokoli dotkne, ale je to matematický génius a obdivovatel Sherlocka Holmese. Když jednoho dne najde za plotem zahrady vidlemi zapíchnutého psa, rozhodne se, že vypátrá pachatele, a mimovolně vyřeší zdánlivě neřešitelnou krizi manželství svých rodičů.
Detektivní novela byla ve Velké Británii zvolena Knihou roku 2003 v rámci prestižní Whitbreadovy ceny.

Román Miloše Urbana je nebezpečným pátráním po tajemství univerzální věty. Existuje vůbec? Nebo je to chiméra? A proč někdo neváhá prolít krev, jen aby zůstala utajena? Martin Urann je zaměstnancem reklamky, kterému docházejí nápady, a tak mu hrozí propuštění. Dostane však ještě jednu šanci, úkol, do něhož se nikomu jinému nechce a nikdo nevěří v jeho splnitelnost. Martin Urann musí vymyslet slogan, který by platil pro všechny lidi a všechny situace a mohl by prodat jakékoli zboží. Ve svém zoufalství se hrdina chytne toho, co mu jako první přijde do cesty. Je to dívka, jež čte v metru knihu o světcích, hvězdách a kostelech. Odpověď je možná právě v této knize a inkoustem může být krev.
První Urbanův román od dob Poslední tečky za Rukopisy, který není tak úplně černý. Lze jej rovněž číst jako volné pokračování románu Stín katedrály.

Román se odehrává v 19. století a sleduje osudy lehkomyslného, zhýralého a zchudlého hraběte Arca, jemuž příchod moderní doby sebral jeho nejmilejší hračky – ženy, a nabídl zábavu novou: heroin.

Praha před koncem 19. století. Asanační násilí páchané na městě se odráží ve vyvražďování prostitutek v židovském ghettu. Souvislost mezi úmrtími je však třeba teprve hledat, po stopě zločinců jde jednak policie, jednak Karel Adam, hrabě Arco, jejž se smrt dívek dotýká osobně a který je sám stravován těžkou nemocí dýchacích cest. Do neklidného období protivládních demonstrací a konfidentských provokací přijíždí z jedné strany, z Tyrol, Adamův bratránek Mani, a ze strany druhé, z Moravy, neznámý stařec doprovázející neskutečně krásnou dívku, o níž se v Praze začíná šeptat jako o židovské princezně, ale kterou Adam při prvním setkání nepozná. Navíc se ve městě objeví Felix Hofman, lékař a chemik z Bayerových závodů, který s sebou přivezl zázračný lék proti černému kašli a souchotinám, prášek plný heroické síly a smrtelného nebezpečí. Hrabě Arco se k němu snaží dostat, zároveň se pokouší zachránit alespoň jeden barokní dům na rozhraní Starého Města a Josefova, k tomu soupeří s policií v tom, kdo dříve odhalí vraha prostitutek a jeho motivy. Mezi tím se pod nátlakem moderních bouracích strojů poroučí jeden dům za druhým a v ruinách Židovského Města se po nocích zjevuje legendární fantom z dětských báchorek, Masíčko, před jehož dlouhým nožem je lépe co nejdál uprchnout.

Dvousvazková, moderně pojatá a na oficiální prokremelské propagandě nezávislá práce kolektivu ruských autorů, vedená profesorem Andrejem Borisovičem Zubovem, představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Ruska 20. století. Autoři se v ní pokoušejí odpovědět na otázku, proč se ruské dějiny po pádu carismu ubíraly cestami vedoucímu k vytvoření totalitního, nelidského, cynického, navenek však modernizačního režimu, jenž ve svém důsledku vedl téměř ke zničení ruské duše a svébytné ruské civilizace. Jejich pohled je veskrze komplexní. Hlavní důraz nekladou na suché politické dějiny, nýbrž na dějiny společnosti, která specifickým způsobem reagovala na sociálně inženýrské pokusy nevzdělaných sovětských vůdců, kteří si nevážili lidského života a vše nazírali prizmatem osobní moci a osobního prospěchu. Na pozadí utrpení ruského národa autoři píší i dějiny ruského intelektuálního života a dějiny ruské pravoslavné církve, v níž spatřují, i přes její tendence kolaborovat s totalitním režimem, jeden z pilířů přetrvání ruské existence. Jako vůbec první historická práce Velké dějiny Ruska rovněž propojují dějiny ruské emigrace, dějiny „jiného“ Ruska, Ruska mimo Rusko, s dějinami sovětského impéria, čímž líčení ruské minulosti dávají rozměr konfrontace dvou světů, jež mezi sebou vedly život na život a na smrt.
Druhý díl, zahrnující léta 1939-2007, je věnován období druhé světové války, pozdnímu stalinismu, rozvoje Sovětského svazu jako světové velmoci až gorbačovské perejstrojky, následného rozpadu SSSR a vzniku nového Ruska.

Vydání knihy podpořila Nadace Mikhaila Prokhorova.