Ve svých mezinárodních bestselerech Šifra mistra
Leonarda, Andělé a démoni a Ztracený symbol Dan Brown
mistrovsky mísí historii, umění, šifry a symboly. Nejinak
tomu je i v Brownově nejnovějším thrilleru, který se
okamžitě po svém vydání stal světovým bestselerem
a prodejně předčil i předchozí autorovy tituly.
Harvardský symbololog Robert Langdon se tentokrát
ocitá v samotném srdci Itálie, aby pomohl vyřešit záhadu,
jež je pozoruhodně propojena s jedním z největších
literárních děl všech dob – Dantovým Peklem. Při
svém tajuplném poslání se Langdon musí střetnout
s neznámým, hrůzu nahánějícím protivníkem; proplétá
se přitom nejen labyrintem florentských, benátských
či istanbulských uliček, tajnými chodbami, skrytými
komnatami, ale také labyrintem narážek a kódů. Jediná
vodítka mu v jeho pátrání nabízí jenom Dantova temná
epická báseň – a čas přitom neúprosně pádí.
Až uplyne, má dojít ke katastrofě, která navždy změní
celý svět…

Nový svazek dosud nevydaných krátkých próz Charlese Bukowského (1920–1994) Absence hrdiny obsahuje velkou část jeho nejranějších povídek, po kterých se na dlouhá desetiletí slehla zem, ale i jiná dosud nepublikovaná dílka. Najdeme zde klasická Bukowského témata: sex, chlast i sázení, spolu s výstižnou analýzou toho, čemu říká „hrát si na básníka a být básníkem“. Absence hrdiny však představuje také jiného Bukowského – pronikavého, i když nekonvenčního kritika. Jeho vlastní Manifest, popis básnické scény v Los Angeles i svérázné hodnocení díla Allena Ginsberga a dalších básníků odhalují Bukowského intelektuální podstatu skrytou pod drsným povrchem.

Když se össenská Loď vynoří z R-A prostoru mrtvá, pro Össeany je to důvod ke smutečním obřadům – a pro Pozemšťany drama. Členové posádky, kteří katastrofu přežili, mají být obětováni. Církev se nehodlá vzdát tisíciletých tradic kvůli životům několika lidí z planety, která se jim podřizuje čím dál víc. Skutečně budou Pozemšťané mlčet i tentokrát? Copak nikdo nedokáže Össeany zastavit?

Lucas Hildebrandt pokusy o záchranu ignoruje. Necítí se jako hrdina, který by měl jednat: je jen stínem svého dřívějšího já, zbavený vůle, závislý na össenských drogách, vyhořelý. Sám už od sebe nic nečeká. A přesto je to právě on, kdo dokáže postřehnout podstatné věci. Uvědomuje si projevy yantrünu, Vidění, Čtvrté složky Pětice. Tuší, že smrt Lodi je předzvěstí mnohem zásadnějších změn – změn, vůči kterým jsou Pozemšťané slepí.
Hrozba, o které se mluví v össenských Knihách, je tady.

Tam ve vesmíru už to začalo.

Angličanka Ursula Toddová zemře těsně po narození jedné únorové noci roku 1910. V následující kapitole se téže únorové noci narodí znovu, přičemž tentokrát přežije, aby podstoupila celou řadu tragických, mnohdy heroických konců. Tak jako na divadle padá opona, v Ursulině příběhu „padá tma“, tedy smrt. Ta ovšem neznamená temný konec, ale je příslibem dalších, neomezených variant a pokračování. Není divu, že Ursula mívá silné pocity déja vu; je totiž obdařena možností prožívat tytéž chvíle a stavy znovu a znovu a snažit se zabránit osobním i dějinným katastrofám.
Netrpělivě očekávaný román, jenž se stále drží na předních místech mezinárodních žebříčků a s přehledem poráží knihy J. K. Rowlingové i Padesát odstínů šedi.

Ty tři ženy bývaly v mládí, v normalizačních
sedmdesátých letech, nerozlučné kamarádky.
Po letech se setkávají v bytě jedné z nich, Dory,
a poklidné popovídání u kafíčka o životě a o dětech
se jim naprosto vymkne z rukou.
Během jediné
zjitřené noci si trojice bývalých kamarádek vzájemně
odhalí různá temná tajemství, vyčtou si věci, o nichž
se tehdy za socialismu nějak nehodilo mluvit, nebo
které chápou teprve teď s odstupem, a vzájemně
se donutí k bilancování svých životů a vztahů. A je
to dost kruté: každá z nich má alespoň nepřímo na
svědomí život jiného člověka.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Märtha, Lumen, Motyka, Stina a Anna-Greta se
v domově důchodců Diamant ukrutně nudí. Jídlo
je nevalné, zacházení špatné, mají málo pohybu
a vedení šetří, kde může. To by se měli lépe i ve
vězení!
Märtha dostane geniální nápad – spáchají trestný
čin a budou odsouzeni. Nějaký majetkový zločin,
malou akci. Kořist pak darují chudým a přestárlým.
Když mohl Robin Hood, proč ne my?
Chopí se tedy chodítek a vydají se do luxusního
hotelu, plného bohatých hostů. Ale plán se
nevydaří. Chtějí-li uspět, musejí vymyslet dokonalý
zločin. Dobrodružství začíná. Netrvá dlouho a Liga
důchodců se zaplete s podsvětím, kde se může stát
cokoli…

Catharina Ingelman-Sundbergová (*1948) zahájila
svou kariéru jako námořní archeoložka a strávila
patnáct let zkoumáním historie lidstva na dnech
oceánů po celém světě. Zúčastnila se expedic
zkoumajících všechno možné, od vikinských lodí po
východoindická plavidla.
V 90. letech se začala věnovat psaní beletrie.
Její historické romány (v nichž bohatě čerpala ze
svých znalostí archeoložky) si okamžitě získaly
čtenářský ohlas a jen ve Švédsku se jich dodnes prodalo už několik set tisíc. Uznání se
Ingelman-Sundbergové dostalo i od kritiky, když v roce 1999 získala prestižní literární cenu
Widdingpriset.
Brambory na vloupačku jsou prvním dílem nové trilogie z žánru komediální „kriminálky“.
Tato kniha vyšla už ve 24 jazycích a připravuje se i její fi lmové zpracování.

O knize Král ve žlutém, mysteriózním souboru hororových a dekadentních povídek z roku 1895, u nás donedávna věděli jen skuteční literární znalci; v současnosti se o toto vpravdě kultovní dílo Roberta W. Chamberse zvedla vlna díky vynikajícímu televiznímu seriálu HBO True Detective / Temný případ. První souborné české vydání Chambersovy knihy vychází tomuto zájmu vstříc, kniha však není zajímavá jen jako vzorník motivů z onoho seriálu – zlověstný „Král ve žlutém“ či zapomenutá, děsivá říše zvaná Carcosa mají svou vlastní, mrazivou sílu, a Chambers si ve schopnosti evokovat „hrůzu duše“ v ničem nezadá s E. A. Poem, z něhož vycházel, či s H. P. Lovecraftem, jehož zase sám výrazně ovlivnil. Deset povídek, shromážděných v této knize, je toho nejlepším důkazem.
Robert W. Chambers (1865–1933) byl americký spisovatel a výtvarník; na začátku 90. let 19. století vystudoval malbu v Paříži, kde se také důvěrně obeznámil s moderními uměleckými směry; určující se pro něj stal zejména symbolismus a secese. Jeho nejslavnější dílo, Král ve žlutém, je obecně považováno za klasiku hororového žánru a dočkalo se nesčetných vydání v mnoha jazycích.

V Praze jste už možná byli mnohokrát, ale takhle ji
určitě neznáte ! Po obrovském úspěchu knihy Mrtvý na Pekelném
vrchu přichází druhý případ kapitána Steina
a notáře Barbariče ze série historických detektivek.
A opět má ty nejlepší předpoklady stát se
bestsellerem roku.
Zločin se rozmáhá jako nikdy předtím, ulice
ovládají tlupy cizích hrdlořezů, náboženské
konflikty se stupňují, z politiky se stala nepřehledná
změť intrik každého proti každému. Městem se však
šíří ještě jedna nová hrůza: tajemný únosce vraždí
prvorozené děti významných hodnostářů. Mystické
znaky na tělech obětí vedou Steina a Barbariče
k okultistům v židovské čtvrti. Zdá se však, že
pozadí rituálních vražd je mnohem složitější. Půjde
opravdu o rozsáhlé spiknutí, které sahá až ke
členům panovnického dvora ?

Juraj Červenák (*1974) je slovenský spisovatel. Knižně
debutoval v roce 1993, od té doby mu vyšly přes dvě
desítky knih, většina z nich v češtině. Prosadil se
jako autor historické fantasy se slovanskými motivy.
V poslední době je v jeho tvorbě patrný postupný odklon
od ryzí fantasy k historickému románu. Nová série
dobových detektivek Stein a Barbarič o vyšetřování
zločinů za vlády Rudolfa II. Habsburského na přelomu
16. a 17. století je už čistě historickým románem bez
fantasy prvků. Červenák je držitelem mnoha žánrových
ocenění včetně Ceny Fantázie a Ceny o nejlepší fantasy
a třikrát obdržel Cenu Akademie sci-fi , fantasy a hororu
v kategorii „Nejlepší česká a slovenská kniha roku“.

Nový příběh dnes již etablovaného autora dětských
knih čtenáře opět dojme i pobaví. Ale pozor:
Tentokrát se budete BÁT!
Na město padá noc a v temnotě se začínají dít
podivné, hrůzné věci. Malé děti večer před spaním
uloží nic zlého netušíce pod polštář mléčný zub pro
zoubkovou vílu, a ráno – ó hrůzo! – pod ním najdou
mrtvého slimáka, živého pavouka nebo stovky
lezoucích odporných švábů. Kdosi zlý a podlý se
tomu ďábelsky chechtá. Ale KDO?

„Jistěže můj syn chodí za děvkami – kdyby nechodil, měl bych strach o jeho zdraví,“ prohlásil kdysi Charles Dickens. A není se čemu divit, ve viktoriánském Londýně připadala jedna prostitutka na dvanáct dospělých mužů. Jak se asi takovým ženám žilo, vylíčil Michel Faber v románu Kvítek karmínový a bílý, a to mnohem otevřeněji a upřímněji, než by to mohl udělat zmíněný Dickens.
Osou románu je vztah osmnáctileté prostitutky Sugar a dědice voňavkářského impéria Williama Rackhama. Oba chtějí uniknout: ona svému hnusnému prostředí, on své lehce šílené manželce. Sugar nechce být jen vydržovanou milenkou, chce se „napevno vetkat do tapiserie jeho života, aby ji nepokládal za pouhý flirt, ale za přítelkyni stejně vzácnou, jako je sourozenec“. A pak se jí naskytne šance přece jen proniknout do Williamovy domácnosti… Zbytek děje prozrazovat nebudeme, ale potenciální čtenáře můžeme spolu s autorem ujistit, že se „v blízké budoucnosti stanou svědky soulože, o šílenství, únosu a násilné smrti ani nemluvě“.
Kvítek není sentimentální vyprávěnka o kurvě se srdcem ze zlata. Je to panoramatický portrét viktoriánského Londýna se všemi jeho společenskými vrstvami, bildungsroman s nečekaně katarzním vyzněním a hlavně silný příběh, u kterého budete hlavní hrdince fandit. Jestli tohle není literatura, tak už nevíme, co by jí tak mohlo být.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.